Hledáme hospodáře pro Prázdné pozemky nejen v okolí Prahy, říká mladý ochránce přírody

6. září 2018

V okolí Prahy a v jižních Čechách působí parta nadšenců, které spojuje láska k přírodě. Skrze iniciativy Prázdné pozemky a Pražská pastvina shromažďují informace o nevyužívané půdě a navracejí do ní život.

Když za ranního slunce Vojtěch Koštíř opatrně překračuje elektrický ohradník kozí pastviny, zasněně shlédne do zeleného údolí. Člověk by ani neřekl, že je ještě v Praze. „Iniciativa Prázdné pozemky má propojovat ekologické zemědělce, lidi, kteří hledají pozemek a chtějí na něm něco budovat, a zároveň lidi, kteří ty pozemky mají a chtějí je přihrát někomu dalšímu,“ shrnuje stručně hlavní cíl iniciativy její koordinátor Vojtěch Koštíř, student Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.

Ze strany majitelů půdy je o hospodáře velký zájem, ať už jde o využití prázdných pozemků, zarostlých či zapomenutých ovocných sadů. Zatímco po Pražských pastvinách se prohánějí kozy a ovce, na Prázdných pozemcích se lze věnovat více zemědělským činnostem. „Máme spoustu pozemků, na kterých se dá sadařit, pást kozy i se tam dá dělat zemědělství,“ láká potenciální hospodáře ke spolupráci Vojtěch Koštíř. Pozemků, kde by se dalo hospodařit, je dokonce nadbytek, a projekt Prázdné pozemky musel být tudíž pozastaven. Organizátoři v současnosti hledají někoho, kdo by chtěl pozemky spravovat. V jižních Čechách čeká na dobrého hospodáře 20 hektarů celistvé půdy a kolem Prahy zejména zpustlé sady.

Ve vlastní šťávě s Maškrtnicí: Ve městech i na polích je spousta jídla, stačí ho sklidit

Višně

Chybí vám kontakt s půdou a cítíte odcizení od ovoce a zeleniny, kterou jíte? Pěstovat pár rajčat na parapetu činžáku je sice příjemné, ale nedostatečné, proto je nejlepší vyrazit na nejbližší pole nebo se porozhlédnout v blízkém parku. Spolu se Zuzanou Štěpničkovou z organizace Zachraň jídlo jsme řešili, kam zasadit zeleninu nebo ovoce, když člověk nemá vlastní zahradu, a proč tolik plodin zůstává na polích nesklizených.

Projekt Prázdné pozemky navázal na iniciativu Pražská pastvina na podzim roku 2017. Využití půdy je v obou případech v mnohém podobné. Oba projekty navíc spojuje snaha o záchranu kriticky ohrožených motýlích druhů. Parta ochránců přírody usiluje v Radotínském údolí o záchranu okáče metlicového, který je v Česku na pokraji vyhynutí. Tomuto druhu motýla vyhovují kozami spásané radotínské stepi, a tak se jeho populace pomalu zvyšuje. V Českém středohoří na kopci Raná se okáči metlicovému daří také, a to nejen díky ochráncům přírody, ale paradoxně i díky paraglidingu, pro jehož provozování je kopec Raná ideálním místem. Nohy rozebíhajících se sportovců mají na vegetaci podobný dopad jako pasoucí se stáda koz nebo ovcí.

Pást kozy a zachraňovat tím motýly. Vydejte se na procházku po Radotínském údolí, kde snadno zapomenete, že jste v Praze – pusťte si i audio verzi reportáže.

autor: Nikola Liederhaus
Spustit audio

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.