Hergot! s brazilským teologem osvobození: Víra je závazkem vůči chudým

Paolo Ayres Mattos je zajímavý už v tom, že nepochází z římskokatolické církve, ale je to metodista. K teologii osvobození se dostal skrze společenské pohyby v 60. letech, kdy se začaly sbližovat jednotlivé církve v ekumenickém hnutí a společně hledat odpovědi na palčivé společenské problémy. Při studiích byl také ovlivněn studentským hnutím, které zachvátilo nejdřív především sekulární instituce, ale brzo nakazilo i studenty teologických seminářů.

„V této době se začalo rozvíjet to, co jsme nazvali teologií politické akce. Zvlášť pod vlivem teologů jako byl Richard Shaull a sociologů jako Waldo Ceasar. Křesťanské studentské hnutí se čím dál silněji politizovalo. Ale ve stejné době došlo ke stejnému procesu v římskokatolické církvi a mezi katolickými studenty. Protestanti a katolíci vstoupili společně do stejného zápasu. Celospolečenská situace se v druhé polovině šedesátých let dále zhoršovala. V Brazílii došlo v roce 1968 k dalšímu puči a radikalizaci diktatury a problémy postihly také další latinskoamerické země jako Argentinu, Chile, Uruguay a Mexiko,“ popisuje atmosféru v době svého studia.

Ke křesťanství patří i politika a konflikty, říkají pro Hergot! němečtí teologové

• Upravit
• Smazat

Julia Lis a Benedikt Kern jsou němečtí teologové, kteří pracují pro Institut pro teologii a politiku se sídlem v Münsteru. Nesouhlasí s rozšířeným názorem, že politiku a náboženství je třeba striktně oddělovat. Vydávají teologické rozbory současných společenských problémů a sami se podílí na aktivitách sociálních hnutí. Zeptali jsme se na teologické zdroje jejich myšlení, místo teologie osvobození v islámu nebo na setkání s papežem Františkem.

Právě společný odpor proti vojenským latinskoamerickým diktaturám, byl pro teologii osvobození zásadní a mnoho členů tohoto hnutí stál život. Po skončení většiny diktatur v 80. letech se ukázalo, že pozice teologie osvobození se díky tlaku Vatikánu mění. Papežem se stal antikomunisticky naladěný papež Jan Pavel II.. Roli hrála také obrovská popularita letničního hnutí, které do velké míry nahradilo teologii osvobození mezi chudými lidmi na periferiích měst. Letniční hnutí se stalo nakonec předmětem vědeckého zájmu Paola Ayrese Mattose, který vůči náboženskému vývoji mezi latinskoamerickými masami nezahořkl a snaží se ho pochopit.

Letniční hnutí podle něho zasáhlo především vysídlené obyvatelstvo z venkova, které se usadilo na periferiích rychle rostoucích měst. Paolo Avres Mattos cituje přitom teologa Josého Comblina, který to shrnul lakonicky: „Katolická církev učinila rozhodnutí pro chudé, ale chudí učinili rozhodnutí pro letniční hnutí.“ Náš host potvrzuje, že letniční hnutí je v posledních desetiletích velmi pravicové a konzervativní, ale připomíná, že i zde můžeme zaznamenávat určité zajímavé posuny. „Právě před několika týdny se v Latinské Americe stalo něco zcela nového. Nový mexický prezident je evangelikál a je zároveň levičák. Netušíme, co se stane, pokud země, která je pro Latinskou Ameriku tak důležitá jako Mexiko, má za prezidenta evangelikála, který je levicově orientovaný,“ připomíná nedávnou prezidentskou volbu v Mexiku. Poslechněte si celý pořad!