Klokaní samice na útěku při odchytu napadla policistu. Udeřila ho pěstí do hlavy

5. prosinec 2023

Kanadské policii se podařilo odchytit klokaní samici, která utekla ošetřovatelům při převozu do jejího nového domova v zoologické zahradě. V okolí Toronta byla na útěku celý víkend. Než se ji v pondělí ráno podařilo chytit, klokaní samice jednoho z policistů udeřila pěstí do obličeje. Informuje o tom server CBC.

Klokaní samice utekla ošetřovatelům ve čtvrtek večer během převozu do zoologické zahrady v Quebecku. Podařilo se jí uniknout, když si ošetřovatelé ze zoologické zahrady a zábavní farmy Oshawa v Ontariu udělali přestávku.

Odchyt zvířete zajišťovala tamní policie, které se podařilo klokanici dostihnout až v pondělí brzy ráno. Nejprve ji zhruba čtyři hodiny sledovali a poté se pokusili o odchyt. Policisté měli od ošetřovatelů přesné pokyny, jak se zvířetem manipulovat. Jeden z policistů klokanici podle doporučení chytil za ocas, ta na něj ale zaútočila a udeřila ho pěstí do hlavy.

Samice byla poté převezená zpátky do Oshawské zoo, aby jí zde ošetřovatelé zajistili lékařské ošetření. Samice zde zůstane několik dní, aby si po útěku odpočinula a zotavila se. „Ještě chvíli si ji tu necháme, necháme ji odpočinout a ujistíme se, že je v pořádku,“ uvedl hlavní ošetřovatel v Oshawě Cameron Preyde.

Spustit audio

Související

  • Proměnu světa lze i slyšet. Česko-islandští fyield vystoupili na prestižních KEXP live sessions

    27. únor 2024
    fyield (Kryštof Kříček a Václav Havelka)

    Doposud se to podařilo jen Markétě Irglové po boku irského písničkáře Glena Hansarda. Nyní se na KEXP, nekomerční rozhlasové stanici v Seattlu, představili živě také česko-islandští fyield. Jejich interdisciplinární projekt Krajina budoucnosti / Future Landscapes zkoumá skrze zvuk vliv člověka na klimatické změny a v uplynulých měsících s ním obráželi Spojené státy. Šňůra koncertů, promítání i debat na konci listopadu vyvrcholila návštěvou kultovního studia stanice.

    Přes dva a půl tisíce videí čítá YouTube playlist formátu Live on KEXP, jehož produkci nezastavila ani covidová pandemie. Má ho na svědomí vlivné rádio, které od svého vzniku pomáhá objevovat novou hudbu napříč žánry. Ostatně to bylo právě KEXP, které v druhé polovině osmdesátých let vůbec poprvé zařadilo do rotací grungeové kapely jako Nirvana nebo Soundgarden.

    Kapela fyield jsou Václav Havelka, Kryštof Kříček a Pan Thorarensen. Pusťte si jejich vystoupení a uslyšíte mimo jiné terénní nahrávky z míst, která zpravidla stojí kdesi stranou a případný návštěvník na nich není vítán. Live session z amerického Seattlu zahrnuje i rozhovor vedený moderátorem Kevinem Colem.

    Kapela fyield vystoupila i rámci Radio Wave Studio Session.

  • Zkušební výtisk Harryho Pottera vydražen za 11 tisíc liber. Původní majitelka ho koupila náhodou

    27. únor 2024
    Harry Potter kniha

    Žena našla mezi knihami, které koupila v roce 1997 v knihkupectví dohromady za 40 pencí, vzácný výtisk knihy o Harry Potterovi. Šlo o zkušební kopii prvního dílu knižní série o mladém čaroději. Nyní ho v Británii vydražili za 11 tisíc liber, což je v přepočtu zhruba 325 tisíc korun. Upozorňuje na to server AP News.

    Téměř před 30 lety si žena z knihkupectví odnesla balík knih, který byl určený k vyřazení. Ležel v krabici na podlaze a dohromady za něj žena zaplatila asi 40 pencí, což je v přepočtu něco přes 10 korun. V balíku se nacházely výtisky titulů třeba od Agathy Christie, Dorothy Sayers nebo Ngaia Marshe, ale i vzácný první výtisk knihy Harry Potter a Kámen mudrců.

