Jak moc jointů je moc jointů? Určuje to nová studie

V preprintové studii vědci z University of Colorado, Emory University a Georgia Tech analyzovali mozkové skeny více než 25 000 účastníků britské biobanky ve věku 44 až 81 let. V posledních letech dochází k rostoucí toleranci vůči konopí, jeho legalizaci v některých zemích a také k uznání jeho terapeutického potenciálu. Spolu s tím roste i počet starších dospělých, kteří konopí užívají.

Server Vice uvádí, že výzkumníci zjistili, že lidé, kteří alespoň jednou v životě užili konopí, vykazovali vzorce mozkové konektivity odlišné od těch, které jsou typické pro běžné stárnutí.

Tým se zaměřil na komunikaci mezi jednotlivými částmi mozku. Stárnutí obvykle oslabuje propojení v mozečku a mezi subkortikálními oblastmi a mozečkem. Právě tyto oblasti jsou přitom bohaté na kanabinoidní receptory. U uživatelů konopí byla tato spojení silnější. Statistická analýza navíc ukázala silně negativní vztah mezi změnami mozku souvisejícími se stárnutím a změnami spojovanými s užíváním konopí – jinými slovy, tyto procesy působily opačným směrem.

Rozdíly se neprojevily pouze v mozkových mapách. Uživatelé konopí dosahovali lepších výsledků v šesti z devíti kognitivních testů, které měřily paměť, schopnost uvažování, výkonné funkce i fluidní inteligenci. Tyto výsledky byly konzistentní napříč skupinami středního a vyššího věku, tedy od osob kolem čtyřiceti let až po seniory starší 66 let.

Výzkum však zároveň upozorňuje na rizika spojená s časným a intenzivním užíváním. Jedinci, kteří začnou s těžkým rekreačním užíváním marihuany před 16. rokem věku – tedy v období, kdy se mozek stále vyvíjí – mohou vykazovat horší výsledky v kognitivních a behaviorálních úlohách spojených s frontálním kortexem. To se týká zejména paměti, pozornosti a úsudku ve srovnání s těmi, kteří konopí neužívají nebo s ním začali až v dospělosti.

Soutěžní program, všeobecně považovaný za jeden z nejpolitičtějších filmových festivalů na světě, i letos odráží hlavní problémy naší doby. Režiséři z různých částí světa představí filmy, které se zabývají tématy moci, identity, paměti a společenských změn, a to jak intimními studiemi postav, tak globálními konflikty.

Ženy a role, ve velmi odlišných společnostech, letos zaujímají obzvláště významné místo. Do popředí se dostává i duševní zdraví a závislosti. Vybrané snímky kombinují osobní příběhy s jasným politickým postojem a ukazují, jak může kinematografie nastavovat zrcadlo současné realitě. Pět filmů v soutěži vyniká zejména – svým tématem, osobitým filmovým jazykem a relevancí i mimo rámec kinematografie.

Do hlavní soutěže o Zlatého medvěda, která zahrnuje dvacet dva děl, se Česká republika neprobojovala. České zastoupení na festivalu bude pouze ve filmové koprodukci. Bude mezi ně patřit animovaný příběh En, ten, týky!, v němž dítě řeckých bohů po pádu na Zemi potká zvídavého chlapce, který režírovala slovenská absolventka FAMU Andrea Szelesová.

V česko-slovenské spolupráci také vznikl dokument Kdyby se holubi proměnili ve zlato. Z minoritní koprodukce se zrodila Roya, v níž íránská filmařka Mahnaz Mohammadi vypráví o vězněné učitelce. K ženskému pohledu se řadí i návrat klasiky, filmu PanelStory aneb Jak se rodí sídliště, který natočila Věra Chytilová v roce 1979. A v neposlední řadě šestidílná minisérie Monyová, líčící podle reálné kauzy násilnou smrt úspěšné spisovatelky, je dílem režisérky Zuzany Kirchnerové.

Během dnešního zahajovacího galavečera bude představena mezinárodní porota a čestný Zlatý medvěd bude udělen Michelle Yeoh, jedné z nejvšestrannějších a nejvlivnějších hereček své generace. Cenu jí předá režisér Sean Baker (Anora), který tu také uvede svůj krátký film Sandiwara, kde Yeoh hraje pět různýhc postav. Hlavní cena Zlatý medvěd bude udělena 21. února. Vítězný film bude poté znovu promítán na závěrečném galavečeru.

