„Když si o to říkala, stačí podmínka!“ Polovina pachatelů znásilnění odchází od soudu s podmíněným trestem
Podle výzkumů je v České republice hlášeno policii mezi 5–8 % znásilnění. „Téměř polovina pachatelů odchází od soudu s podmínkou,“ říká advokátka a zakladatelka iniciativy Bez trestu Lucie Hrdá. Soudci podle ní nejsou dostatečné vzdělaní a rozhodují se na základě předsudků. Za problémem je i nejasná právní úprava, která se zaměřuje pouze na násilí a opomíjí nesouhlas oběti.
„My cílíme na to, jak to chodí před soudy. Chceme, aby se soudci vzdělávali, aby věděli, co to pro oběť znamená, a aby zjistili, že znásilnění není těžké ublížení na zdraví, že je to něco, při čem se 95 % obětí bojí o život, myslí si, že zemřou, a spousta z nich si přeje, aby je někdo radši pobodal,“ říká mi advokátka Lucie Hrdá na pochodu Proti sexualizovanému a domácímu násilí, který prošel na začátku června od Palackého náměstí k ministerstvu spravedlnosti.
Za jedním z důvodů, proč je možné, aby v takovém míře odcházeli pachatelé od soudu s podmínkou, je i ne příliš legrační historická anekdota. Podle právníka Radana Šafaříka došlo na popud jediného poslance, Václava Bendy staršího, ke snížení minimální sazby za znásilnění ze 3 na 2 roky. To mimo jiné umožnilo ukládat podmíněné tresty. Stalo se tak bez odborného pohledu i širší debaty. Benda argumentoval že „v řadě případů oběť násilníka vyprovokovala svým vyzývavým chováním a nedostatečným oblečením,“ popisuje Radan Šafařík v kapitole knihy Mužské Právo – jsou právní pravidla neutrální?
Spolek Konsent a další organizace se snaží přimět politiky ke změně definice znásilnění, tak aby zohledňovala souhlas. Podle současné definice se jedná o znásilnění, pokud k němu došlo pod pohrůžkou násilí, případně bylo zneužito bezbrannosti druhé osoby. To ale podle Johanny Nejedlové z Konsentu nepokrývá například znásilnění, kdy se oběť v hrůze aktivně nebrání.
Pusťte si reportáž a dozvíte se, proč je třeba změnit redefinici znásilnění, jak je to ve skutečnosti se souhlasem k sexu a formuláři. Co by se změnilo, kdyby se nutnost souhlasu dostala do zákona?
Související
-
Nemůžeš si za to sama! Každý má právo říci sexu ne, selháváme v sexuální výchově u mužů i žen
„Možná že historicky byl přístup jiný. Chlap si ženu ukořistil, bylo to vzrušující pro obě strany, ale tohle není pravidlo,“ říká v Balancu sexuoložka Petra Vrzáčková.
-
Co je v pohodě a co za hranou? Spolek Konsent učí barmany, jak na sexuální obtěžování
Spolek Konsent chce prostřednictvím svého projektu Respekt je sexy rozšířit povědomí o pravidlech slušného chování, která se nevyhýbají ani nočním podnikům.
-
„Zkušenost se znásilněním jsem přetavila v kurz. Předávám sílu dál,“ říká instruktorka sebeobrany
Podle údajů Sexuologického ústavu zažila nějaký druh sexuálního obtěžování každá třetí žena v Česku. Ať už se jedná o pohvizdování na ulici, komentáře ke vzhledu, nebo...
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
