Jaká nádraží stojí za návštěvu, pokud se zajímáte o bruselský styl nebo vetřelce a volavky?
Havířov, Bystřice pod Hostýnem, Cheb, Kralupy nad Vltavou a Pardubice. Místní nádražní budovy potěší všechny příznivce bruselského stylu, uměleckých projevů ve veřejném prostoru, brutalismu a poválečného funkcionalismu. Přečtěte si tipy, jaká nádraží stojí za návštěvu.
Brno-Chrlice je údajně nejkrásnější nádraží roku 2014. Aspoň tak to vyšlo v anketě, ve které lidé hlasují pro nejhezčí nádražní budovy. Rozhoduje samozřejmě většinou to, zda je nádraží čisté a upravené, nikoliv to, jakou má atmosféru nebo architektonickou hodnotu. Jirka Krejčík, který dlouhodobě mapuje pro web vagus.cz železniční nádražky, má ale trochu jiné tipy: „V poslední době mě hodně zaujalo nádraží v Bystřici pod Hostýnem. V něčem trochu připomíná o dost známější nádraží v Havířově, ale je o dost menší. Je to taková kostka z betonu, skla a hliníkových profilů. Nádražní budovu v Bystřici pod Hostýnem sice nenechal nikdo zchátrat, zároveň tady ale neproběhly žádné větší úpravy, takže je budova zakonzervovaná a potěší všechny fanoušky tohoto typu architektury.“
Příznivce takzvané bruselské architektury by kromě nádraží v Havířově a v Bystřici pod Hostýnem mohla potěšit návštěva nádraží v Chebu, které se veřejnosti otevřelo v roce 1970. Fanoušky uměleckých děl ve veřejném prostoru by podle slov Jiřího Krejčíka mohla potěšit návštěva nádraží v Kralupech nad Vltavou.
Skutečným architektonickým skvostem mezi nádražními budovami je hlavní nádraží v Pardubicích. Budova postavená v 50. letech ve stylu poválečného funkcionalismu je památkově chráněná a má dodnes zachované původní interiéry včetně mozaikové výzdoby. Bohužel pro potřeby dnešní moderní dopravy je celá řada nádraží dnes už naddimenzovaná a energeticky náročná.
O tom, že architektonicky hodnotné nádražní budovy ale v dnešní době mají dost příznivců, vypovídají i dva případy z poslední doby, kdy se podařilo (aspoň zatím to tak vypadá) zachránit nádraží v Havířově a budovu Nákladového nádraží v Praze na Žižkově.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
