Každý si může představit tu hrůzu, říká krajinářský architekt Jan Sulzer o přírodním památníku na místě koncentračního tábora v Letech

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Vizualizace památníku v Letech

Lucie Vogelová a Jan Sulzer z ateliéru krajinářské a zahradní architektury Terra Florida navrhují památník, který má uzdravit místo, kde kdysi stával koncentrační tábor. V Letech u Písku bude růst smíšený les, který symbolizuje společenství Romů. Na místě tábora bude pak jednoduchá kruhová louka, symbol prázdnoty, která zůstala po obětech. A mělké hroby pokryje „peřina květin“, jak vysvětluje krajinářský architekt Jan Sulzer.

V Letech u Písku byl za druhé světové války koncentrační tábor pro Romy a Sinty. Od 70. let pak vepřín – a dlouho se všichni snažili tvářit, že tu nic takového nikdy nebylo. V roce 2017 konečně vykoupil vepřín stát, nechal provést archeologický průzkum a dodnes se tu nachází stále další stopy tragédie. Pozůstatky baráků, spousty drobných předmětů, vlasy, hrnečky. I lidské ostatky. „Pohřebiště na mě hodně zapůsobilo. Oběti tam leží jen padesát centimetrů pod zemí, nebo ještě míň. Jen tak je tam zahrabali,“ říká krajinářská architektka Lucie Vogelová. V táboře zahynulo tři sta lidí, dalších pět set po transportu do Osvětimi. „Ta čísla mluví sama za sebe – a málo se ví, že většina byly děti,“ říká Jan Sulzer.

Památník byla původně jeho diplomová práce. Několik let držel návrh v tajnosti, pak na něm pracoval s dalšími spoluautory (podíleli se na něm ještě Lucie Vogelová a architekti Jan Světlík, Vojtěch Šedý a Filip Šefl z Ateliéru Světlík). Minulý rok ho poslali do mezinárodní architektonické soutěže a zvítězili mezi dvaačtyřiceti soutěžícími. Na jejich vítězství se shodli architekti, historici i sami přeživší. „Po soutěži za námi přišel zástupce Sintů a říkal, že tenhle jediný návrh se mu líbil, a zbytek byl strašnej,“ říká Sulzer. Potěšilo ho slyšet tohle právě od charismatického starého pána, který táborem prošel.

Jan Sulzer a Lucie Vogelová

Přírodní památník od Terry Floridy přijala veřejnost celkově kladně. Je to možná tím, že jejich tvůrčí materiál je příroda. Jak vysvětlují, vegetace může působit na emoce, hojit historické rány. Ale krajinářští architekti ji dokážou použít i na obyčejné věci: parky, zahrady nebo stromořadí v ulicích. Umíme zařídit, aby ve městě byla příroda a dobře se jí dařilo,“ shrnuje Lucie Vogelová náplň práce krajinářských architektů.

V ateliéru Terra Florida pracuje pět žen a dva muži – dohromady mají sedmnáct dětí. Což byla dobrá příležitost otevřít oblíbená témata rodina versus práce a ženy versus muži v architektuře. Ženy mají oproti mužům řadu znevýhodnění a taky jednu zásadní výhodu: „Víc vydrží,“ směje se Lucie Vogelová.

Další z realizací ateliéru Terra Florida je i Waltrovka, neobvyklý park na místě proslulé pražské továrny

Jména architektů významných staveb veřejnost někdy zná. U zahrady a zeleně kolem však skoro nikdy. „Můžou za to novináři,“ říká Jan Sulzer. O krajinářské architektuře se podle něj málo mluví. Trochu jsme to snad vylepšili tímto zeleným Bouráním s ateliérem zahradní a krajinářské architektury Terra Florida.

S Lucií Vogelovou a Janem Sulzerem o romském památníku v Letech, o vodě a stromech a o tom, proč jsou v jejich ateliéru ženy v přesile.