„K mediální výchově nám chybí podklady, vůbec nevíme, jak ji učit,“ říkají pedagogové

24. duben 2018
Děti sem podle Šlehofera přichází buď z alternativních základních škol, víceletých gymnázií, nebo ze základek, kde se zapálené děti nesetkaly s pochopením

Mediální výchova českých středoškoláků je podle odborníků i některých učitelů u nás dlouhodobě podceněná. Pedagogům chybí učebnice a často jim na tohle téma v češtině a občanské výchově nezbývá čas. O rozpoznávání falešných zpráv se přitom v poslední době mluví čím dál častěji. Jak rozeznat hoaxy a konspirační teorie od pravdivých zpráv, pomáhají ve třídách studentům vysvětlovat i vysokoškoláci ze spolku Zvol si info.

„My úplně nevíme, jak se mediální výchova učí, protože se teď teprve koná první šetření České školní inspekce zaměřené na mediální gramotnost a výchovu na školách. Ale máme jiná data, jako je například výzkum Člověka v tísni a agentury Median. V loňském výzkumu víc jak polovina škol přiznala, že se mediální výchově vůbec nevěnují,“ říká učitel mediální výchovy na pražském Gymnáziu Na Zatlance Michal Kaderka.

I Nejlepší kniha o fake news má své vady, ale díky bohu za ni

Přebal knihy Nejlepší kniha o fake news dezinformacích a manipulacích!!!

Pod hlavičkou projektu pojmenovaného Zvol si info objíždí hrstka studentů Masarykovy univerzity české střední školy. Jejich cílem je pomáhat se zanedbanou mediální výchovou českých středoškoláků v době přesycené fake news. Jako další dílek do edukační skládanky vydali začátkem roku Nejlepší knihu o fake news, dezinformacích a manipulacích!!! Jak kvalitní je ale jejich návod na to, jak se vyhnout dezinformacím?

Většina učitelů se podle něj na hodinu mediální výchovy připravuje takzvaně na koleni. „Největším problémem je nedostatek aktuálních zdrojů,“ upozorňuje Kaderka. „Je velmi obtížné věnovat se v hodinách třeba různým mediálním kauzám. Samo o sobě je to náročné i na odbornost samotného učitele. Posledním materiálem, který se dá pro výuku použít, je učebnice z roku 2012. Ta je ale už zastaralá. Nereaguje na současné trendy, jako jsou například sociální sítě, ze kterých spousta lidí čerpá informace.“

Malá pozornost mediální výchově nebo její úplná absence na školách přitom podle spolku Zvol si info může mít vážný negativní dopad na společnost. „Ve chvíli, kdy lidé nebudou schopni kriticky analyzovat informace, kriticky s nimi pracovat, tak je to strukturální problém. Lidé pak budou bez větších ostychů přijímat nejrůznější dezinformace, propagandu. Můžou se tak opakovat různé situace, které známe z historie,“ myslí si Josef Bernard, který společně s dalšími vysokoškoláky pořádá přednášky na českých i slovenských středních školách.

„Známky jsou k ničemu.“ V alternativní třídě pražského gymnázia si přestávky děti určují samy

„Třeba zabývat se na základní škole do hloubky dějinami umění může být pro kluka určité stigma. Tady ho za to naopak všichni obdivují, protože je obdivuhodné, jaké má znalosti.“

Lavice a nuda. Moje vzpomínky na základku a střední o moc pestřejší nejsou. O reformě českého školství se ostatně mluví už roky. Žáci „altu“ na pražské Zatlance ale znají školu jako místo, ze kterého si místo stresu a pocitu marnosti odnesou schopnost argumentovat, číst odborné texty v angličtině a spolupracovat s ostatními. Jak vypadá výuka bez pětek v žákovské, pětačtyřicetiminutovek odměřených zvoněním a biflování? 

Podle Michala Kaderky je nedostatečná pozornost věnovaná mediální gramotnosti ve společnosti zjevná už teď. „Zvětšuje se propast mezi těmi, kteří jsou ochotní za informace platit, a těmi, kteří je čerpají z volně dostupných zdrojů. Mezi těmito lidmi se objevuje velká propast v jejich životní trajektorii a kariéře. Dochází taky k rozdělení společnosti. Už teď je společnost rozdělená podle médií. Bylo to vidět i ve volbách.“

Vysokoškolští studenti ze Zvol si info navštívili už desítky škol v Česku i Slovensku. Většinou jde o politology nebo právníky. Středoškolákům vysvětlují, jaké zdroje jsou nedůvěryhodné, co je to hoax nebo třeba jak rozpoznat propagandu – u ní třeba používají historické sovětské, americké i nacistické plakáty. V případě fake news zase mladým lidem ukazují statusy některých českých ústavních činitelů, kteří sdílí nepodložené informace. Kvůli tomu, že mají být školy apolitickým místem, ale konkrétní jména a fotky politiků rozmazávají.

Jak spolek Zvol si info studentům vysvětluje, co je to hoax? A můžou středoškolákům v porozumění médiím pomoct i rappeři?