Kanadská „bójka“ bude vyrábět pitnou vodu z mořské. A potřebuje k tomu jenom energii z vln

Průzkum se zaměřil na dvacet základních školních potřeb, jako jsou tužky, pera, gumy, zvýrazňovače, fixy, penály, sešity, diáře, bloky na kreslení, nůžky a další prodávané v řetězcích supermarketů a školních obchodech ve stejném cenovém rozpětí.

Přestože mají Itálie a Španělsko nižší mzdy než Francie, Německo a Spojené království, za základní školní vybavení platí nejvyšší ceny. Italské národní sdružení spotřebitelů Federconsumatori odsoudilo ceny školních potřeb, které vyskočily od roku 2023 o 6,6 %.

Nejdražšími položkami jsou batohy, penály a diáře. Největší zátěž pociťují italské rodiny, které musí ušetřit přibližně 10,8 % (necelých 5100 Kč) svého měsíčního příjmu, aby si mohly koupit jen to nejnutnější, s výjimkou učebnic. Ve Španělsku si lidé musí vyhradit na školní pomůcky přibližně 4800 Kč.

Významnou finanční zátěží jsou i učebnice. V Itálii vydají rodiče za studijní materiály v průměru téměř 14 900 korun, ve Španělsku pak 12 300 korun, oproti loňsku je to nárůst o 1070 Kč.

Čím dál znepokojivější situace ovšem panuje i v Německu, kde podle Národního statistického úřadu vzrostly ceny školních potřeb v letech 2022 až 2023 o 5 až 13 %. Ve Spojeném království se zdá, že je základní školní výbava obecně cenově dostupnější. Tam ovšem musí připočítat povinné uniformy, které přináší dodatečné náklady ve výši 12 500 korun.

Z pěti evropských zemí je na tom podle webu Euronews nejlépe Francie, kde základní školní potřeby představují méně než 5 % průměrného měsíčního platu. Francouzské ministerstvo školství i tak vyzvalo školy, aby své požadavky omezily. „Školy a instituce se musí soustředit na vytváření rozumných seznamů školních potřeb,“ uvádí se ve výzvě zveřejněné v srpnu.

Podle objevu zveřejněného v časopise Science se opice navzájem pojmenovávají specifickým voláním, kterému se říká phee-call, uvádí britský Independent. Vědci z Hebrejské univerzity zaznamenávali rozhovory mezi dvojicemi opic i interakce mezi opicemi a počítačovým systémem. „Prostě jsme umístili dva kosmany do stejné místnosti a postavili mezi ně vizuální bariéru. Když tohle uděláte, začnou spontánně navazovat dialog,“ sdělil CNN David Omer, hlavní autor a odborný asistent univerzitního Safra Center for Brain Sciences (ELSC).

Opice měly tendenci oslovovat konkrétní jedince pomocí phee-call. „Je to poprvé, co jsme se s tím setkali u primátů vyjma lidí,“ pokračoval Omer. Výzkumníci rovněž zjistili, že kosmani dokáží rozeznat, kdy je na ně volání směřováno, díky čemuž pak reagují o to přesněji.

Dříve tento jev odborníci podle Omera považovali za jejich „sebelokalizaci“ – způsob, jak sdělit svou pozici ostatním. Nová studie však ukázala, že tyto zvuky byly využívány jako „specifické volání k označení a oslovení konkrétních jedinců“.

Členové rodiny kosmanů dokonce používají podobná hlasové modulace pro oslovení jedinců a také podobné fonetické postupy pro kódování jmen. Podle vědců jde o zvyk podobný používání jmen a nářečí u lidí. Odborníci uvedli, že se tento druh opice může učit jak hlasové znaky, tak nářečí od ostatních členů své rodinné skupiny.

Omer a jeho kolegové se domnívají, že jejich výzkum přináší nové poznatky o tom, jak se mohla vyvinout lidská řeč a sociální komunikace. „Tyto podobnosti naznačují, že kosmani čelí srovnatelným evolučně-sociálním výzvám jako naši předjazykoví předkové.“

V předchozích letech oznamovala společnost Network Rail (NR) odjezd Bradavického expresu, který 1. září v 11 hodin odváží z nástupiště 9¾ Harryho a jeho přátele do bradavické školy. Letos v červenci NR varovala, že na začátku školního roku ohlášení neplánuje. Důvodem jsou provozní problémy na stanici z minulého roku kvůli tisícům „Potterheads“, kteří se na nádraží kvůli oznámení odjezdu vlaku shromáždili. „Přestože jsou naše nádražní haly někdy využívány pro komerční akce, naší prioritou musí být vždy cestující,“ uvedl mluvčí společnosti Network Rail.

I tak se zklamaní fanoušci Harryho Pottera na King’s Cross první letošní zářijový den dostavili. Na videu zveřejněném na sociální síti X je vidět, jak dav s očekáváním odpočítává do 11 hodin a pak se rozbučí, když se nic nestane, informoval web Guardian.

