Jiří Franta: Designér má někdy jít proti zadání
Další porci hudebních vizuálů dostal k posouzení v rubrice Cover Lover výtvarník Jiří Franta. Šel na to od lesa – přes výtvarné osobnosti, které jsou mu blízké a jejichž rukopis mu některé obaly evokují. Obecně mu ale u vybraných alb chybí zdravá míra provokace.
Adult. – The Way Things Fall
JF: Tahle věc je mi blízká tím, že mi trochu připomíná Erwina Wurma, což je umělec, kterej pracuje se zvláštníma fotkama, na kterejch jsou lidi ve zvláštních situacích, nebo se je snaží navodit. Kdybych si měl vybrat z těch pěti obalů a reagovat rovnou podle vizuálu, určitě by to byla tahle věc.
Mount Kimbie – Cold Spring Fault Less Youth
JF: A tuhle bych si vybral jako druhou. Z jednoho prostýho důvodu – je to takový zvláštní retro, trochu mi to připomíná Garyho Humea. Anebo nějaký abstraktní expresionisty. Tohle je pro mě asi stejně hodnotná věc jako ta první. Vizuálně mě zaujal tadyten zvláštní barevnej rámeček. Přijde mi, že podobnej používám někdy i u svejch kreseb.
Queens of the Stone Age – ...Like Clockwork
JF: Tohle mě nezaujalo, podle vizuálu bych si to vůbec nevybral. Připomíná mi to millerovský kresby. K těm nemám moc vztah, i když se s Davidem Böhmem komiksem zabejváme. Radši mám evropskej komiks. Tenhle americkej styl, ještě s těma splashema... Mně to přijde hrozně trendy. To samo o sobě neni špatná věc, i ti Adult. jsou vlastně trendy, ale jsou trendy a trendy...
Disclosure – Settle
JF: To samý platí pro tohle. Zase zvláštní retro, je tam doplněná nějaká kresbička... Mám pocit, že to jsou takový viceovský typy. Ti lidi samozřejmě vědí, co dělají, jsou to designéři a jedou po nějakejch trendech. K Vice mám hroznej odpor, stejně jako k Millerovi. S timhle si moc nevim rady. Přestože kresba je mi asi nejbližší, ani vlastně neumim říct, jestli se mi to líbí, nebo ne. Zůstávám úplně vlažnej. Asi bude záměr, že ten obal ‚ošoupáním‘ připomíná starou desku, to už jsem párkrát viděl. Nějakýmu stereotypu, kterej má zažitej, se ale člověk nevyhne, nejsme na světě sami, vnímáme to skrze internet. Jsme snadno ovlivnitelný.
Tady se s tim ale možná pracuje až přespříliš, aby na to případnej posluchač reagoval. Ale neznám tu hudbu, možná mi teď fanoušci vyhubujou, že to odkazuje na jiný alba, se kterejma ten grafik pracuje.
DJ Koze – Amygdala
JF: Kdybych si měl vybrat, asi tohle. Koze je asi ještě nejlepší z těch trendy věcí tady. Je to hezky zabarvený a vtipný. Jediný, co mi tady vadí, je ten font. To je někdy divný, lidi si pohrajou s fotkou, docela dobře jí zabarvěj, je to asi nějaká koláž... To by mě bavilo, ale musel bych si zakrejt ten text. Někdy mám pocit, že designéři chtěj přesně splňovat, co se jim zadá. Že tam musí bejt obrovskej nápis, o koho jde, pod tim název alba. Já mam někdy rád, když se jde proti tomu. Tady bych klidně nepsal vůbec nic. Nechal bych to jenom na tý fotce, která je docela působivá, legrační, diváka zaujme.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
