Kabinet o remixu III: Zlatá devadesátá

12. červenec 2013

Třetí díl remixového Kabinetu Radia Wave podrobně prozkoumá devadesátky. Fatboy Slim si tentokrát vezme na paškál Beastie Boys, poprvé a nikoli naposled se objeví Primal Scream, zmíníme Tori Amos přepracovanou k nepoznání mistrem Armandem Van Heldenem nebo nejlepší remix George Michaela. Sedmero remixů, které zanechaly nesmazatelnou stopu v uších mnoha posluchačů a dodnes při poslechu vyvolávají nostalgické vzpomínky na zlaté devadesátky.

Stejným rokem a stejným remixérem odstartoval třetí díl remixového Kabinetu Radia Wave, v hlavní roli opět s Normanem Cookem aka Fatboyem Slimem, ve vedlejší tentokrát s Beastie Boys a jejich skladbou Body Movin’, která vyšla v původní verzi v roce 1998 na páté studiové desce Hello Nasty tohoto slavného hiphopového tria. Ve stejném roce se (v originále sice povedený, ale v porovnání s prvním singlem Intergalactic nutno přiznat, že nijak výjimečný) track Body Movin’ dočkal singlového vydání u labelu Capitol Records, které obsahovalo i remix od Fatboye Slima. A ten nejspíš také znají všichni, kteří na konci 90. let sledovali hudební televizní kanály, ale zároveň nebyli nijak pravověrnými fanoušky Beastie Boys, protože oficiálního videoklipu se dočkala právě Slimova řádně bigbeatově nabušená verze. Videoklip mimochodem režíroval Adam Yauch, tedy jeden z členů Beastie Boys, schovaný za svým alter egem Nathaniel Hornblower.

Oficiálního videoklipu se zcela zaslouženě dočkal i další remix v pořadí, a to sice skladby Spinning The Wheel v originále od George Michaela a spoluautora Jona Douglase. V původní, značně kolébavé verzi se píseň objevila v roce 1996 na Michaelově třetím řadovém albu Older a ještě ve stejném roce vyšla u labelu Virgin i v singlové podobě. Právě singl obsahoval také remix od veskrze neznámého klávesisty a producenta Petera Gleadalla, který ovšem dokázal z nemastného, neslaného originálu vytvořit klubový track par excellence se silně nakažlivým tanečním beatem. Do dnešního dne se jedná o nejlepší přepracování některé z Michaelových skladeb.

A remix s oficiálním videoklipem (přestože ve skutečnosti se jednalo o kolekci scén sestříhaných z předchozích videoklipů Tori Amos) do třetice. Ve stejném roce jako Spinning The Wheel George Michaela (1996) vyšla americké zpěvačce Tori Amos píseň Professional Widow na rovněž třetí studiové desce Boys For Pele. Originál skladby (která je prý o Courtney Love) s hlavní melodií hranou na cembalo a silným rockovým feelingem přetvořil v prakticky úplně jiný track remixér na slovo vzatý Armand Van Helden. Jako hlavní beat použil sampl z písně Trinidad od Johna Gibbse & The US Steel Band, na který narouboval opakující se frázi „Honey bring it close to my lips“ z první sloky textu, a klubový hit s neuvěřitelně chytlavým houseovým rytmem (a také patřičně epickým názvem) byl na světě. Armand’s Star Trunk Funkin Mix skladby Professional Widow vévodil singlovým žebříčkům ve Velké Británii i USA a z Armanda Van Heldena udělal vyhledávanou osobnost pro remixování skladeb od takových veličin z různých koutů hudebního světa, jako jsou Rolling Stones, Janet Jackson, Daft Punk nebo Britney Spears. V roce 2011 umístil legendární časopis New Musical Express skladbu Professional Widow v Armand’s Star Trunk Funkin Mixu na třetí příčku svého žebříčku nejlepších remixů všech dob. Nutno dodat, že zcela zaslouženě.