Také společnost Warner Bros Discovery, která vlastní sérii filmů o Harrym Potterovi, vydala v červenci prohlášení, v němž vyzvala fanoušky, aby v neděli nejezdili na King's Cross: „Místo toho všechny zveme, aby se připojili k hrdému zástupci Mrzimoru a influencerovi Samu Thompsonovi ve speciálním online pořadu natočeném na oslavu návratu do Bradavic.“

Podle odhadů Eurostatu si v roce 2023 přibližně 29 % lidí v EU ve věku 16 let a více nemohlo dovolit týdenní výlet. Nejhorší je situace v Rumunsku. Tam na týdenní dovolenou loni nemohlo až 60 procent lidí.

Česko je v tomto měřítku podle Eurostatu osmé. Sedmidenní pobyt mimo domov si nemůže dovolit asi pětina obyvatel. Nejlépe je na tom Lucembursko, kde na dovolenou nemůže jen asi 11 procent lidí.

„Rozdíly mezi jednotlivými státy obvykle souvisejí se silou ekonomiky dané země", uvedla pro Euronews Business profesorka Lynn Minnaertová, děkanka školy pohostinství na Metropolitní státní univerzitě v americkém Denveru. Dodala, že země, kde se více cestuje, mají vyšší HDP než země, kde to z finančních důvodů není možné.

Kromě toho, zda mají lidé dost peněz na dovolenou, výzkumníci také zjišťovali, jestli na ni vůbec jezdí. V roce 2022 si alespoň jednou mimo domov vyrazilo 84 % obyvatel Nizozemska, v žebříčku následuje Lucembursko s 83 % výletníků. Česko je šesté, alespoň jednu noc mimo domov předloni strávilo 75 % obyvatel.

Na opačném konci žebříčku se nachází Bulharsko a Rumunsko, kde v roce 2022 alespoň jednou vycestovalo 28 % obyvatel. Eurostat ale neuvádí, zda lidé na cesty nevyrazili právě z finančních důvodů.

I přes to, že jsou Češi v těchto tabulkách většinou v horní polovině a nad průměrem EU, patří mezi ty, kteří na dovolené nejméně utrácí. Za noc většinou platí v průměru 46 eur, tedy asi 1100 korun. Méně už platí za přespání jen Řekové (€45) a Poláci (€44).

Ve výstavbě nových geotermálních elektráren Tokiu brání lázeňský sektor, protože většina japonských zásob geotermální energie leží v blízkosti jednoho z více než 3 000 horkých pramenů. Místní podniky mají strach, že by elektrárny zhoršily kvalitu vody, píše americký list Washington Post.

Pomoct najít rovnováhu se zdroji energie by mohlo malé městečko s více než tisíciletou tradicí lázeňství Cučiju Onsen, které leží asi 16 kilometrů západně od japonského města Fukušima.

Po jaderné katastrofě, která v regionu v roce 2011 zničila místní ekonomiku a přiměla Japonsko k odklonu od jaderné energie, zdejší obyvatelé své obavy z rozvoje geotermální energie odložili.

V roce 2015 proto město Cučiju Onsen vybudovalo geotermální elektrárnu. Byla postavená jako jedna z prvních podle volnějších ekologických pravidel, která japonská vláda vytvořila po tehdejším ničivém zemětřesení. Byla také první vybudovaná v japonském národním parku. Peníze na ní darovaly místní rodiny, které vlastní hostince a lázně, společně s místním turistickým sdružením.

Jaderná elektrárna Fukušima kdysi vyráběla 4,7 gigawattů elektřiny a zásobovala miliony domácností a podniků. Geotermální elektrárna Cučiju Onsen vyrábí 400 kilowattů elektřiny, což stačí k napájení přibližně 800 domácností a zajištění teplé vody pro nedalekou krevetovou farmu.

Elektrárna nesnížila hladinu vody ani její teplotu nebo kvalitu jak se někteří obávali. Využívá poměrně novou metodu výroby energie, která obvykle využívá páru o nižší teplotě a vyžaduje méně vrtů. To znamená, že tyto elektrárny lze stavět na více místech s menším rizikem narušení horkých pramenů. Mohla by tak být inspirací pro další podobná střediska.

Policie v Riu provedla 16 domovních prohlídek zaměřených na provozovatele automatů, ve kterých si dětí i dospělí mohou pomocí jeřábu vylovit plyšovou hračku. Všímá si toho agentura AP. Vyšetřovatelé uvádějí, že tyto stroje podvádějí hráče, kteří se domnívají, že získání vycpaných zvířat je zkouškou zručnosti. Ve skutečnosti se ale podle policie jedná o hazard.

O tom, jestli z automatu hračka vypadne, totiž rozhoduje náhoda a se šikovností to nemá nic společného. Současné drapákové automaty totiž bývají přednastavené k tomu, aby v určitém čase uvolnily sílu stisku drapáku a zmařily pokusy o výhru.

Bezpečnostní složky provozovatelům zabavily automaty, notebooky, tablety, mobilní telefony, střelnou zbraň a hračky. Vyšetřují, zda za tímto businessem můžou stát organizované zločinecké skupiny, které už po městě provozují hazardní automaty a populární loterii.

