„Je skvělé, že v Brně ukončování bezdomovectví zaštiťuje magistrát,“ říká dobrovolník
Slovenský Maďar Gábor Csomor tento týden strávil v Brně jako dobrovolník. Program Housing First, jehož podstatou je poskytování bydlení lidem bez domova, postoupil do další fáze. Dobrovolníci procházeli ubytovny, azylové domy i vytipované oblasti města Brna a vyplňovali dotazníky s lidmi, kteří nemají kde bydlet. „Bez telefonu a gpsky občas nemáte šanci některá místa najít,“ říká Gábor.
„Je důležité mít dopředu dobrá data. V Brně mají mimořádně dobré informace o zdejších lidech bez domova. Přesto je číslo vždycky ještě vyšší, než jsme schopni odhadnout,“ říká Gábor Csomor, který do Brna přijel kvůli zkušenostem. Chce je uplatnit v Bratislavě, kde je v plánu sčítání lidí bez domova kvůli výstavbě sociálního bydlení. Lidé v Brně podle Csomora ochotně spolupracovali, o programu Housing First věděli i přesto, že organizátoři nepřipravili žádnou informační kampaň. „Organizátoři mají za to, že opozice, která se schválením programu nesouhlasila, ho veřejně kritizovala tak intenzivně, že mu vlastně pořídila docela dobrou reklamu,“ říká Gábor Csomor.
Housing First je malou revolucí v otázce českého řešení bezdomovectví. Na základě zkušeností z jiných evropských zemí, kde je program maximálně úspěšný, v Brně mění dosavadní přístup k sociální práci, s bezdomovectvím chtějí skoncovat jednoduše – poskytováním bytů. Prvních 50 rodin, které nemají kde bydlet, získá v Brně byt do konce léta.
Lidé bez domova, kteří bez podmínek dostanou byt, jsou podle evropských dat schopni díky získané jistotě zlepšit svoji celkovou situaci – například splatit dluhy, zlepšit péči o děti a najít si práci. Dosavadní programy počítaly s tím, že lidé musí nejprve splnit určité předpoklady, aby dosáhli na sociální bydlení. Počet lidí bez domova se však v ČR v posledních letech rapidně zvýšil. Organizátoři brněnského Housing First mají za to, že staré způsoby řešení bezdomovectví nefungují.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.