Jakou tržnici si v Praze přejeme? Aby tam bylo víc stromů a byla pro všechny

9. červenec 2024

První veřejné natáčení Bourání bylo o budoucnosti Holešovické tržnice a proběhlo v hale číslo 13. Jak to udělat, aby se tržnice nezměnila v místo jen pro bohaté? A budete tam pořád zelenina?

Všichni se shodli hlavně na jednom: nejlepší místo v Holešovické tržnici je Hala 22, kde se prodává sezónní zelenina. „Je to čarokrásný svět, který má srovnání v přirozených tržnicích ve Francii a Itálii. Povedlo se to sem přesadit a uchytilo se to jako autentická záležitost,“ říká historik architektury, předseda Komise rozvoje, urbanismu, architektury a veřejného prostoru Rady MČ Praha 7 a Leteňák Richard Biegel. „Tržnice je zachovaná skoro zázrakem,“ dodává a připomíná, že v 80. i 90. letech jí reálně hrozilo zbourání.

Debaty o tržnici se zúčastnil také její programový ředitel Michal Tošovský a architekt Martin Stára ze studia Perspektiv, které navrhlo úpravu Meziprostory pražské tržnice a navrhuje sem vysázet stromy a celý prostor zkultivovat. Byl tu také archtiekt Michal Gavlas, který se budoucností tržnice zabýval už v roce 1990. „Byl strach, co se s tím stane. Podnikavých lidí bylo strašně moc a všichni měli zájem vydělat peníze a zbourat cokoliv,“ říká.

Michal Tošovský, Martin Stára, Karolína Vránková, Michal Gavlas a Richard Biegel

Také dnes je toto cenné území pod tlakem investorům. A jak upozorňuje Richard Biegel, další vlna přijde, až v okolí vyroste luxusní čtvrť Bubny-Zátory a další nová výstavba. „Ten tlak na to, aby se z toho stalo místo luxusu, ten teprve přijde,“ říká Richard Biegel. Je důležité tržnici nedat, aby zůstala místem pro všechny.

Jaké tržnice a jatka po světě nás mohou inspirovat? V Kodani nebo v Madridu?

Spustit audio

Související

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

ze_světa_lesních_samot.jpg

3x Karel Klostermann

Koupit

Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.