Komiks jako primárně dětský žánr? České specifikum, říká „komiksolog“ Pavel Kořínek

13. prosinec 2017
Výstava 100 let  českého komiksu

Koncem září byla v Knihovně Jonezawa tokijské Univerzity Meidži zahájena výstava 100 let českého komiksu. Vznikla z iniciativy spisovatele Jeana-Gasparda Páleníčka a předních odborníků na český komiks Tomáše Prokůpka a Pavla Kořínka. Právě Kořínek, působící v Centru pro studia komiksu Ústavu pro českou literaturu Akademie věd, byl naším hostem. Japonské publikum má podle něj pro český komiks zvláštní cit a přináší zajímavou reflexi.

„Mnoho lidí v Japonsku zná českou ilustraci a animaci lépe než leckdo nám geograficky bližší,“ říká Kořínek. „Zajímalo nás, jak bude náš komiks rezonovat v kultuře českému prostředí vzdálené, avšak zároveň komiksu až erbovně otevřené.“ Japonský komiks má totiž zřejmě, co se týče nákladů a společenské odezvy, vůbec nejvýraznější světovou tradici.

„Český komiks měl ve 20. století složitou situaci, nemohl se vždy vyjadřovat zcela svobodně. I proto se u nás vyvinula specifická forma zábavného dětského komiksu,“ přibližuje Kořínek. „Tvorbě pro děti se věnovali naši špičkoví ilustrátoři i karikaturisté. Nalezneme u nás i zajímavé žánry, které bychom v zahraničí hledali jen těžko: příběhy o chlapeckých partách po vzoru Rychlých šípů jsou vlastně světovým unikátem.“

„Český komiks se od toho japonského liší v mnohem,“ říká Kořínek. „Například barevností; japonskému komiksu zpravidla dominuje černobílé vyvedení. Český komiks na japonské publikum působí též velmi artově, což z naší perspektivy příliš nevnímáme.“

Pavel Kořínek

100 let českého komiksu je seriálová výstava, každý měsíc se promění tak, aby se zde za čtyři měsíce představilo přes dvě stě objektů. Primárně jde o dobové tiskoviny, doprovozené originály z tvorby čtyř současných českých tvůrců: Karla Jerieho, Lucie Lomové, Nikkarina a Pavla Čecha.

V hlavním japonském městě je výstava k vidění až do konce ledna 2018. Pak budou její části putovat po dalších japonských městech.

Spustit audio
  • Literatura
  • Publicistika