Od houseu k tranceu, který měl své patrně nejslavnější období v polovině 90. let především díky každoroční berlínské Love Parade. Legendární jednodenní taneční akce se ze svého prvního ročníku s návštěvností okolo 150 lidí (ve skutečnosti se jednalo o „demonstraci za mír skrz lásku a hudbu“ a také narozeninovou párty pro Matthiase Roeingha později na scéně známého pod aliasem Dr. Motte), změnila v masovou akci, které se ve druhé polovině 90. let účastnilo v průměru milion lidí. Pokud nepočítáme každoroční oficiální hymny, tak skladbou, jež je s Love Parade dodnes nejvíce spojována (a to nejen díky svému názvu), je legendární, téměř desetiminutový opus Meet Her At The Love Parade. V roce 1996 ho na stejnojmenném EPčku vydal německý DJ a producent Frank Tomiczek aka Da Hool a o rok později se track objevil i na jeho debutovém albu Here Comes Da Hool. O nejslavnější verzi se nicméně postarala dvojice taktéž německých producentů Andreas Bialek a Ralf Beck pod pseudonymy Nalin & Kane. Jejich remix vyšel v roce 1997 u labelu Kosmo Records a stal se svým způsobem ikonickým trackem berlínských Love Parades druhé poloviny 90. let.

A od houseu a tranceu k jungleu, potažmo drum’n bassu, který prožíval v polovině 90. let podobně vrcholné období. Nemalou zásluhu na tom měl především bristolský kolektiv DJů, producentů a MC’s Reprazent, jehož vznik podnítil Roni Size. Dvojdiskové debutové album New Forms (vyšlo u labelu Talkin’ Loud, který mimochodem společně s Normanem Jayem založil slavný britský moderátor a hledač talentů Gilles Peterson) posléze vyhrálo Mercury Music Prize za rok1997 apřestože největší slávy z něj se dočkaly singly Brown Paper Bag a Heroes, patrně nejoriginálnějšího remixu se díky další legendě na poli zlámaných beatů dočkal track Share The Fall. Ten si vzal ještě ve stejném roce do parády Raymond Bingham aka Grooverider a z víceméně pozitivně laděné skladby vytvořil temný, minimalistický a úzkost vyvolávající výlet po dunících zákoutích klubové džungle.

Zmiňovanou skladbou Heroes od kolektivu Reprazent otevřelo v roce 1998 svou slavnou dvojdiskovou remixovou a navrch ještě mixovanou kompilaci rakouské duo Kruder a Dorfmeister. Jejich The K&D Sessions™ se stalo symbolem trip hopu, potažmo downtempa a vedle desek od Lamb, Massive Attack nebo Portishead patřilo k základním nahrávkám, které nesměly chybět v žádném archivu posluchače zmíněných stylů. Kromě Roniho Size a Reprazent přepracovala dvojice Peter Kruder a Richard Dorfmeister mimo jiné i skladbu Trans Fatty Acid od zmíněných Lamb, Sofa Rockers od Sofa Surfers nebo Useless od Depeche Mode. Ta vyšla v originále na desce Ultra v roce1997 ao rok později právě na kompilaci The K&D Sessions™. Kruder a Dorfmeister původní verzi patřičně stylově „zakouřili“ a rozostřili zamlženou dubovou atmosférou, která byla tak typická pro triphopovou produkci 90. let a výsledkem byl nejlepší remix, kterého se skladba Useless dočkala.

Sedmým statečným třetího dílu remixového Kabinetu, věnovaného zlatým létům devadesátým, se stal remix The Chemical Brothers skladby Swastika Eyes od Primal Scream, která ve své podstatě nikdy oficiálně nevyšla v originále. I na desce XTRMNTR z roku 2000 figuruje pouze v remixech, podobně jako na veškerých verzích singlového releasu, který rovněž neobsahuje původní verzi čistě od Primal Scream. Poprvé se skladba Swastika Eyes objevila už v roce 1999 právě na singlu (ve dvou, potažmo třech remixech), přičemž v jeho evropské variantě se nejdříve jmenovala War Pigs. O rok později ji Primal Scream zařadili už definitivně pod kontroverzním názvem Swastika Eyes i na své šesté řadové album, a to v remixech od Jagze Koonera (exčlena The Aloof a také jedné třetiny Sabres Of Paradise) a právě The Chemical Brothers, jejichž výrazně taneční verze se dočkala i patřičně agresivního a provokativního videoklipu. Rokem 2000 tak skončil třetí díl remixového Kabinetu, který se v tom čtvrtém přehoupne do nového tisíciletí.

Playlist:
Beastie Boys – Body Movin‘ (Fatboy Slim Remix)
George Michael – Spinning The Wheel (Forthright Edit)
Tori Amos – Professional Widow (Armand’s Star Trunk Funkin Mix)
Da Hool – Meet Her At The Love Parade (Nalin & Kane Remix)
Roni Size / Reprazent – Share The Fall (Grooverider’s Jeep Style Mix)
Depeche Mode – Useless (The Kruder + Dorfmeister Session™)
Primal Scream – Swastika Eyes (Chemical Brothers Mix)

Spustit audio