Jak jídlo tvaruje náš životní prostor a co znamená gastrourbanismus?

03506890.jpeg
03506890.jpeg

Kdo by měl být zodpovědný za městské tržnice, co všechno přináší městu komunitní zahrady a městské farmy a jak gastroscéna utváří atmosféru města? O tom jsme mluvili s Lucií Kohoutovou, organizátorkou FoodCAMPu, pásma programů o spojení gastronomie a urbanismu.

Podle Kohoutové je spíše otázkou, co do spojení jídla a urbanismu nepatří než naopak. Atmosféru měst akce a místa spojená s jídlem nutně určují. Spadají sem městské trhy, regulace restaurací, plánování jejich předzahrádek, komunitních zahrad, městských farem… „Mně spíš připadá překvapivé, že ty souvislosti nevidí ostatní… Když si uvědomíme, že jídlo má přesah, i co se týče krajiny a společenského života. Těch rovin je hodně, jídlo vytváří identitu místa, ať už se bavíme o hospodě, která je třeba typická pro čtvrť, ve které se nachází, kde vytváří specifický kolorit – třeba na Žižkově.“ Samotná gastroscéna může fungovat i jako jedno z lákadel pro turisty – jako se děje třeba v Kodani nebo Montrealu. „Jídlo odráží i etnickou diverzitu, právě skrz něj je často nejviditelněji vidět, jak je město pestře poskládané.“

Lucie Kohoutová - organizátorka FoodCAMPu

Jídlo a místa s ním spojená vytváří vztahy a mohou i některé – třeba i zanedbané – čtvrti pomoct oživit. „V Praze máme celkem dobrou kvalitu života, takže už nám to může dál jen pomoct ji zlepšit, ale pak jsou místa, kde právě komunitní zahrady nebo city farms pomáhají místům, která by jinak byla úplně mrtvá, třeba v Detroitu nebo Chicagu. Ta jsou díky nim naplněná novým smyslem.“ Možnými místy, které se logicky nabízejí k úpravě a lepší koncepci, jsou pak v Praze třeba Pražská tržnice nebo Staroměstská tržnice, které už i samo město pomalu řeší. Sama Lucie si ještě potají představuje přeměnu například brownfieldu Rohanského ostrova.

Proměny, kterými ale třeba Karlín, Holešovice nebo Žižkov prochází, jsou zvláště pro starousedlíky někdy příliš dramatické a je otázkou, zda se jim umělými zásahy spíše neuškodí. „Pro mě je hrozně těžké najít tu rovnováhu. Předpokládá to říct si ‚tohle je ten správný okamžik, takhle to chceme zachovat‘ a to je podle mě nepokorné a nemožné. Město je dynamický organismus, mění se jeho náplň, obyvatelé i to, jak funguje. Ta proměna může často čtvrti i pomoct.“

Jak zajistit, aby nebyla vytlačována původní kultura a atmosféra místa? Mělo by se organizaci trhů věnovat spíš město, nebo sdružení s nadhledem a dlouhodobějšími zkušenostmi? Jak namíchat ideální tržnici, kde se prolínají farmářské trhy i street food? Poslechněte si celý rozhovor.


Spustit audio

Související