Komiks jako primárně dětský žánr? České specifikum, říká „komiksolog“ Pavel Kořínek
Koncem září byla v Knihovně Jonezawa tokijské Univerzity Meidži zahájena výstava 100 let českého komiksu. Vznikla z iniciativy spisovatele Jeana-Gasparda Páleníčka a předních odborníků na český komiks Tomáše Prokůpka a Pavla Kořínka. Právě Kořínek, působící v Centru pro studia komiksu Ústavu pro českou literaturu Akademie věd, byl naším hostem. Japonské publikum má podle něj pro český komiks zvláštní cit a přináší zajímavou reflexi.
„Mnoho lidí v Japonsku zná českou ilustraci a animaci lépe než leckdo nám geograficky bližší,“ říká Kořínek. „Zajímalo nás, jak bude náš komiks rezonovat v kultuře českému prostředí vzdálené, avšak zároveň komiksu až erbovně otevřené.“ Japonský komiks má totiž zřejmě, co se týče nákladů a společenské odezvy, vůbec nejvýraznější světovou tradici.
„Český komiks měl ve 20. století složitou situaci, nemohl se vždy vyjadřovat zcela svobodně. I proto se u nás vyvinula specifická forma zábavného dětského komiksu,“ přibližuje Kořínek. „Tvorbě pro děti se věnovali naši špičkoví ilustrátoři i karikaturisté. Nalezneme u nás i zajímavé žánry, které bychom v zahraničí hledali jen těžko: příběhy o chlapeckých partách po vzoru Rychlých šípů jsou vlastně světovým unikátem.“
„Český komiks se od toho japonského liší v mnohem,“ říká Kořínek. „Například barevností; japonskému komiksu zpravidla dominuje černobílé vyvedení. Český komiks na japonské publikum působí též velmi artově, což z naší perspektivy příliš nevnímáme.“

100 let českého komiksu je seriálová výstava, každý měsíc se promění tak, aby se zde za čtyři měsíce představilo přes dvě stě objektů. Primárně jde o dobové tiskoviny, doprovozené originály z tvorby čtyř současných českých tvůrců: Karla Jerieho, Lucie Lomové, Nikkarina a Pavla Čecha.
V hlavním japonském městě je výstava k vidění až do konce ledna 2018. Pak budou její části putovat po dalších japonských městech.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor


Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.