    „Koupila jsem ji jako vyřazený balíček s několika dalšími tituly. Abych pravdu řekla, myslím, že jsem si ji ani pořádně neprohlédla,“ uvedla žena.

    Jde o první tištěnou verzi knihy s příběhem o Harry Potterovi vůbec. Zkušební verze má pouze čistě bílou obálku, dále ještě procházela editací. Jednou z nich byla třeba korektura jména samotné autorky. Na obálce je totiž místo J. K. Rowling chybně uvedeno „J. A. Rowling“ a uvnitř knihy byla dokonce přejmenována na „Joanne Rowling“.

    Žena se po téměř 30 letech, co jí kniha ležela netknutá na poličce knihovny, rozhodla, že ji prodá v aukci. Ta proběhla v domě Hanson's, kde se ji podařilo vydražit za 11 tisíc liber, tedy zhruba za 325 tisíc korun. Knihu zakoupil soukromý britský sběratel.

  • Environmentální zločiny srovnatelné s ekocidou: Evropská unie je chce trestat až desetiletými tresty

    27. únor 2024
    Loď

    Nejzávažnější poškození a prohřešky proti přírodě chce Evropská unie kriminalizovat. Aktualizovaná legislativa by měla postihovat více oblastí, a taky zpřísnit některé tresty za činy, které jsou srovnatelné s ekocidou. Členské země budou mít dva roky na to, aby směrnici začlenily do svého vnitrostátního práva, píše server Euronews.

    Zpřísnění trestů se bude týkat třeba znečištění způsobeného loděmi, používání rtuti, poškozování ozonové vrstvy nebo nezákonného vyčerpávání vodních zdrojů. Legislativa vynechává některé oblasti, třeba nezákonný rybolov, vývoz toxického odpadu do rozvojových zemí nebo podvody na uhlíkovém trhu. Zároveň také explicitně nekriminalizuje ekocidu, což jsou vědomě vykonané činy, u nichž je vysoká pravděpodobnost, že budou mít za následek vážné a dlouhotrvající škody na životním prostředí.

    Evropská unie se po odhlasování směrnice stane prvním mezinárodním orgánem, který se rozhodl z případů poškozování přírody srovnatelných s ekocidou udělat trestný čin. Za ten by mohlo zodpovědným osobám hrozit až osm let vězení. V případě, že by čin proti přírodě způsobil i smrt nějakého člověka, by mohl vzrůst až na deset let.

    „Nová směrnice otevírá novou etapu dějin Evropy a chrání před těmi, kdo poškozují ekosystémy a jejich prostřednictvím i lidské zdraví. Znamená ukončení beztrestnosti v oblasti životního prostředí v Evropě, což je zásadní a naléhavé,“ uvedla k nové legislativě Marie Toussaint, francouzská poslankyně Evropského parlamentu Zelení/Evropská svobodná aliance.

    Přitom jich v posledních letech výrazně přibývá a stávají se významným kriminálním odvětvím po celém světě. V EU se nejčastěji týkají nezákonných praktik lovu tuňáka obecného a dalších zvířat, zemědělsko-průmyslového znečišťování chráněných oblastí nebo podvodů na trhu s uhlíkem, třeba v rámci obchodování s emisními povolenkami.

  • Sumo zápas s pivem nebo hodnocení mulletů. Florida Man Games vycházejí z mýtů o americkém státu

    26. únor 2024
    Florida Man Games 2024

    Útěk před policií nebo souboj o pivo. To je jen slabý výčet soutěžních kategorií v takzvaných „Florida Man Games“, které si dělají legraci z pověsti tohoto amerického státu. Florida se totiž vyznačuje bizarními novinovými články, ve kterých nechybí rvačky, pití, střelba, zápasení s plazy a další kratochvíle, za které hrozí pobyt ve vězení nebo na jednotce intenzivní péče.

    První soutěž na Florida Man Games vyhrál James Gordon z DeLandu, který o zlomek sekundy před svým soupeřem snědl talíř plný grilovaného vepřového masa a klobás. Na oslavu si dal pivo.

    Další disciplíny zahrnovaly souboje v kalné vodě v nafukovacím bazénu, kde soupeři byli ozbrojeni zbraněmi vyrobenými z bazénových nudlí a lepicí pásky. V dalších soutěžích lidé zápasili ve stylu sumo a drželi přitom džbány s pivem. Utíkali taky před skutečnými zástupci šerifa a skákali přes ploty a vyhýbali se překážkám nebo kradli kola. Jiní se museli poprat o peníze létající v simulovaném hurikánovém větru. Mezi disciplínami byla i soutěž krásy mulletů.

    Za sledování absurdních sportů zaplatili diváci asi 45 dolarů, tedy asi 1000 korun. Někteří lidé za akcí cestovali víc jak 300 kilometrů.

    Fenomén „Florida Man“ pronikl do povědomí národa částečně díky účtu na Twitteru, který vznikl v roce 2013 pod přezdívkou @_FloridaMan. Účet propagoval „skutečné příběhy nejhoršího superhrdiny na světě“ a sdílel titulky zpráv, jako například „Floridský muž pokousal psa, aby si ‚upevnil nadvládu‘“ nebo „Floridský muž se snažil zaplatit za hamburger trávou“.

    Majitel účtu @_FloridaMan ho v roce 2019 zrušil, jak připomíná list New York Times. Odůvodnil to tím, že se mu nelíbí zesměšňovat chování lidí v den, který patří k nejhorším v jejich životě.

  • Mravenci umí podle vědců léčit své kamarády. Mohlo by to pomoc při vývoji léku pro lidi

    26. únor 2024
    Mravenec

    Subsaharští mravenci matabele jsou známí jako precizní lovci, ale vědce nedávno zaujala jejich něžná stránka. Při lovu termitů, svého jediného zdroje potravy, se často zraní, protože termiti se zuřivě brání a způsobují útočníkům vážná zranění. Mravenci ale mají zvláštní schopnost uzdravovat své kamarády: dokážou rozpoznat, kdy je zranění infikované, a léčit je antimikrobiálními látkami, které si sami vyrobí. Všímá si toho list Washington post.

    „Mají velmi propracovaný systém, jak se s pozoruhodnou účinností vypořádat s nebezpečnými a někdy i smrtelnými infekcemi,“ říká vědec z katedry ekologie zvířat a tropické biologie na Würzburské univerzitě Erik Frank.

    Jeho studie se zaměřila na mravence nakažené bakterií pseudomonas aeruginosa, což je běžná infekce při poranění. Stejný mikrob mimochodem loni ve Spojených státech kontaminoval oční kapky pro lidi a způsobil případy slepoty a úmrtí a je rezistentní vůči lékům.

    Mravenci při ošetřování infikovaných ran produkují látku složenou ze 100 chemických sloučenin a 41 proteinů. Frank dodává, že díky tomu aplikují na ránu druhého mravence něco jako širokospektrální antibiotikum.

    Některé z těchto sloučenin by podle vědců mohly mít využití i v našem zdravotnictví. „V sekretech byl zdaleka nejhojněji zastoupen jeden dosud nepoznaný protein. Vsadím se, že na této bílkovině je něco zvláštního při léčbě infikovaných ran,“ říká.

  • K čemu je potřeba přestupný rok? A proč se den nepřidává úplně každé čtyři roky?

    26. únor 2024
    Přestupný rok

    Přestupný rok byl zaveden z velké části proto, aby se měsíce synchronizovaly s ročními událostmi, včetně rovnodenností a slunovratů. Všímá si toho agentura AP s odkazem na vědce amerického Kalifornského technologického institutu.

    Doba, za kterou Země oběhne slunce totiž není přesně 365 dní v roce. Cesta naší planetě podle vědců z NASA trvá asi o šest hodin déle.

    Neznamená to ale, že každý čtvrtý rok je přestupný. Ani těch 6 hodin totiž není úplně přesný údaj a za několik desítek let by roční události opět neseděly. Rozhodlo se proto, že roky dělitelné 100 se nebudou přestupné, pokud nebudou zároveň dělitelné 400.

