Hongkong je předobrazem toho, o co Čína usiluje v globálním měřítku, varuje sinoložka Lomová

Olga Lomová, sinoložka, překladatelka z čínštiny
Olga Lomová, sinoložka, překladatelka z čínštiny

V Hongkongu coby autonomní čínské provincii pokračují masové demonstrace. Lidé jimi chtějí připomenout správkyni města Lamové, že parlament nesplnil jejich požadavky a definitivně nestáhl projednávání takzvaného extradičního zákona, který by umožnil vydávat podezřelé osoby z Hongkongu do Číny. „Čína se snaží postupně ovlivňovat globální uspořádání a čínští politici o tom otevřeně mluví. Hongkong je laboratorní ukázka toho, co se může stát i jinde,“ říká sinoložka Olga Lomová.

Předložení zmiňovaného zákona je podle Lomové jedním z dalších pokusů, jak autonomii Hongkongu na Číně omezit, ať už jde o neúspěšné zavedení takzvané patriotické výchovy pro čínskou mládež, nebo ideologické pronikání do médií. Co se týče samotného extradičního zákona, má Hongkong podepsané dvoustranné úmluvy s celou řadou zemí a problém podezřelých osob je možné řešit na jejich základě. „V Číně ovšem neexistuje nezávislé soudnictví, naopak je zcela podřízené komunistické straně. Nemluvě o řadě nelidských praktik včetně vynucených doznání. I proto je to lidmi vnímáno jako snaha dát Číně možnost soudit lidi, kteří jsou čínskému režimu nepohodlní, včetně kritiků jejího zřízení,“ vysvětluje Lomová.

„Ze západního strachu z Číny je cítit xenofobie,“ říká designérka Wang

Xiaowei Wang

Práce Xiaowei Wang překračuje hranice oborů. Šéfredaktorka magazínu Logic a doktorandka na Univerzitě v Berkeley propojuje design a umění s akademickými metodami. Ve svém výzkumu se věnuje dopadům technologií na čínský venkov a popisuje, jak digitální svět ovlivňuje život chudých lidí: „Farmáři pomáhají trénovat neuronové sítě nebo třídit data.“

Demokratické zřízení v Hongkongu včetně multistranického systému bylo ukotveno v dohodě mezi Velkou Británií a Čínou z roku 1984. Peking si podle Lomové uvědomuje, že masové demonstrace jsou především příčinou nahromaděné nespokojenosti z postupného omezování přislíbené autonomie a narůstajícího zasahování Číny do vnitřních záležitostí Hongkongu. „Hongkong je sice stále třetím nejvýznamnějším finančním centrem světa, zároveň je ale ten obchod přebírán čínským byznysem, ať už státním, polostátním, nebo takzvaně soukromým. Lidé si stěžují, že je spousta menších firem ovlivňována z Číny, odkud mimochodem od roku 1997 přišlo do Hongkongu milion lidí,“ zdůrazňuje Lomová a dodává, že například bydlení se pro mladé lidi stává prakticky nedostupným.

„Čínští politici otevřeně říkají, že doba západních demokracií, které nefungují, je pryč a že nastává doba nového racionálního způsobu vládnutí, které zná jen Čína,“ shrnuje Lomová, podle které je Hongkong předobrazem toho, o co se Čína snaží v celosvětovém měřítku, včetně rozvojových zemí a Západu.

Proč demonstranti v hongkongském parlamentu vyvěsili vlajku z dob britské kolonie? V čem je hongkongský politický systém specifický? Může podle Lomové Hongkong nad Čínou „zvítězit“? Poslechněte si celý rozhovor!