„Když si o to říkala, stačí podmínka!“ Polovina pachatelů znásilnění odchází od soudu s podmíněným trestem

16. červen 2021

Podle výzkumů je v České republice hlášeno policii mezi 5–8 % znásilnění. „Téměř polovina pachatelů odchází od soudu s podmínkou,“ říká advokátka a zakladatelka iniciativy Bez trestu Lucie Hrdá. Soudci podle ní nejsou dostatečné vzdělaní a rozhodují se na základě předsudků. Za problémem je i nejasná právní úprava, která se zaměřuje pouze na násilí a opomíjí nesouhlas oběti.

„My cílíme na to, jak to chodí před soudy. Chceme, aby se soudci vzdělávali, aby věděli, co to pro oběť znamená, a aby zjistili, že znásilnění není těžké ublížení na zdraví, že je to něco, při čem se 95 % obětí bojí o život, myslí si, že zemřou, a spousta z nich si přeje, aby je někdo radši pobodal,“ říká mi advokátka Lucie Hrdá na pochodu Proti sexualizovanému a domácímu násilí, který prošel na začátku června od Palackého náměstí k ministerstvu spravedlnosti.

Za jedním z důvodů, proč je možné, aby v takovém míře odcházeli pachatelé od soudu s podmínkou, je i ne příliš legrační historická anekdota. Podle právníka Radana Šafaříka došlo na popud jediného poslance, Václava Bendy staršího, ke snížení minimální sazby za znásilnění ze 3 na 2 roky. To mimo jiné umožnilo ukládat podmíněné tresty. Stalo se tak bez odborného pohledu i širší debaty. Benda argumentoval že „v řadě případů oběť násilníka vyprovokovala svým vyzývavým chováním a nedostatečným oblečením,“ popisuje Radan Šafařík v kapitole knihy Mužské Právo – jsou právní pravidla neutrální?

Spolek Konsent a další organizace se snaží přimět politiky ke změně definice znásilnění, tak aby zohledňovala souhlas. Podle současné definice se jedná o znásilnění, pokud k němu došlo pod pohrůžkou násilí, případně bylo zneužito bezbrannosti druhé osoby. To ale podle Johanny Nejedlové z Konsentu nepokrývá například znásilnění, kdy se oběť v hrůze aktivně nebrání.

Pusťte si reportáž a dozvíte se, proč je třeba změnit redefinici znásilnění, jak je to ve skutečnosti se souhlasem k sexu a formuláři. Co by se změnilo, kdyby se nutnost souhlasu dostala do zákona?

Spustit audio

Související

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.