Janek Rubeš: Dělá mi radost šetřit turistům peníze

Ačkoliv pořadu o zajímavých cestovatelských tipech a praktických radách pro turisty původně nevěřil, momentálně Janka Rubeše těší, že může ve svých videích lidem přibližovat krásy nejen Prahy, ale i jiných českých měst.

„Ta radost těch lidí je skvělá. Často mi děkují za to, že ušetřili tolik peněz. Když si to spočítáme, tak pokud by si po příletu vyměnili peníze na letišti, jeli by nepoctivým taxíkem a sedli by si do špatné restaurace, tak utratí za jeden den tolik, kolik by normálně mohli utratit za týden. Asi by na to někdo mohl říct, že je to přeci špatně. Že tady neutratí víc peněz. Ale já si myslím, že je tady stejně utratí. Jen je utratí s tím, že se někdy budou chtít vrátit. Utratí je s úsměvem na tváři. Vždy říkám, že lepší než jedno pivo za stovku jsou dvě piva za padesát korun. Ten člověk bude spokojenější.“

V říjnu to budou čtyři roky od zveřejnění posledního dílu pořadu Praha vs. prachy. V něm bojuješ s nepoctivými taxikáři, směnárníky, s falešnými mnichy a dalšími. Pozoruješ od té doby nějakou změnu? Mělo to celé smysl?

Wow. Já žasnu, že jsou to čtyři roky, co jsme ten seriál s Markusem (Krugem – pozn. red.) natočili. Něco se změnilo, ale je toho poměrně málo. Pokud bych to měl přirovnat, tak ze sta špinavých talířů zmizely dva. Těch zbylých 98 talířů (ano, představte si pod tím podvodné taxikáře), tak je to snad ještě horší. Na hlavním nádraží je například situace naprosto nesnesitelná. Taxikáři si tam dělají, co chtějí. Je neuvěřitelné, že to ta lhostejnost lidí nedokáže vyřešit. Jsem vděčný za poslední krok bývalé primátorky Prahy Adriany Krnáčové. Ona sundala cedule ukazující k těm taxikářům. Oficiální značení. Lidi se na mě zlobili, protože říkali, že tam teď nikdo nenajde taxíka. Já jsem říkal, že to je dobře. Protože Čechy oni nesvezou z jižního a severního nástupiště. Prostě řeknou, že na někoho čekají. A turisty okradou. Takže si myslím, že na takovou službu bychom neměli oficiálními cedulemi upozorňovat. Bohužel si tam taxikáři začali vylepovat černé cedule. Vytiskli si vlastní a začali je věšet různě po nádraží. Pro mě je to jen další důkaz o lhostejnosti institucí, které se o to mají starat. Je to také důkaz toho, že si v Praze můžeš dělat, co chceš, a je to vlastně všem jedno.

Janek Rubeš: Z angličtiny jsem měl čtyřky, učitele nezajímalo, že se domluvím

• Upravit
• Smazat

„Kluk, co natáčí videa“ – Janek Rubeš v pořadu Kompot přiznal, že přesně tak by se nejraději popsal na Wikipedii. Zatím ale u jeho jména najdete samá seriózní povolání jako reportér, kameraman, dokumentarista nebo režisér. Z bohatého CV se dál nabízí třeba bavič nebo „ten, díky kterému už Kazma netočí za samolepky“. Jenže úspěšný a cenami ověnčený (dva miliony views měsíčně, tři Křišťálové lupy!) Janek by spíš dal přednost svému vydřenému titulu Bc.

Na pořad Praha vs. prachy jsi volně navázal pořadem Honest Guide. Jsou to takové tipy, kam si třeba vyrazit, případně v nich divák najde upozornění, na co si dát nejen v Praze pozor. Kde se vzala myšlenka dělat pořad tohoto typu?

Drtivá většina dílů pořadu Honest Guide jsou pozitivní. Vybíráme spíš místa, která jsou hezká. Myšlenka vznikla u Honzy Mikulky (kameraman pořadu Honest Guide – pozn. red.). Já jsem zrovna skončil natáčení pořadu o podvodech, které bylo poměrně stresující. Honza říkal: „Pojď, tady si trochu odpočineme, budeme točit hezké věci o Praze. Třeba natočíme, jak se dostat z letiště do centra. Řekneme, ať jedou autobusem. Že to stojí 24 korun a trvá to půl hodiny.“ Já jsem si myslel, že to nebude nikoho zajímat. Nicméně zkusili jsme to, natočili jsme to. Honza to krásně sestříhal, ale když jsem to viděl, přišlo mi to jako blbina. Říkal jsem si: „Kdo by se někdy díval na to, jak se dostat z letiště do centra.“ Ten díl byl v angličtině, protože Honza dostal od našeho tehdejšího šéfa za úkol zaujmout naším obsahem i zahraniční publikum. Tomu jsem já nevěřil. Ale Honza mě přesvědčoval. Říkal, že lidé dnes už nehledají text, ale chtějí ty věci vidět přímo ve videu. No, a dnes máme jen o letišti snad čtyři videa, nejen o cestě autobusem, ale také třeba o tom, kde si tam dát jídlo. Videa dosahují milionových zhlédnutí a mně to dělá obrovskou radost.