Karanténa Zuzany Fuksové VI: Znovu na chatě. Zastaví mariánský sloup pandemii?

14. 4. 2020, Kundratice. Jsme s kamarády a dětmi na další chatě, tentokrát mého bratra. Bratr mi zapomněl říct, že v chatě mají dveře jen na záchod a do koupelny, ale ne mezi ostatními místnostmi. Na chatě se vždycky uklidním díky slabšímu internetovému signálu a taky proto, že musíme topit a je složitější prožít den. Absence dveří znamená, že se děti budou navzájem rušit. To nejmenší bude budit ráno ty starší a ty starší musíme odpoledne ztišovat při spánku mimina.

Volám bráchovi, kde schovává dveře, že bychom je nasadili do pantů, a on se diví, proč někdo potřebuje dveře. Záhada, že někdo nepotřebuje dveře, stejně jako jak můžou existovat lidé, kteří se zamilují do neživých objektů a vezmou si je. Ztrácím ambice někoho včetně sebe vzdělávat nebo rozvíjet a snažím se zase se střídavými úspěchy nečíst zpravodajství. Dnes vláda během tiskovky podala oproti svému zvyku poměrně promyšlené info o postupném uvolňování restrikcí, které se týká i školství.

Okno na chatě

Školky, které zajímají ze zištných důvodů mě, ve výčtu otvíraných institucí nebyly – nakonec jsem zjistila, že proto, že jejich zákaz řeší jejich zřizovatelé, tedy většinou kraje. Reálné je, že se budou moct otevřít po 25. květnu. Takže ještě měsíc a skoro půl doma. Kombinovat práci s miminem je čím dál únavnější. Čas na sebe rip, ale nestěžuju si. Stejný den, tedy 25. 5., by se měly otevřít zahrádky hospod a manikérky a kosmetiky – jak já si to vytrhání užiju! Dítě namáčí rohlíky ve vodě, teď to rozlilo a už máme na linoleu na chatě skluzavku.

Praise be! V křesťanském rozhlasu Proglas se lidé do éteru modlí a jedna paní vyjadřuje názor, že postavení mariánského sloupu by mělo pandemii zastavit. Taky doufám, ale taky si myslím, že imunita populace poroste s upraveným zevnějškem od paní kosmetičky Romanky. Jak říká můj oblíbený večerníček: každá voda jednou steče dolů – ať už to znamená cokoliv.

Další přesun, tentokrát z moravské metropole na bratrovu chatu. Na co se Zuzana nejvíc těší po ukončení karantény? A poznáte, jaký večerníček je její oblíbený? Poslechněte si víc!

Spustit audio

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.

Václav Žmolík, moderátor

tajuplny_ostrov.jpg

Tajuplný ostrov

Koupit

Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.