Letos vystoupí ukrajinská zpěvačka Alina Pash, belgicko-kanadský producent Apashe, slovenská hudebnice Katarzia a dětský sbor Sirénčatá pod vedením ukrajinské dirigentky Oleksandry Diachenko. Koncert začne v neděli 22. února v 19 hodin a vstup je zdarma. „Pro mě je vystoupení způsobem, jak říct, že jsme pořád tady, stále jsme lidmi a stále věříme ve světlo i v čase temnoty,“ uvedla Alina Pash. Informoval o tom web Aktuality.sk.

Apashe patří k výrazným jménům současné elektronické scény, známý je propojením elektroniky, hip-hopu a orchestrálních prvků. S Alinou Pash už spolupracoval například na skladbě Kyiv, jejíž videoklip vznikl přímo v ostřelovaném městě. V Bratislavě je doplní ještě vokalista Wasiu.

Akce navazuje na předchozí ročníky, které do centra města přivedly tisíce lidí. V minulosti zde vystoupili například David Koller, Para, Peter Lipa nebo Slobodná Európa. Organizátoři tak pokračují v tradici veřejných kulturních setkání, jejichž cílem je vyjádřit podporu napadené zemi a připomenout, že válka na Ukrajině trvá už čtvrtým rokem. Koncert pořádají organizátoři festivalu Pohoda a Bratislavské kulturní a informační středisko (BKIS).

Britney Spears prodala práva na celý svůj hudební katalog už 30. prosince loňského roku. Čtyřiačtyřicetiletá zpěvačka, která patří mezi nejprodávanější umělkyně světa s více než 150 miliony prodaných nahrávek, převedla práva nad všech devět studiových alb vydaných od debutu v roce 1999. Detaily smlouvy ani přesná cena nebyly zveřejněny, spekuluje se ale o částce kolem 200 milionů dolarů. Vydavatelství se k transakci prozatím nevyjádřilo, stejně jako zástupci zpěvačky. Informoval o tom web BBC.

Spears už v lednu 2024 na sociálních sítích uvedla, že se „do hudebního průmyslu nikdy nevrátí.“ Její poslední nahrávkou tak byl duet s Eltonem Johnem z roku 2022. Prodej autorských práv navíc podle webu Variety přichází po zpěvaččině bouřlivém životním období – v roce 2021 skončilo třináctileté opatrovnictví, během kterého na její finance i osobní život nuceně dohlížel její otec. O zkušenostech z těchto časů napsala v pamětech Žena ve mně, vydaných v roce 2023.

Prodeje hudebních katalogů jsou v posledních letech běžné i mezi dalšími hvězdami. Své písně prodali například Bruce Springsteen, Justin Bieber, Justin Timberlake nebo Shakira. Primary Wave už dříve získalo práva také na katalogy spojené se jmény jako Prince, Whitney Houston nebo Notorious BIG.

Vláda spouští trvalý program Basic Income for the Arts (BIA), který zajistí 2000 umělcům žijícím v Irské republice pravidelný příjem 325 eur týdně. Jak uvádí deník The Guardian, podpora poběží ve tříletých cyklech a podle ministra kultury Patricka O’Donovana jde o první trvalé opatření tohoto typu na světě. „Obrovský krok vpřed, který jiné země nepodnikají,“ uvedl při prezentaci iniciativy v Dublinu.

Program navazuje podle webu ARTNews na pilotní koncept z let 2022–2025, kdy stát během pandemických opatření náhodně vybral a podpořil 2000 tvůrců z 8000 přihlášených. Studie pak ukázala, že zapojení umělci lépe zvládali materiální nouzi, vykazovali nižší míru úzkosti a také byli méně závislí na vedlejších příjmech. Mohli tak trávit více času tvorbou a méně času prací mimo obor.

Podle vládní analýzy nákladů a přínosů se projekt vyplatil i finančně. Překonal své čisté náklady 72 milionů eur díky vyšší produktivitě a nižší závislosti umělců na jiných sociálních dávkách i díky větším výdajům nakupujících v oblasti umění. Podle zástupců iniciativy jde o důkaz, že stabilita místo nejistoty přináší výsledky.

