K pořízení třetího dítěte lidi přesvědčí fungující rodinná politika, ne příspěvek na nové auto

rodina – děti
rodina – děti

Hnutí pro život slaví úspěch. Na stranu spolku, který se dlouhodobě snaží omezit potraty, se postavil premiér Andrej Babiš. Po konzultaci s Hnutím zadal Ministerstvu pro místní rozvoj, aby zjistilo, zda by se z Evropských fondů dala hradit jednorázová finanční podpora pro vícečetné rodiny.

Hnutí napojené na katolické konzervativní kruhy koná na první pohled bohulibou činnost. Pomáhá ženám, které nechtějí jít na potrat, ale něco či někdo je k tomu nutí. Hnutí ale zároveň burcuje proti „homosexualizaci společnosti“ či „genderové ideologii“. Ve snaze podpořit vícečetné rodiny teď přišli s návrhem, aby rodina pečující alespoň o tři děti měla při nákupu většího auta nárok na příspěvek až 250 tisíc korun. Žádá také nižší úročení hypoték a snižování výše úvěru podle počtu narozených dětí. Při narození třetího a každého dalšího dítěte by se jistina půjčky podle návrhu spolku snižovala o 300 tisíc korun. Může ale taková finanční injekce skutečně ovlivnit rozhodnutí o tom, kolik dětí si rodina pořídí? Nepotřebujeme snad spoustu peněz už na to, abychom si pořídili vůbec jedno či dvě děti?

03751300.jpeg

S podobným přístupem k podpoře rodičovství i porodnosti přišel také maďarský premiér Viktor Orbán. Maďarské manželské páry mohou nově požádat o půjčku ve výši 30 000 eur, která jim má pomoci zabezpečit nově vznikající rodinu. Pokud se jim narodí jedno dítě, budou jim odpuštěny úroky a dostanou odklad splácení půjčky o tři roky. Podobně tomu je v případě, že se jim narodí druhé dítě. Pokud se jim narodí třetí dítě, nemusí splácet nic. Háček je ale v tom, že pokud se jim do pěti let od zapůjčení peněz nenarodí potomek, musí do čtyř měsíců celý obnos včetně úroků vrátit. Stejně tak je tomu i v případě, pokud se manželé rozvedou.

Maďarsko se chlubí rostoucím počtem narozených dětí, úbytkem potratů i nižším rozpadem sňatků. Snižovat počet rozvodů způsobem, kdy se manželství stává svazkem založeným především na ekonomických vazbách, kdy si manželé kvůli penězům prostě nemohou dovolit se rozvést, je ale spíše krok o sto let zpět než dopředu. V Maďarsku podle kritiků navíc chybí dostatek míst ve školkách a jeslích. Jestli tento konkrétní krok skutečně přispěje k tomu, že se v Maďarsku narodí více dětí, zjistíme až za pár let. Nyní je v celosvětovém žebříčku porodnosti stále na chvostu, jako 203. země. Ze států EU jsou na tom hůř už jen Španělsko, Itálie, Lotyšsko, Slovinsko, Polsko, Česká republika a Litva.

děti - ve škole - domácí vzdělávání

V rámci EU si v porodnosti nejlépe vede Francie, kde na jednu ženu statisticky připadá 1,9 dítěte. Francouzská prorodinná politika neoperuje s jednorázovými finančními injekcemi, které vás dostanou do maléru, pokud nakonec dost dětí nemáte. Naopak, mají systém nastavený tak, aby byl co nejvstřícnější k rodičům a jejich realizaci i mimo rodinu. Rodičovská – rozhodně ne dovolená – je ve Francii krátká. Po maximálně šestnáctitýdenní mateřské má každý rodič možnost vybrat si půl roku na péči o dítě. Často se ale tohoto práva vzdávají a nebývají kvůli tomu považováni za krkavčí otce ani matky. Denní příspěvky, které v době péče rodič dostává, se rovnají průměru jeho výdělku v posledních třech měsících. Rodině se tak nesníží příjem. Často už ve čtvrtém měsíci dítě nastupuje do jeslí, za které rodiče platí určené procento z platu.

Starším dětem je pak dostupná bezplatná školka, která není ani tak místem, kam si děti chodí hrát, ale místem, kde se rozvíjí, vzdělávají a připravují na školu. Počet dětí se odráží ve výši penze rodičů – se třetím dítětem narůstá důchod o 10 % a s každým dalším o 5 %. Oproti Česku, kde je zvykem, že s dítětem ženy zůstávají doma okolo tří let, a v důsledku toho se pak jejich důchod snižuje, je to zcela opačný postup.

Další evropskou zemí s velmi vysokou porodností je Norsko. I zde je běžné, že se rodiče rychle vrací zpět do práce a o péči se společně střídají. Zaměstnavatelé navíc rodiče vítají a jejich zkušeností si váží. Norky a Norové, stejně jako Francouzi, často využívají snížených úvazků. V Norsku je poměrně nízký počet uzavřených sňatků, a tak tam rodičovské benefity můžete využívat, i když s partnerem žijete nesezdáni. Bazírování na tom, aby byli lidé, kteří spolu vychovávají dítě, manželé, totiž skutečně nemá smysl.

Pokud zapátráme v žebříčku porodnosti více, zjistíme, že v rámci evropských států se více dětí rodí tam, kde vás narození dítěte nepošle do několikaleté domácí izolace, nezpůsobí razantní propad vašich příjmů, a je tam běžné, že se o péči o domácnost dělí oba partneři. Děti si lidé pořizují ve státech, kde můžete mít obojí – svůj osobní život, slušnou práci i rodinu. Když se bavím s přáteli okolo třicítky, kteří teď mají jedno malé dítě, mluví často o tom, že by možná chtěli ještě jedno, aby neměli jedináčka. Zároveň říkají, že na to nemají energii a čas, chtějí se věnovat i svým věcem. Příspěvek na nové auto je k pořízení třetího dítěte nepřesvědčí. A za úvahu stojí i to, jestli ty peníze radši neinvestovat do účinné ochrany klimatu. V době environmentálního žalu totiž někteří lidé přemýšlí i o tom, zda děti na svět vůbec přivádět a jestli téhle planetě nestačí jen to jejich jedno, maximálně dvě.

Jak vypadá funkční politika na podporu porodnosti a proč je příspěvek na auto pochybným krokem? Poslechněte si komentář Johanny Nejedlové.

Komentáře v rubrice Prolomit vlny vyjadřují názory autora/autorky.