Trvalo šest let, než jsem dokázala přijmout, že nebudu máma. Že mám cenu i bez dítěte

3. duben 2024

„Po každém nevydařeném pokusu jsem to chtěla vzdát. Říkala jsem si, že už tohle nechci nikdy zažít. Ale nezastavila jsem se. Došlo to do stavu, kdy jsem nebyla použitelná ani v těle, ani v mysli. Málem jsem umřela, protože jsem neposlouchala svůj vnitřní hlas,“ říká Martina Hynková Vrbová. Snahou počít vlastní dítě strávila šest let. Když to vzdala a adoptovala dceru, otěhotněla dvakrát.

„Připadala jsem si hodně opuštěná. Zkoumala jsem, co ve mně je jinak. Fanaticky jsem chtěla zjistit, kdy je zakopaný pes,“ vzpomíná Martina na šest let pokusů o přirozené i umělé početí. „Pátý šestý rok už jsem nebyla moc příčetná. Taky už jsem o tom nechtěla s nikým mluvit a uzavírala jsem to v sobě, a to není dobře,“ dodává.

„Prožívali jsme přibližování, odcizování, jeden čas jsme byli i na hraně rozvodu. Vždycky jsme ale tu zatáčku vybrali,“ popisuje Martina proměny vztahu se svým mužem. „A pak jsem to musela vzdát. Musela jsem v plné šíří přijmout, že nebudu máma. Trvalo šest let, než jsem to dokázala. Řekla jsem si, že budu něco jiného. Uvědomila jsem si, že mám cenu i bez dítěte, že jsem důležitá.“

„Že jsem těhotná, věděla první naše fena.“ Poslechněte si příběh o nevyzpytatelné cestě za rodičovstvím.

Spustit audio

Související

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...

Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka

hurvinek.jpg

3 x Hurvínkovy příhody

Koupit

„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka