Klimatický reality check: většina současných hollywoodských filmů nereflektuje klimatickou krizi

Na skládkách dochází k vnitřnímu rozkladu odpadků, stoupající letní vedra tento proces urychlují a zintenzivňují. Zvyšují se tak emise plynů, jako je metan a oxid uhličitý, které jsou nebezpečné pro dýchání. Odborníci tvrdí, že téměř všechny požáry na skládkách vznikají v létě a mohou hořet několik dní, uvádí server Euronews.

Podle údajů federální vlády Indie ročně vyprodukuje nejméně 62 miliard kilogramů odpadu a některé její skládky - jako například ta v Ghaziabádu u Dillí - jsou doslova horami odpadků. Kvůli dlouhodobému vystavení horku a zápachu jsou nejohroženější ti lidé, kteří musí pracovat přímo u zdroje.

Prohledáváním odpadu se v Indii živí 1,5 až 4 miliony lidí. Kvůli klimatickým změnám je tato práce nebezpečnější než kdykoli předtím. V Džammú, severoindickém městě na úpatí Himálaje, totiž teploty letos v létě pravidelně překračují 43 stupňů Celsia.

„Když to nebudeme dělat, nedostaneme žádné jídlo," řekl pro agenturu AP 65letý Usmaan Shekh. „Snažíme se udělat si na pár minut přestávku, když je příliš horko, ale většinou pokračujeme, dokud nemůžeme,“ dodal.

Abhiyant Tiwari, vedoucí týmu pro odolnost vůči změně klimatu v indickém programu Rada pro ochranu přírodních zdroj, tak apeluje na zlepšení pracovních podmínek sběračů odpadků. Podle nich je nezbytné umožnit jim přístup k pravidelnému přívodu vody, stínu nebo chladné budově v blízkosti skládky. Mělo by jim podle něj být také umožněno nepracovat ve vysokých teplotách a měla by jim být poskytnuta rychlá lékařská péče, když ji potřebují.

Řeka Seina protékající Paříží je jednou z hlavních překážek letošní letní olympiády, píše server Euronews. V dubnu nemohl proběhnout kvůli silným dešťům, po nichž hladina řeky prudce stoupla.

Nepříznivému počasí organizátoři čelili i koncem května, a byli proto nuceni zkoušku opět posunout. „Uskuteční se, až to dovolí povětrnostní podmínky,“ řekli tehdy agentuře AFP úředníci z olympijského týmu a představitelé místního organizačního výboru. Řeka ovšem problémy způsobila i v červnu, tekla totiž až příliš rychle, a tak se přípravy opět neuskutečnily. 

Ani v měsíci konání her nemají pořadatelé štěstí. Na zahajovacím ceremoniálu se mají po Seině plavit mezinárodní olympijské delegace na lodích, zkouška naplánovaná na 1. července ale byla zrušena kvůli nebezpečné koncentraci fekálních bakterií ve vodě. Vyplývá to z nových analýz vody, které zveřejnila pařížská radnice. Vzorky odebrané ze Seiny mezi 18. a 20. červnem odhalily znepokojivou koncentraci bakterií E. coli a enterokoků na úrovních, které daleko překračují limity stanovené sportovními funkcionáři.

Člověku po požití vody obsahující bakterii Escherichia coli hrozí mimo jiné zažívací potíže, zvracení nebo dehydratace. V testované vodě ze Seiny bylo přitom 10krát více E. coli, než je maximální práh stanovený Světovou triatlonovou federací, a během testovacího období hladiny vůbec neklesly pod stanovený práh. Hladina bakterií enterokoků způsobujících například infekci močových cest byla rovněž nebezpečná. Odstranění bakterií je klíčové pro tyto i budoucí hry.

Mezi příčiny kritického znečištění někteří řadí i kampaň z 23. června, které se lidé plánovali zúčastnit za účelem znečištění vody výkaly. V ten samý den se totiž v Seině chtěli vykoupat francouzský prezident Emmanuel Macron a starostka Paříže Anne Hidalgo, aby dokázali, že Seina je pro koupání bezpečná. Protestující chtěli tímto gestem upozornit na zátěž dopravy a bezpečnost během olympijských her a vyjádřit nesouhlas s předčasnými volbami, které Macron vyhlásil. Jenomže oficiální vzorky vody z řeky však byly odebrány ještě před 23. červnem - výsledky tedy nelze svádět na nadměrné množství odpadních vod po protestech.