Dovršené kulatiny symbolicky doplní sety, které pravděpodobně nebudete mít možnost vidět nikde jinde. Tuzemského producenta Aid Kida na pódiu doprovodí živá kapela i hostující NIVVA, Toe Waving a Isama Zing. Společně představí doposud neslyšenou novou tvorbu i tracky, které jsou výsledkem předchozích spoluprací. Moderátoři, rappeři a DJs z hudebního pořadu Scéna s Opakem Dissu opráší klasiky nejvesničtějšího rapového labelu v tuzemsku, pasují mladé rytíře Pyraboyz, Darko Dona, liberecké duo ShmurDaB a naběhne i panter DON BART 001.

Keňský zpěvák, rapper a producent Kabochi Gitau s genderově fluidním aliasem KABEAUSHÉ chystá na konec února nové album, které má být hyperdramatickou a pečlivě komponovanou popovovou operou. Na oslavě 20. narozenin Radia Wave z něj představí eklektické bangery nově i s bubeníkem. Tuzemskému publiku se KABEAUSHÉ dříve představili na táborské Transformě nebo na Full Moon Stage Colours of Ostrava. Jejich pražská koncertní premiéra proběhne ve spolupráci s promotérským kolektivem Heartnoize Promotion.

Plnohodnotnou audiovizuální show, kterou lemuje kritikou ceněná deska EEST, předvede slovenský producent a zpěvák FVLCRVM. Po velkolepých vystoupeních na festivalu Pohoda, v bratislavském klubu MMC a pražském Paláci Akropolis tak v ARŠE+ půjde o největší tuzemské pódium, na které se svou hyperaktivní show zavítá. Nebudou chybět lasery, taneční performance a hosté.

V rámci doprovodného programu se můžete těšit na popkulturní kvíz pořadu Slejvák, výstavu věnovanou dvaceti letům stanice Českého rozhlasu pro mladé a mladě smýšlející posluchačstvo, karaoke s drag queen Just Karen a závěrečný DJ set Vermilion.

K navození festivních nálad může posloužit playlist věnovaný narozeninovým vystupujícím:

Kapacita bezplatných registrací byla naplněna, děkujeme za obrovský zájem! Nestihli jste se zaregistrovat? Zkuste se poptat ve svém okolí, jestli někdo nemá volný lístek navíc. Když ani tak neseženete, můžete zkusit dorazit přímo na akci – pokud se uvolní místo, rádi vás pustíme dovnitř.

Řetězce jako Wendy’s, McDonald’s a Burger King vybudovaly své impérium na kombinaci nízkých provozních nákladů a velkého objemu levných jídel. Tento model se ale podle listu Financial Times na domácím americkém trhu začíná hroutit.

Náklady na potraviny, energie i práci rostou, spotřebitelé už ale nejsou ochotni utrácet. Akcie společnosti Wendy’s, která v roce 1970 vynalezla moderní drive-through okénko, se za poslední rok propadly o 48 %

Provozovatelé restaurací jsou v kleštích. Kromě neochoty zákazníků platit čelí i tlaku na straně nákladů. Problémem se stal nedostatek zaměstnanců. Omezení imigrace, o které se zasazuje americký prezident Donald Trump, odřízlo přísun nových pracovníků v sektoru, kde pětinu síly tvoří lidé narození mimo Spojené státy.

Další potíží jsou ceny mletého hovězího, které dosáhly v prosinci rekordních výšin kvůli dlouholetému suchu na americkém západě, které nutí farmáře zmenšovat stáda.

Současná krize fast foodů odhaluje hlubší problém americké ekonomiky – její rozdělení na dvě rychlosti. Zatímco podniky, které cílí na středně a nízkopříjmové skupiny obyvatel jsou často ve ztrátě, luxusní restaurace (fine dining) zažívaly v prosinci boom díky bohatším domácnostem, které těží z rostoucích akciových trhů.

Analytici navíc upozorňují na zajímavý jev: v minulých krizích bohatší lidé často začali „šetřit“ tím, že přešli z drahých restaurací k fast foodům. V současné době se tento jev zatím neprojevuje.

Symbolem nespokojenosti se stal virální příspěvek z Connecticutu, kde menu s Big Macem stálo 18 dolarů, tedy asi 360 korun, jak připomíná americká stanice CBS. To vyvolalo negativní reakce, na které vedení McDonaldu reagovalo otevřeným dopisem a zavedením slevových akcí.

