K soudu se nechodí pro spravedlnost, ale pro rozsudek. Otec a matka si nejsou rovni, říká advokátka

„K soudu se nechodí pro spravedlnost, tam se chodí pro rozsudek. Lidé mají tendenci říct soudu všechno. Mají pocit, že čím to bude obsáhlejší a podrobnější, tím líp budou pochopeni. Ale takhle to není. Soud, který je zavalen maličkostmi, má tendenci přehlížet to podstatné. Já jsem tam od toho, abych z příběhu vytáhla to důležité,“ říká advokátka.

„Otec a matka nejsou před soudem ve stejném postavení. Je tu pořád cítit minulá doba, kdy pečovaly ženy a otec dítě vzal dvakrát měsíčně na zmrzlinu. Když soudce rozhoduje opatrovnická řízení, vidí denně pět rodin a příběhů. Musíme mu říct něco, co v něm zarezonuje a nad čím si řekne ano, takhle musím rozhodnout. Když to jsou jen generické fráze, které můžeme dosadit do jakéhokoli řízení, soud je vůbec nebude reflektovat. Slova, která se nepoužívají, jsou například, že dítě patří matce,“ dává.

„Někdy na to dítě vůbec nikdo nemyslí.“ Poslechněte si rozhovor s advokátkou dětí Michaelou Dobrovičovou.