ICQ, vypalovačky, Spolužáci.cz a java hry. Polyfonní nostalgie nultých let

10. říjen 2017

Když mi řekli: „Napiš něco o nultých letech,“ nejdřív jsem chtěl odmítnout. Jsem přece moc mladý na to, abych nostalgicky vzpomínal. Pak jsem se ale zamyslel a kapituloval. Od té doby, co mi v roce 2000 bylo sedm, jsem během desetiletí poznal technologie, které s ním budu mít navždycky spojené. Tohle jsou jen některé z nich.

351 555 344

Facebook změnil na světě hodně věcí, ale rychlost, se kterou odrovnal populární chatovací program ICQ, je obdivuhodná. Během pár let jsme si přestali vyměňovat šestimístná čísla (své si pamatuju z paměti i dneska), přišli jsme o nezábavné hry Slide-A-Lama nebo Zoopaloola. A o zvuku „ouou“ ohlašujícím novou zprávu budeme už jen vyprávět dětem. ICQ sice bylo pomalé a plné reklam, ale pro celou jednu generaci byla ikonka kytičky základní komunikační nástroj. Nejvřeleji ale vzpomínám na možnost nastavit barvu, řez nebo písmo odesílaných zpráv a na otravné animace přes celé chatové okno. Chladná estetika novodobých komunikačních programů se ale taky dost mění. Animace, které přes iMessage Applu můžete posílat kamarádům nebo facebookové samolepky, vlastně něco z často otravné, ale jindy osvobozující pouťovosti ICQ připomínají.

ICQ

Vypalování DVD

Když Apple v roce 2008 představil MacBook Air bez DVD mechaniky, spousta lidí si ťukala na čelo. Dnes je to standard. Abych si připomněl, jaká byla doba optických disků, stačí otevřít jednu zapadlou skříň. V ní mám stovky dost nejasně popsaných koleček, které na svém počítači už nepustím. Všechny vznikly během dlouhých nocí nad notoricky známým programem s hořícím koloseem ve znaku Nero Burning ROM. V něm jsem vyráběl kompilace hudebních videí, abych je pak pouštěl o hudební výchově ve škole. Na jednostranné, oboustranné, pozlacené, potisknutelné nebo archivní dvd a cd se vypalovaly filmy, hry nebo fotky z dovolené. Dneska disky visí na zahradách, na stromech odhání ptáky z jabloní a místo podle abecedy seřazené kolekce máme virtuální bordel na ploše.

„Pro stažení tapety pošlete SMS na 909 50“

Z dnešního pohledu to byl naprosto pozoruhodný byznysmodel. Chtěli jste pro displej svého mobilu nový obrázek? Poslali jste takzvanou prémiovou sms, operátor vám odečetl stovku a ve zprávě dorazilo logo. Doteď si pamatuju leták z televizního magazínu, přes který jsem si svoji Nokii 5110 vyzdobil mečem z Pána prstenů. Postupně přišly barevné tapety, monofonní a promakanější polyfonní vyzvánění, až se vrcholem frajerství stala vlastní písnička nastavená jako zvuk vytáčení. Když mně někdo volal, musel pochopitelně trpět při Linkin Park.

Java hry

Pokusy o chytré telefony tu byly, ale kromě nenapravitelných geeků a manažerů, kteří nemohli být vteřinu bez Wordu, jsme si jako prostí občané museli vystačit s prostředím Java. V něm sice šlo spustit nějaké užitečné programy, ale proč, když existovalo obrovské množství her. Já je hrál všude – pod peřinou před spaním, v autobuse, ve škole, po škole, na dovolené, v autě. Mobily tehdy vydržely i víc než den, a tak nebyl problém oddávat se milionům variant arkanoidu každou volnou chvíli. Na vrcholu slávy uměly java hry i 3D grafiku a tituly jako vesmírná střílečka Galaxy on Fire nebo závodní Asphalt patřily k nezbytným položkám v menu telefonu. Mobilní hraní bylo tehdy vlastně férovější, protože neexistovaly mikrotransakce a skryté poplatky. Stejně by je nebylo z čeho zaplatit, protože java hry se stahovaly přes internet a ceny připojení byly ještě horší než dnes.

Motorola Razor V3

Design mobilů ještě něco znamenal

Design dnešních mobilů je hrozně nudný. Máme ušlechtilé materiály, ohnuté a do kraje dovedené displeje, ale na základní šabloně placky s velkou dotykovou plochou toho moc vymyslet nejde. V nultých letech se z mobilů postupně stala osobní věc a módní doplněk a třeba Siemens se rozhodl trendu jít naproti odvážnou řadu telefonů Xelibri. Dneska působí nepraktické telefony jako zjevení, ale zároveň se nejde ubránit pocitu, že snaha experimentovat současným designérum trochu schází. Ikonou své doby byla taky véčka. Skoro fyzické uspokojení ze zaklapnutí třeba takové Motoroly RAZR se ani Applu do nové éry přenést nepodařilo. Obyčejné telefony se zdobily samolepkami, které svítily, když mobil vyzváněl, a standardem bylo i poutko na klíčenku.

Spolužáci.cz

Po příchodu Facebooku jsou Spoluzaci.cz dnes už jen skladiště vzpomínek, starých nekvalitních fotek a pubertálních výlevů. Přitom dřív jsme se na ně připojovali denně, nahrávali fotky, chatovali, domlouvali se na učitele a písemky. Primitivní sociální síť má dnes pro celou jednu generaci obrovskou sentimentální hodnotu. Co bude s třídními fotkami, až jednou Spolužáky vypnou? Rozházené po Facebooku už je nikdo nedá dohromady.

Během nultých let vznikly nejnenáviděnější Windows všech dob, Microsoft zamotal lidem v kancelářích hlavu s Office 2007, hudbu jsme začali poslouchat z empétrojek a videa pouštět z empéčtyřek, aby je všechny na konci dekády zabil iPhone. Dnešní technologická krajina je sice centralizovanější, ale v přístupu k technologiím, jejich výrobě a tvorbě o dost demokratičtější. Vzhledem k tempu vývoje není vůbec jisté, na co budeme za dalších deset let vlastně vzpomínat. DVDčka z roku 2005 už v té době ale skoro určitě přečíst nepůjde.

Spustit audio

Související

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.