Hergot!: Na šamanské stezce s Pavlínou Brzákovou

Neobávejte se však suchopárných akademických informací. Pavlína sice získala v oboru etnologie doktorát, ale její zájem o tuto látku byl již před vstupem na FF UK více než jen profesionálně odměřený. Magické vidění světa ji totiž přitahovalo dávno předtím. Již ve svých devatenácti letech se poprvé objevila na Sibiři, konkrétně v Burjatsku, aby zde získala informace přímo ze zdroje. V životě Pavlíny se tak přirozeně proplétají dva přístupy ke studiu šamanismu. Objektivně získané akademické vědomosti jsou organicky spojeny se subjektivně prožitými zkušenostmi, které měla možnost načerpat při mnoha setkáních s tradičními šamany.

Čtěte také

Kdo je ale vlastně tradiční šaman? Otázka není tak jednoduchá, jak se na první pohled může zdát. Možná něco víte o šamanech severoamerických indiánů. Ti mohou být ale diametrálně odlišní od šamanů jiných kultur. „Bylo by omylem si myslet, že všichni tito lidé, které můžeme potkat na Borneu, v Amazonii a v arktických oblastech, jsou stejní. Jsou si typologicky podobní, stejně jako jsou různé proudy v křesťanství, islámu a judaismu monoteistické. Neříkáme jim monoteismus, protože o nich víme více. Ale pokud postavíte vedle sebe všechny šamanisty na světě, budou minimálně tak odlišní, jako jsou súfiové a baptisté,“ říká v pořadu citovaný Piers Vitebsky, který vede oddělení pro sociální antropologii a studia ruského severu na Scottově institutu pro polární výzkum Cambridgeské university.

Situace je navíc ztížena skutečností, že někteří šamani při zprostředkovávání svého světa zájemcům z jiných kultur upravují své výpovědi dle očekávané potřeby „zákazníka“. Dochází tak k záměrným zkreslením. Tuto situaci popisuje Pavlína na příkladu šamanů z Tuvy. „Mnoho šamanů se orientuje na cizince, na takové ty duchovně hledající. Velmi často jim posměšně říkají duchovní turisté. Duchovní turistika do Tuvy je poměrně silná, takže obřady se upravují právě pro ně. Mnohdy tam dochází i k nesmyslům. Vzpomínám si, že jedna šamanka tvrdila, aby se přiblížila vegetariánské skupině, která tam přijela, že Tuvinci byli v minulosti také vegetariáni, protože pili mléko a jedli sýry. Samozřejmě základem tuvinské stravy je maso.“

Šamanka do Hergotu|foto: Martina Pavloušková

Je tedy možné navzdory pestrosti různých šamanských tradic najít něco univerzálního, co je všem společné? Odpověď na tuto a mnohé další otázky hledají Petr s Dominikem od první až do poslední minuty rozhovoru. Pokud snad pořad nějakou z otázek nedokáže k vaší spokojenosti plně zodpovědět, můžete sáhnout po některé z mnoha knih, které Pavlína Brzáková napsala. Třeba se otevře „náhodně“ zrovna v místě, které doplní chybějící informace…