    V uplynulých 500 letech nebyl přestupný den v letech 1700, 1800 a 1900, ale v roce 2000 byl. V příštích 500 letech, pokud bude praxe dodržována, nebude přestupný den v letech 2100, 2200, 2300 a 2500.

    Co by se tedy dělo bez přestupného roku? „Bez přestupných roků bychom po několika stech letech měli léto v listopadu,“ řekl Younas Khan, učitel fyziky na Alabamské univerzitě v Birminghamu. „Vánoce budou v létě.“

    S přestupným přichází také tradice. Například v Irsku to býval den, kdy bylo možné, aby ženy požádaly o ruku muže a ne naopak. Podle historičky Katherine Parkinové tradice sahá až do pátého století, kdy svatá Bridget apelovala na svatého Patrika, aby nabídl ženám možnost požádat o sňatek. Ve dvacátém století ale tenhle zvyk feministky označily jako výsměch rovnoprávnosti pohlaví.

  • Červená rtěnka možná pochází z Íránu. Archeologové našli její předchůdkyni z doby bronzové

    23. únor 2024
    žena, rtěnka, červená rtěnka, rty, krása
    Nový archeologický objev starý přes čtyři tisíce let odhaluje, že první tubu s červenou rtěnkou možná vymysleli staří Íránci. Nalezené líčidlo na rty pochází z doby bronzové a je v obalu, který svým tvarem připomíná dnešní oválné tuby. Také receptura rtěnky se podle vědců podobá složení dnešních přípravků na rty.

    Zatímco původ očních linek se připisuje Egypťanům, červená rtěnka by na základě nového objevu mohla pravděpodobně patřit Íráncům. Vědci z univerzit v Padově a Teheránu nalezli chloritovou lahvičku s tmavě červeným práškem u řeky Hilal v provincii Kermán. Nacházela se mezi předměty, které vyplavila voda z hrobů civilizace předcházející Peršanům, v sumerském písmu známé jako Maraši nebo v akkadském jako Parašum, píše server Good News Network.

    Podle výzkumu uveřejněném v časopise Nature by líčidlo mělo pocházet z doby bronzové a jeho výrobu archeologové datují mezi lety 1936 a 1687 před naším letopočtem. Jde tak o nejstarší objevený kosmetický přípravek v regionu Blízkého východu.

    Archeologové lahvičku podrobili analýze, včetně kapalinové chromatografie, hmotnostní spektroskopie, skenovací elektronové mikroskopie a rentgenové difrakce, aby identifikovali minerální složení líčidla. To sestávalo z hematitu, manganitu, braunitu, galenitu, anglesitu a vosků na rostlinné bázi. Podle archeologů se tak toto složení až nápadně podobá recepturám, které se na výrobu rtěnek používají dnes.

    „Zatímco staroíránské podkladové báze, oční stíny a růžové barvy se vyráběly převážně z uhličitanů olova, nově objevená kosmetika obsahuje minimální množství olovnatých minerálů. To může naznačovat, že si výrobci této kosmetiky na rty byli vědomi potenciálního nebezpečí přímého orálního požití olova,“ popisují vědci.

  • Německo na cestě k legalizaci konopí. Lidé by mohli držet až 50 gramů pro osobní potřebu

    23. únor 2024
    marihuana, prodej marihuany, konopí, legalizace
    Německý parlament by podle očekávání měl během pátku částečně legalizovat konopí pro osobní potřebu. Nová legislativa by měla marihuanu vyřadit ze seznamu zakázaných látek a lidé by ji mohli legálně kupovat, pěstovat i držet, a to až do 50 gramů. 

    Pokud zákon projde parlamentem, stane se Německo třetí evropskou zemí, ve které bude možné legálně prodávat, kupovat, pěstovat i držet marihuanu. A to po Maltě a Lucembursku. Na veřejnosti by jednotlivec u sebe mohl přechovávat až 25 gramů pro osobní užití, v domácím prostředí až 50 gramů, píše server Guardian.