Navzdory veškerému úsilí managementu analytici upozorňují, že budoucnost restauračních provozovatelů nadále závisí na spotřebitelích a jejich důvěře v celkový stav ekonomiky.

Film „Melania“ s rozpočtem 1,5 miliardy korun debutoval s tržbami 142 milionů korun. Markiplierův nezávislý horor utržil trojnásobek, přitom stál méně než 61 milionů korun. Zároveň šlo během premiérového víkendu o druhý nejúspěšnější film ve Spojených státech. Hollywoodská studia si přitom v poslední době lámou hlavu, jak přimět diváky k nákupu vstupenek. Fischbach na to šel podle listu New York Times jinak – využil přímý vztah se svými youtubovými odběrateli, kterých je přes 38 milionů.

Horor, založený na stejnojmenné nezávislé videohře z roku 2022, vznikal tři roky a autor o jeho vývoji průběžně informoval fanoušky. Když mu distribuční společnosti nabízely nasazení jen ve třech kinech, odmítl to jako urážku svého publika. Místo toho vyzval Markiplier svou komunitu na Redditu k činům. Fanoušci sami kontaktovali kinaře po celé zemi a prosadili si nasazení hororu na 2 500 pláten – tedy stejný počet, jakým disponoval i snímek o Melanii Trump.

„Všichni jsme si mysleli, že budeme promítat Melanii. Měli jsme plakáty i trailery. Na Iron Lung jsme neměli vůbec nic,“ popsal překvapení jeden ze zaměstnanců kina v New Jersey. Realita tak uvaděče zmátla – dokument o první dámě USA se setkal s vlažným zájmem, sály promítající horor naopak zaplnili nadšení teenageři.

Ačkoliv zatím nic nenasvědčuje tomu, že by se promítání „Iron Lung“ v kinech prodloužilo, pro tvůrce cesta nekončí. Snímek se nyní přesune na streamovací platformy, kde lze očekávat další zisky.

Zajímavý je i rozpor v přijetí filmu, všímá si magazín Forbes: zatímco profesionální kritici na serveru Rotten Tomatoes udělili Markiplierově počinu spíše průměrné hodnocení 59 %, u diváků horor zcela zabodoval a odnesl si od nich nadstandardních 89 %.

„Je málo studií se zaměřením na zalepování úst. Přínosy má tato činnost minimální a rizika reálná,“ uvádí pro agenturu AP doktorka Kimberly Hutchison, neuroložka a specialistka na spánkovou medicínu z Oregon Health & Science University. Mezi hlavní rizika podle ní patří zhoršení spánkové apnoe nebo v extrémních případech i udušení.

Dýchání nosem je pro dospělého člověka přirozenější a zdravější. Nos funguje jako filtrační systém, který zachycuje prach a alergeny dříve, než se dostanou do plic. Naopak dýchání ústy během noci s sebou nese řadu nepříjemností, jako je sucho v ústech a podráždění hrdla, zvýšené riziko zápachu z úst a problémů s dásněmi nebo častější a hlasitější chrápání. I když je dýchání nosem prospěšné, lepicí páska není podle lékařů správným řešením.

Trend se šíří především na platformě TikTok, kde ho propagují lidé napojení na firmy prodávající související produkty. „Neexistují žádné pádné důkazy o tom, že by tato metoda skutečně zlepšovala spánek,“ potvrzuje David Schulman, spánkový specialista z Emory University. Z dosavadních krátkých studií podle něj nelze vyvozovat žádné odborné závěry.

Místo pásky Schulman doporučuje ověřené metody, jako jsou speciální ústní aparáty pro uvolnění dýchacích cest nebo přístroje CPAP pro léčbu spánkové apnoe. Upozorňuje také, že ke zlepšení dýchání často vede i změna životního stylu, například hubnutí nebo konec kouření.

Brian Rotenberg, otolaryngolog z kanadské Western University, pro magazín Economist upozorňuje, že lidé, kteří u metody zalepování úst setrvávají, mohou nevědomky přehlížet vážné zdravotní komplikace. Potíže s dýcháním nosem totiž mohou signalizovat řadu onemocnění – od nosních polypů až po nádory. Podle Rotenberga by lidé, kteří jsou nuceni dýchat ústy, měli namísto hledání pochybných „rychlých řešení“ vyhledat lékaře, nechat si stanovit diagnózu a nastavit řádný léčebný plán.