Za špinavou vodou tak stojí něco jiného. „Kvalita vody se stále zhoršuje v důsledku nepříznivých hydrologických podmínek,“ uvádí se ve zprávě vydané pařížskými úřady, odkazující na srážky, vysoký průtok, málo slunečního svitu, teploty pod sezónními normami a znečištění z horního toku. Organizátoři doufají, že následující tři týdny přinesou dostatečně suché počasí a sluneční svit, aby se množství bakterií snížilo na přijatelnou úroveň. Pařížské hry budou zahájeny 26. července plánovanou přehlídkou lodí na Seině – poprvé tak letní olympijské hry začnou mimo atletický stadion. Na řece se pak mají konat závody, včetně závodu na 10 km volným stylem a triatlonu. Po skončení her je v plánu, že Seina zůstane přístupná široké veřejnosti, čímž se zruší 100 let platný zákaz.

Ruiny labyrintovité budovy o rozloze 1 800 metrů čtverečních, připomínající obrovské kolo od auta, byly objeveny při nedávných vykopávkách. Stavba spadá pod minojskou civilizaci a byla využívána především mezi lety 2000 až 1700 př. n. l., říká řecké ministerstvo kultury. Ačkoli není zatím jasné, k čemu sloužila, odborníci se zatím domnívají, že lidé budovu navštěvovali pro rituální a náboženské účely. „Mohla být pravidelně využívaná pro případné rituální obřady zahrnující konzumaci jídla, vína a možná i obětiny,“ uvádí se v prohlášení řeckého ministerstva kultury, které poskytla agentura AP.

Archeologové pokračují ve vykopávkách a studování budovy, přestože místo bylo určeno pro radarovou stanici, která má sloužit novému letišti budovanému poblíž města Kastelli. Letiště by mělo v roce 2027 nahradit druhé největší řecké letiště v Heraklionu. Ministryně kultury Lina Mendoni, která je archeoložkou, přislíbila, že nález bude zachován a pro radarovou stanici se bude hledat jiné místo. „Všichni chápeme hodnotu a význam kulturního dědictví, stejně jako růstový potenciál projektu nového letiště,“ řekla Mendoni. Nalezení rovnováhy mezi inovacemi a zachováním kulturního dědictví je pro řecké úřady vzhledem k bohaté historii věčným tématem. Podle ministerstva bylo při pracích na novém letišti u Kastelli a jeho silničních spojích dosud objeveno nejméně 35 dalších archeologických nalezišť. Kompromis je ale podle ministryně v tomto případě stále možný.

Žraloci jsou po narození obzvláště zranitelní. Mořská voda je totiž na jejich malá těla příliš slaná. Problém je to zejména u tzv. živorodých žraloků, kteří rodí živá mláďata, na rozdíl od těch, kteří kladou vejce. Vědci proto v akváriu Okinawa Churaumi navrhli systém, který dokáže inkubovat embrya žraloka druhu světlouna Mollarova téměř rok (355 dní), což překonává dosavadní rekord 160 dní inkubace. K překonání komplikace s mořskou vodou výzkumníci vyvinuli umělou děložní tekutinu, která se podobá žraločí krevní plazmě. Tato úžasná technologie pomáhá předčasně narozeným žralokům a poskytuje jim ochranu, dokud nebudou připraveni na život ve slané vodě.

Ne vše ale dopadlo podle plánu. Pouze tři embrya z 33 totiž dosáhla přijatelné velikosti. Na druhou stranu na vědce zapůsobila skutečnost, že se tito vyvinutí žraloci začali chovat jako každé „normální“ mládě žraloka. Taketeru Tomita, hlavní autor studie a výzkumník z Okinawa Churashima Foundation, řekl serveru Hakai, že by s týmem vědců rád vyvinul systém tak, aby pokryl více druhů. Magazín dále uvedl, že inkubovaní žraloci se podle všeho nijak neliší od svých „přirozeně narozených“ kolegů v akváriu Okinawa Churaumi, kde v současné době žijí.

Sedavý způsob života a konzumace kávy jsou čím dál propojenější. U lidí, kteří pracují více než osm hodin denně vsedě, vědci odhalili vyšší riziko úmrtí z jakékoli příčiny než u těch, kteří na židli pracují méně než čtyři hodiny denně. K tomu jsou navíc lidé, kteří nepijí kávu a u práce sedí déle než šest hodin denně, více náchylní k větším zdravotním rizikům. Celková úmrtnost se přitom významně snížila u populace s nejvyšší spotřebou kávy. Dokonce i pití kávy bez kofeinu snižuje šance na vznik kardiovaskulárních onemocnění, s výjimkou srdečního selhání a arytmie.