    Změnu legislativy podporuje spolkový kancléř Olaf Scholz spolu s trojkoalicí, v níž jsou sociální demokraté, Zelení a Svobodná demokratická strana. Pokud dojde ke schválení jejich návrhu, od dubna by lidé mohli pěstovat až tři rostliny a od července by bylo možné konopí zakoupit i v specializovaných neziskových klubech.

    Zákon by měl pomoct zlegalizovat trh s marihuanou, na kterém aktuálně nakupuje okolo sedmi milionů německého obyvatelstva, které ji užívají pravidelně. Podle vlády má také zákon pomoct v dostupnosti konopí lidem, kteří ho užívají hlavně pro zdravotní účely a navíc by se tím měla zvednout i kvalita prodávané látky.

    47 % respondentů průzkumu YouGov jsou úplně či spíše pro legalizaci, dalších 42 % je spíše či úplně proti, zbylých 11 % z 2151 dotazovaných nemá silný názor, píše server Deutsche Welle.

    Proti legalizaci marihuany se postavily některé ze spolkových zemí, včetně Bavorska. Hlavním argumentem proti legalizaci jsou obavy z přístupnosti látky dětem a mladistvým. Podle tamního ministra zdravotnictví Karla Lauterbacha by ale zákon měl napomoct ke kontrole distribuce konopí a zmenšit i skrytý trh s ním.

    „Ochrana dětí a mládeže je jádrem toho, čeho má tento zákon dosáhnout. V posledních deseti letech spotřeba u dětí a mladých lidí neustále roste,“ řekl Lauterbach. Navíc také dodal, že legislativa zakáže kouření konopí v okruhu 100 metrů od vzdělávacích zařízení.

  • Vědci přišli na nový způsob zkoumání antihmoty. Její antičástice zmrazili pomocí laseru

    23. únor 2024
    Hmota a antihmota (ilustrační snímek)
    Nové způsoby zkoumání i potenciálního využití antihmoty může přinést experiment, během kterého vědci z CERNu pomocí laseru zamrazili atom pozitronia, v němž se nachází antičástice elektronu. Tím se podařilo částice zpomalit, aby je bylo možné lépe zkoumat pro jejich budoucí využití třeba v lékařství nebo cestování vesmírem. 

    Vědci zamražení pomocí laseru testovali na atomu pozitronia, což je atom vodíku, v němž se nachází částice hmoty i antihmoty – tedy elektron a jeho antičástice zvaná pozitron. Experiment provedli výzkumníci ve švýcarském CERNu, kde mají v současnosti největší úložiště atomů vodíku s antičásticemi, píše server BBC.

    „Fyzikové jsou do pozitronia zamilovaní. Je to ideální atom pro experimenty s antihmotou. Nyní otevíráme celou oblast jejího studia,“ uvedl k experimentu jeho hlavní řešitel Ruggero Caravita z CERNu.

    Pomocí techniky laserového chlazení se jim povedlo atomy ochladit až na 100 °C, což je zatím vůbec nejnižší teplota, které se podařilo dosáhnout. Celý experiment byl poměrně složitý a náročný. Spočíval v tom, že vědci laserem osvětlovali atom pozitronu, aby se částice uvnitř něj přestaly tak rychle pohybovat a bylo tak možné je lépe prozkoumat. Dosud bylo totiž studium antihmoty velmi obtížné, protože její atomy jsou kvůli velmi rychlému pohybu částic v podstatě nepolapitelné a navíc se po 142 miliardtinách sekundy rozpadá na gama záření, píše na svých stránkách CERN.

    Výzkum antihmoty by mohl být prospěšný pro řadu oborů, protože tato látka může mít velké praktické přínosy. Když se elektron a pozitron spojí, uvolní obrovské množství energie, což může být využité třeba pro výkonné gama lasery. Ty mají využití hlavně v lékařství, například v zobrazovacích metodách nebo pro léčbu rakoviny. Někteří vědci ale vidí potenciál i pro jiné obory, třeba pro vesmírné cestování. Tato energie by se totiž mohla dát využít pro pohon kosmických lodí.