Iliada, Bible a Harry Potter aneb Příběhy, které formovaly národy

Přebal knihy Svět ve slovech literárního historika Martina Puchnera
Přebal knihy Svět ve slovech literárního historika Martina Puchnera

Co má společného Epos o Gilgamešovi, Bible, Komunistický manifest, Ústava Spojených států a Harry Potter? Podle literárního historika Martina Puchnera dokázaly všechny ovlivnit a utvářet celé národy i dějiny, což sugestivně dokazuje ve své knize Svět ve slovech.

O zásadních příbězích, eposech a manifestech, které formovaly celé civilizace, píše Martin Puchner jako o ustavujících textech. „Jasným příkladem je Komunistický manifest, kde se to navíc stalo velice rychle, během několika desetiletí naprosto zásadním způsobem změnil náš svět. V jiných případech, například u Hebrejské bible, to nešlo tak rychle, trvalo to několik století, ale také vidíme, že naprosto zásadním způsobem ovlivnila dějiny,“ vysvětluje profesor anglické literatury na Harvardu a Berkeley. 

Co se Harryho Pottera týká, přiznává, že ho původně do své knihy zařadit ani nechtěl. „Nejsem generace, která by na něm vyrůstala, ale můj editor mi říkal: musíš tam napsat i o Harrym Potterovi! Tak jsem během měsíce přečetl všechny díly, až mi Harry Potter lezl ušima, a zjistil jsem, že tam patří, protože zásadním způsobem charakterizuje celou generaci, její přístup k literatuře. Je dobrým příkladem celosvětové literatury,“ poukazuje na fakt, že tuhle knížku hltal téměř v tu samou chvíli téměř celý svět. 

Zatímco příběh o čaroději s jizvou na čele četl kdekdo, u Bible nebo Homérovy Iliady se tak většinou jen tváříme. Jde tedy i dnes o ustavující texty? „Rozhodně ano, mám skoro pocit, že ustavující text je právě takový, který má dopad a obrovský vliv přesto, že ho většina lidí nečetla. Vlastně by to měla být jedna z jeho charakteristických vlastností,“ myslí si Martin Puchner.

Ve své knize se zabývá i tím, jak literaturu ovlivnilo rozšíření abecedy, používání papyru nebo knihtisk – logicky se tedy nabízí otázka, jak ji promění současné technologie. „To se vůbec neodvažuju odhadovat. Jedna z věcí, která se podle mě stane, je to, že zanikne role autora jako toho, kdo vymyslí příběh. Myslím si, že tohle je věc, která patří do světa knihtisku, který teď jako civilizace postupně opouštíme,“ uvažuje Martin Puchner. 

Celý rozhovor o tom, jestli mají i dnes příběhy takovou moc jako kdysi, jak asi bude vypadat příští ustavující text, nebo o knihách, které ovlivnily osobně Martina Puchnera, si poslechněte zde.