„Káva je jedním z nejrozšířenějších nápojů na světě i mezi obyvateli USA a stále více důkazů také naznačuje, že pravidelná konzumace kávy může snížit nemocnost a úmrtnost na chronická onemocnění díky silným antioxidačním vlastnostem kávových složek,“ říká Bingyan Li, profesorka na Katedře výživy a hygieny potravin z čínské University Soochow a odpovídající autorka této studie.

Vědci z Lékařské fakulty Univerzity Soochow v Číně do studie zahrnuli více než 10 000 amerických účastníků, které sledovali po dobu 10 let. Následně zjistili, že u lidí se sedavým způsobem života, kteří pijí kávu, se snížilo riziko úmrtí na kardiovaskulární onemocnění bez ohledu na to, kolik šálků denně vypili. Kofein v krvi navíc snižuje riziko vzniku cukrovky 2. typu. Přesto by čtenáři studie měli poznatky vědců brát s jistou rezervou.

„Káva poskytuje duševní jasnost a bystrost. Je ale třeba vzít v úvahu i určité nevýhody. Některé sloučeniny v kávě, zejména pokud není filtrovaná, mohou zvyšovat hladinu lipidů, způsobovat úzkost, nervozitu, poruchy trávení, gastrointestinální problémy nebo bušení srdce,“ upozorňuje registrovaná dietoložka na výživu Monique Richard. Autoři nové studie nepopírají ani škodlivé účinky kávy na lidský organismus. Proto počítají s dalším výzkumem k objasnění ideálního způsobu konzumace kávy.

Žaloba otevírá doposud nediskutované otázky z oblasti autorského práva a může nastavit nové standardy pro další užití licencované hudby v trénování AI modelů. Tomu, že tréninková data společností Suno a Udio zřejmě nebyla úplně v pořádku, nasvědčuje i fakt, že se jejich vedení nařčením zatím nijak nebrání. Informuje o tom MIT Technology Review.

Firma Udio i CEO firmy Suno v reakcích na obžalobu uvedli, že „k tréninku umělé inteligence používají standardní a legální data“, neuvádí ale, zda obsahují hudbu chráněnou autorskými právy, či nikoli.

Právní spory už za sebou mají nejrůznější společnosti, které využívají umělou inteligenci. Licenční dohody s majiteli textových dat už uzavřela třeba společnost Open AI, která provozuje ChatGPT. Standardem v této oblasti se stalo trénovat data na dílech, které jsou publikovány pod volnými licencemi. V hudbě je ale takových děl dost málo. Autorské právo tu funguje o něco přísněji a licence drží malá skupina velkých hudebních vydavatelství.

Podle MIT Technology review může případ skončit jedním ze tří scénářů: soud žalující straně nevyhoví a může rozhodnout, že postup startupů je fér. Druhá možnost je, že nařídí větší průběžnou kontrolu AI modelů. V případě nejpřísnějšího rozsudku by společnostem mohl soud nařídit, že by Suno nebo Udio mohly trénovat umělou inteligenci jen na datech, která si za přesně stanovených podmínek a za licenční poplatek od držitelů autorských práv koupí.

Carlo Acutis, který se narodil v roce 1991, miloval hraní počítačových her a obecně práci na počítači. Internet využíval hlavně k šíření víry – na svém webu informoval o zázracích a církevních událostech z celého světa. I díky tomu si získal věrné následovníky, hlavně mezi mladou generací, píše server CNN.

Acutis také už jako dítě pomáhal potřebným a sám si mnoho věcí odříkal, aby pomohl bližnímu. Ve svých devíti letech v Miláně rozdával kapesné lidem bez domova.

K tomu, aby církev člověka svatořečila, je nutné, aby byly s jeho osobou spojené minimálně dva zázraky. Ten první měl souviset s uzdravením brazilského chlapce, který měl vrozenou vadu slinivky, kvůli níž nemohl přijímat potravu. K jeho uzdravení mělo dojít poté, co se matka nemocného chlapce modlila k Acutisovi, aby se přimluvil a pomohl jí syna uzdravit. Za to byl Acutis v roce 2020 blahoslaven.

Druhý zázrak souvisel s uzdravením kostarické dívky, která měla úraz hlavy. Její matka se za uzdravení své dcery chodila modlit k Acutisově hrobu. V souvislosti s tím tak v tomto týdnu papež a kardinálové hlasováním potvrdili, že lze Acutisovi oba zázraky připsat a schválili tak jeho svatořečení.

