Hergot!: Co dělaly české katolické feministky před sto lety?

30. prosinec 2018

Katolická církev a feminismus? V Čechách? A v devatenáctém století? Ano, je to možné. Jiří Havelka napsal knihu o katolických aktivistkách, které na přelomu devatenáctého a dvacátého století prosazovaly v českém katolickém prostředí ženská práva. Je plná citací z osobní korespondence a překvapivých výpovědí žen, na jejichž angažmá se takřka zapomnělo.

Takto důležité ženské postavy byly dvě, Augusta Rozsypalová a Františka Jakubcová. „Když jsem se dostal ke korespondenci těchto dvou žen, znamenalo to v mém bádání doslova koperníkovský obrat,“ vysvětluje Jiří Havelka, jehož kniha vznikla jako dizertační práce na Fakultě humanitních studií Univerzity Karlovy.

„Co jste to zakládala za svaz v Nuslích v sobotu? To jste katolická žena? Hájíte sociální demokratku a dovoláváte se pro ni soucitu a lidskosti?“ cituje Jiří Havelka ve studiu výtky duchovního rádce Bárty směřované směrem k Jakubcové, která se zastala jedné sociálnědemokratické feministky. Výtka dobře reprezentuje podezření, do kterého Jakubcová upadala mezi katolickými duchovními a politiky před první světovou válkou. Velká část z nich ji považovala za zakuklenou socialistku, která se svou emancipační agendou nemá v katolickém hnutí co dělat.

Hergot! s křesťanskými feministkami: Chceme vzájemnost místo hierarchie!

Skupina RFK, Radikální feministické křesťanky

Třemi písmeny RFK se označuje skupina lidí, kteří se hlásí k neobvyklé kombinaci dvou tradic: křesťanství a feminismu. Anna, Lída a Hanka přišly do studia, aby vysvětlily, co s RFK dělají, jak se dostaly k víře a jak k feminismu nebo třeba to, proč jsou ještě pořád členkami svých církví.

Požadavky katolických političek před první světovou válkou byly přitom vskutku pokrokové. Patřilo mezi ně všeobecné pasivní i aktivní volební právo pro ženy, ale také sociální opatření pro chudé. Ke spíše konzervativnímu politickému pólu se obě dvě výrazné ženy hnutí přimkly po první světové válce. S nástupem demokratické republiky totiž byla většina jejich dosavadních požadavků splněna. Postavily se tak proti agendě sekulárních feministek a protestovaly např. proti legalizaci potratů.

Jaké byly životní osudy Rozsypalové a Jakubcové? A jaká byla politická krajina českého katolicismu na přelomu 19. a 20. století? Poslouchejte celý pořad.

autoři: Jan Škrob , Petr Wagner , Dominik Čejka , Fatima Rahimi
Spustit audio

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

ze_světa_lesních_samot.jpg

3x Karel Klostermann

Koupit

Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.