Hergot!: Imám Gůgl aneb úskalí islámského fundamentalismu

Kořen slova fundamentalismus tvoří slovo fundament, což v překladu znamená základ. Tak jak se tomu běžně rozumí, fundamentalismus je vnímán jako něco veskrze negativního. Pak se lze logicky ptát, co je nebezpečným fundamentem (základem), pokud jde o islámský fundamentalismus. Existuje vůbec něco takového?

Čtěte také

Na tuto otázku Bronislav Ostřanský odpovídá: „Velice často se vyskytuje v debatách o islámu spor, jestli ty problémy vyplývají z interpretace, anebo jestli tkví v samotném jádru. Chtěl bych říct, že Korán je text z dávných časů, ze středověku, a pokud někdo bude chtít v něm najít ospravedlnění pro, řekněme, své násilné počínání, nalezne jej velice snadno. Korán, jak odpůrci islámu často zdůrazňují, obsahuje řadu veršů, které hovoří o násilí, které vybízí k násilí. Teď je otázka, zda muslim bude následovat vykladače, který se pokouší toto nějakým způsobem kontextualizovat a který se proti tomu násilí staví, což je i naprostá většina salafistů, anebo si najde takového vykladače, který se pokusí jít na to naprosto skripturalisticky. Může to být třeba charismatický, nicméně náboženským vzděláním příliš nepoznamenaný mluvčí někde na internetu. Spousta fanatiků a extremistů má dneska velice zdařilé prezentace na internetu, které dokážou zaujmout. Velice pěkně na toto téma v jednom rozhovoru pro revue Církevní dějiny hovořil pan kolega Ondřej Beránek. Ten rozhovor se jmenuje ‚O imámovi jménem Google‘.“

Čtěte také

Rizika extremismu ale nevyplývají pouze z nepoučenosti. Extrémní názory lze nalézt také u řady islámských náboženských vzdělanců. Hledat nějaký jednotný profil islámského násilného radikála je tedy nemožné. Nejčastěji to jsou ovšem salafističtí džihádisté. Ti však i v rámci salafistické tradice, která je většinově proti násilí, tvoří její zlomek. Jelikož samotný salafismus v rámci celé islámské tradice tvoří minoritu, pak džihádistický salafismus je ‚menšinou v menšině‘.

Bronislav Ostřanský ve své kanceláři v Orientálním ústavu|foto:Dominik Čejka,Český rozhlas

V rozhovoru dojde řeč mimo jiné i na úroveň debat o islámu v médiích, jež nezřídka analogicky podle pravidla „pět minut pro pana žida, pět minut pro pana Hitlera“ divákům a posluchačům předkládají informace, které když se zprůměrují podle lidového moudra „pravda je někde uprostřed“, nutně vedou ke zkreslenému obrazu reality.

Pokud vás zajímá více, poslechněte si celý rozhovor!

Čtěte také