Kdy přesně k němu dojde, zatím není jasné, odhaduje se, že by to mohlo být v příštím roce. Po kanonizačním obřadu, který by měl proběhnout na Svatopetrském náměstí ve Vatikánu, bude možné po Acutisovi pojmenovávat farnosti nebo školy a každoročně bude připomínán i svátkem.

Na výzkumu, který se provádí v sirotčinci pro nosorožce v jihoafrické provincii Limpopo, se podíleli veterináři a odborníci na jadernou energii. Nejprve do rohu nosorožce vyvrtali otvor, poté do něj opatrně vložili jaderný materiál v podobě dvou malých čipů. Během jednoho týdne vědci z oddělení radiační a zdravotní fyziky Univerzity Witwatersrand v Jihoafrické republice aplikovali tyto izotopy 20 živým nosorožcům. Díky injekci s tímto materiálem se roh stává jedovatým, a pro lidi by tím pádem již neměl být k užitku, uvádí server BBC.

Podle ochránců přírody jde o nejlepší nápad v boji proti pytlákům. „Děláme to proto, že to výrazně usnadňuje zachycení těchto rohů při jejich převozu přes mezinárodní hranice, jelikož existuje celosvětová síť radiačních monitorů, které byly navrženy pro prevenci jaderného terorismu,“ řekl profesor Larkin, který projekt vede. Pokud se tedy pytlák pokusí převézt roh s radioaktivním čipem, může být odhalen. Materiál má v rohu vydržet pět let, což je podle vědců levnější než pravidelné odrohování zvířat. Dávka radioaktivního materiálu je navíc podle profesora Larkina dostatečně nízká, aby nijak neovlivnila zdraví zvířat ani životní prostředí.

Najdou se ale i tací, kteří projekt kritizují a pochybují o účinku této metody. Předseda Asociace soukromých vlastníků nosorožců Pelham Jones si myslí, že tato metoda pytláky a překupníky v jejich trestné činnosti nezastaví. „Pytláci našli jiné způsoby, jak nosorožčí rohy vyvézt ze země, z kontinentu nebo mimo kontinent, nikoli přes tradiční hraniční přechody,“ řekl.

V současné době se světová populace nosorožců pohybuje okolo 27 tisíc kvůli pokračující poptávce po rozích na černém trhu. Největší populace nosorožců, asi 16 tisíc těchto zvířat, je zaznamenaná v Jihoafrické republice. Ročně je zde zabito více než 500 nosorožců.

Americká firma se zabývá takzvanou deextinkcí – procesem vytváření organismu splňujícího charakteristiky již vyhynulého druhu. Jak napsal server LADbible, nyní společnost pracuje na využití technologie ve stylu Jurského parku k oživení řady živočichů, kteří se na Zemi pohybovali třeba v době ledové. Spoluzakladatel společnosti Ben Lamm však pro Sky News uvedl, že se jedná spíše o obrácený Jurský park. „Ve filmu vyplňovali díry v dinosauří DNA žabí DNA. My využíváme umělou inteligenci a další nástroje k identifikaci základních genů, které dělají mamuta mamutem, a následně je vnášíme do sloních genomů (veškeré genetické informace uložené v DNA v buňkách organismu, pozn. red.),“ říká Lamm.

Firma již oznámila, že chce oživit tasmánského tygra, který údajně vyhynul před více než 3000 lety. „Je to jen otázka času a finančních prostředků. Jsme si však stoprocentně jisti, že se nám podaří oživit tasmánského tygra, doda a mamuta,“ tvrdí výkonný ředitel texaské firmy.

Kromě oživení vyhynulých zvířat však podle Lamma bude výzkum zásadním přínosem i pro ochranu těch stávajících. V podcastu Net Hero vysvětlil, jak může být „deextinkce“ nápomocná při ochraně druhů a obnově ohrožených ekosystémů. „Příroda umí neuvěřitelným způsobem vyvažovat ekosystém a vyváženější ekosystém má vyšší míru výměny kyslíku a dusíku. (...) Chceme tedy pomoct zachovat klíčové druhy, kterým dnes hrozí vyhynutí, a chceme také navrátit klíčové druhy, které byly ztraceny, abychom pomohli tyto ekosystémy oživit,“ říká. Vědci doufají, že se jim podaří přivést k životu prvního mamuta do roku 2028. Pokud vše půjde podle plánu, další tvorové by podle nich mohli být navráceni do ekosystému do deseti let.