Podobnou razii brazilská policie podnikla už v květnu. Zabavila při ní asi 80 automatů, u kterých zjistila, že plyšáky „vyhrávají“ hráči až po určitém počtu her. Hračky byly navíc padělané. Policie původně chtěla plyšáky zničit. Po rozhodnutí místního soudce je ale úřady darovaly rodinám, které přišly o své domovy při rozsáhlých záplavách na jihu státu Rio Grande do Sul a dětem v sirotčincích.

Mezi největší vývozce cukru patří společnost Alvean, podle které budou mít letošní požáry horší dopad než mrazy, které Brazílii zasáhly v roce 2021. Podle předběžných odhadů může kvůli požárům země přijít až o pět milionů tun cukrové třtiny. Všímá si toho agentura Bloomberg.

„Požáry roku 2024 jsou jako mrazy z roku 2021, ale na steroidech,“ uvedl analytik společnosti Mauro Virgino. Nejvážnější je situace ve státě São Paulo, kde se pěstuje nejvíc cukrové třtiny v Brazílii. Oblast se potýká s vlnou veder a nízkou vlhkostí vzduchu, což vede k šíření požárů.

Svaz producentů cukrové třtiny Orplana podle agentury Reuters informoval, že oheň jen za minulý týden sežehl až 80 000 hektarů produkčních ploch. To je něco málo přes jedno procento území, na kterém se cukrová třtina pěstuje.

 „Za 20 let v branži jsem nic takového neviděl,“ tvrdí Almir Torcato ze svazu Canoeste. Organizace sdružuje pěstitele cukrové třtiny v západní části státu Sao Paulo.

Britský server BBC napsal, že brazilská vláda viní z požárů v Sao Paulu lidské aktéry. Policie proto už v souvislosti s ohni zatkla 4 lidi. Motivace žhářů je podle úřadů neznámá. Guvernér státu Sao Paulo Tarcisio de Freitas uvedl, že šíření požárů napomáhají vysoké teploty, silný vítr a nízká vlhkost.

Podle serveru Japan Times je jedním z důvodů, proč partneři odkládají založení rodiny, i nedostatečná kapacita ve školkách a málo chův. Pomoct má sto Filipínek, kterým už vláda v Soulu udělila víza. Pracovat začaly tento týden. Do poloviny příštího roku chce vláda do země nalákat až 1 200 zahraničních chův.

Podle Japan Times je ale program pro průměrnou jihokorejskou rodinu neatraktivní. Chůva na osm hodin denně pět dní v týdnu by totiž měsíčně stála asi 2 380 000 wonů, což je asi 40 tisíc korun. To je podle serveru Statistics Korea zhruba polovina průměrného měsíčního příjmu jedné domácnosti.

Třetina rodin, která se zapojila do první fáze projektu, bydlí v bohaté čtvrti Gangnam v hlavním městě. „Lidé si stěžují na to, že si zahraniční chůvy nemůžou dovolit, takže hledáme způsoby, jak finanční zátěž rodin snížit,“ uvedla prezidentská kancelář.

Důvodem, proč ženy v Jižní Koreji odkládají rození dětí, ale nejsou jenom finance. Podle agentury Reuters za tím stojí i změna životního stylu mladé generace.

Jihokorejské vlády už do podpory porodnosti investovaly asi 380 bilionů wonů – to je více než 6 bilionů korun. Finanční injekce ale porodnost nezvýšily a vláda proto spoléhá na pomoc ze zahraničí.

Na jednu Jihokorejku připadá 0.72 dítěte. To je podle dat Světové banky hned po Hong Kongu nejméně na světě. Česko má jednu z nejvyšších porodností v Evropské unii, na jednu ženu u nás připadá zhruba 1,6 dítěte.

„Apis florea bude pravděpodobně soupeřit o pyl a nektar s našimi původními opylovači, což je hmyz, který je na ústupu. Je taky pravděpodobné, že tyto včely budou přenášet četné choroby, vůči kterým můžou být evropské včely méně odolné,“ řekl profesor biologie ze Sussexské univerzity Dave Goulson. O výzkumu publikovaném ve vědeckém časopise Journal of Apicultural Research informuje britský deník The Guardian.

Včela květná pomalu expandovala z Asie na Blízký východ a do severovýchodní Afriky, v Evropě ale její výskyt vědci poprvé potvrdili až teď. „Je to první výskyt takového včelstva v Evropě. Bude konkurovat typické včele Apis mellifera, tedy včele medonosné,“ uvedl entomolog ze Sussexské univerzity Francis Ratnieks.

Po objevení kolonie na větvi stromu vědci provedli testy DNA, aby určili druh. Více než dva tisíce včel pak vědci zničili. Podle nich je ale možné, že malá skupina roj ještě předtím opustila a založila nové včelstvo. Do Evropy se mohla včela dostat na lodi, protože kolonii vědci našli nedaleko přístavu Birżebbuġa na jihu Malty.