Hergot!: Zámořská misie a ukřižovaná prasátka pekari

13. duben 2014

Misie je pojem, který může mít různé odstíny významů. Tvůrci Hergotu se tentokrát zaměřili na historické (ale stále velmi napínavé) téma zámořské misie a to především v Jižní a Střední Americe.

Misionáři tu hráli nesmazatelnou roli v historických událostech, které ovlivnily běh dějin a stav světa až do dnešní doby. Objevení nového světadílu mělo obrovské hospodářské a politické, ale také filozofické, kulturní důsledky, ale náboženství v celém tom spletitém šmodrchanci vztahů hrálo zásadní úlohu a bez misií a misionářů by celý kolonizační projekt dopadl jistě úplně jinak. Zda hůře nebo lépe, je jedna z mnoha otázek, která v pořadu padne.

Zodpovídat otázky Petra Wagnera, Dominika Čejky a Jakuba Orta přišla do studia docentka Markéta Křížová ze Střediske ibero-amerických studií na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Markéta Křížová se tématy spojenými s kolonizací zabývá dlouhodobě a napsala také knihu s názvem Ideální město v divočině , jejímž tématem je právě misie.

Jak byly organizačně propojeny kolonizační mocnosti s misiemi? Jak vnímaly misionáři indiány a jak indiáni misionáře? Co byly nejhorší přečiny misionářů a čím se naopak mohou chlubit? To jsou jen některé z otázek, kolem kterých se rozhovor točil. Ukázalo se, že většinu otázek nelze zodpovědět jednoznačně. Příkladem může být např. misionářská představa o původním jihoamerickém obyvatelstvu. Původně se totiž misionáři domnívali, že jde o lidi, kteří nebyli vyhnáni z ráje a netrpí prvotním hříchem. Nejen že žili jednoduchým životem, ale někteří z nich také nepoužívali peníze. To vedlo misionáře až k představě, že se v novém světě podaří vybudovat novou nezkaženou kulturu, která může inspirovat a napravit Evropu. Konkrétní zkušenosti ovšem tuto představu brzy rozptýlily a misionáři naopak nutili přejím domorodce evropské kulturní návyky.

Protože Markéta Křížová vytáhla ze své nepřeberné studnice vědomostí i několik kuriozit, uslyšíte také o tom, jak domorodí Indiáni křižovali prasátka pekari, aby se zaděčili křesťanskému Bohu.

Zprávy ze světa náboženství tentokrát obsáhly Českou republiku, Německo i Pákistán. Specialitou a bonusem pořadu je tentokrát biblické okénko, pro jehož účely autoři pořadu pojali biblický příběh o misii v Aténách jako menší rozhlasovou hru!

A aby přehlídka pestrosti a krásy tohoto pořadu byla ještě skvostnější a obsáhlejší, Petr Wagner pro vás připravil hudební nálož, která začíná u koptského velikonočního hymnu, pokračuje přes metalovou Sepulturu a její píseň nahranou spolu s jihoamerickým kmenem Xavantex a psychedelickou brazilskou legendu Os Mutantes a končí u českých Trabandů a jejich písni o Indiánech ve Městě.

autor: Jakub Ort
Spustit audio

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.