„Když si o to říkala, stačí podmínka!“ Polovina pachatelů znásilnění odchází od soudu s podmíněným trestem
![](https://wave.rozhlas.cz/sites/default/files/styles/cro_16x9_tablet/public/images/487a14e305cc7eedbc2cbc832e402613.jpg?itok=wTfXUkfz)
Proč zůstává sexuální násilí tak často nepotrestáno? A jak došlo k prosazení toho, aby v případě, kdy si „o to žena říkala“, bylo možné uložit pachateli pouze podmínku? Poslechněte si reportáž
Podle výzkumů je v České republice hlášeno policii mezi 5–8 % znásilnění. „Téměř polovina pachatelů odchází od soudu s podmínkou,“ říká advokátka a zakladatelka iniciativy Bez trestu Lucie Hrdá. Soudci podle ní nejsou dostatečné vzdělaní a rozhodují se na základě předsudků. Za problémem je i nejasná právní úprava, která se zaměřuje pouze na násilí a opomíjí nesouhlas oběti.
„My cílíme na to, jak to chodí před soudy. Chceme, aby se soudci vzdělávali, aby věděli, co to pro oběť znamená, a aby zjistili, že znásilnění není těžké ublížení na zdraví, že je to něco, při čem se 95 % obětí bojí o život, myslí si, že zemřou, a spousta z nich si přeje, aby je někdo radši pobodal,“ říká mi advokátka Lucie Hrdá na pochodu Proti sexualizovanému a domácímu násilí, který prošel na začátku června od Palackého náměstí k ministerstvu spravedlnosti.
Za jedním z důvodů, proč je možné, aby v takovém míře odcházeli pachatelé od soudu s podmínkou, je i ne příliš legrační historická anekdota. Podle právníka Radana Šafaříka došlo na popud jediného poslance, Václava Bendy staršího, ke snížení minimální sazby za znásilnění ze 3 na 2 roky. To mimo jiné umožnilo ukládat podmíněné tresty. Stalo se tak bez odborného pohledu i širší debaty. Benda argumentoval že „v řadě případů oběť násilníka vyprovokovala svým vyzývavým chováním a nedostatečným oblečením,“ popisuje Radan Šafařík v kapitole knihy Mužské Právo – jsou právní pravidla neutrální?
Spolek Konsent a další organizace se snaží přimět politiky ke změně definice znásilnění, tak aby zohledňovala souhlas. Podle současné definice se jedná o znásilnění, pokud k němu došlo pod pohrůžkou násilí, případně bylo zneužito bezbrannosti druhé osoby. To ale podle Johanny Nejedlové z Konsentu nepokrývá například znásilnění, kdy se oběť v hrůze aktivně nebrání.
Pusťte si reportáž a dozvíte se, proč je třeba změnit redefinici znásilnění, jak je to ve skutečnosti se souhlasem k sexu a formuláři. Co by se změnilo, kdyby se nutnost souhlasu dostala do zákona?
Související
-
Nemůžeš si za to sama! Každý má právo říci sexu ne, selháváme v sexuální výchově u mužů i žen
„Možná že historicky byl přístup jiný. Chlap si ženu ukořistil, bylo to vzrušující pro obě strany, ale tohle není pravidlo,“ říká v Balancu sexuoložka Petra Vrzáčková.
-
Co je v pohodě a co za hranou? Spolek Konsent učí barmany, jak na sexuální obtěžování
Spolek Konsent chce prostřednictvím svého projektu Respekt je sexy rozšířit povědomí o pravidlech slušného chování, která se nevyhýbají ani nočním podnikům.
-
„Zkušenost se znásilněním jsem přetavila v kurz. Předávám sílu dál,“ říká instruktorka sebeobrany
Podle údajů Sexuologického ústavu zažila nějaký druh sexuálního obtěžování každá třetí žena v Česku. Ať už se jedná o pohvizdování na ulici, komentáře ke vzhledu, nebo...
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
![tajuplny_ostrov.jpg tajuplny_ostrov.jpg](https://wave.rozhlas.cz/sites/default/files/styles/cro_3x2_mobile/public/images/dc6840ce882ec3bac8e628bfab9f5bc9.jpg?itok=MGjKRqj7)
![](https://wave.rozhlas.cz/sites/default/files/styles/cro_1x1_mobile/public/images/6515d334428e57ce276151baa6fa5313.jpg?itok=m8R2tATO)
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.