Komiks Providence a další lovecraftovské knihy chystají Vánoce plné kosmické hrůzy

11. prosinec 2019

Letošní Vánoce mají chapadla. Aktuálně v češtině vyšlo nezvyklé množství knih odkazujících na klasika literárního hororu H. P. Lovecrafta. Dojde v nich na houbovou poezii, jungovskou psychoanalýzu i mimozemskou erotiku.

Černá křídla a houby

Znalosti o mistrově díle si můžeme doplnit četbou Lovecraftovy poezie s příjemně mykologickým názvem Houby z Yuggothu, která letos vyšla paralelně dokonce ve dvou různých překladech. Po kochání se krátkými Lovecraftovými básněmi plnými temných míst se zlověstnou minulostí a fantasmagorických výprav do snových říší se můžete ponořit do četby nejčerstvějších výtrusů mistrovy mytologie. Ty nabízí právě vydaný čtvrtý svazek antologie lovecraftovských povídek Černá křídla Cthulhu, jehož editorem je nejslavnější literární teoretik zabývající se Lovecraftem S. T. Joshi.

Kromě toho se objevilo několik děl, která odkazují jak na Lovecraftovu temnou mytologii, tak na podivínskou osobnost samotného spisovatele. Vybrané kapitoly z autorova života si přímo za námět svého komiksu Howard P. Lovecraft: Ten, kdo psal v temnotách vybral francouzský spisovatel Alex Nikolavitch. Po všemožných příbězích popisujících Lovecrafta jako rasistické monstrum nebo paranoika vyděšeného z vlastní sexuality je příjemné vidět portrét, který tvůrce vykresluje vlastně sympatizujícím způsobem. Nevyhýbá se tématům, jako byl Lovecraftův rasismus, ale ani je zbytečně nepřetěžuje. Naopak připomíná třeba trochu opomíjenou spolupráci s eskapistou Harrym Houdinim, ze které vzešla významná novela Uvězněn s faraony. Také kresba argentinského tria Gervasio–Aón–Lee se drží spíš ve všední skutečnosti a jen výjimečně odskakuje do krajin mistrovy makabrózní fantazie.

Procházka krajinou mýtů

Z komiksu Providence

Nejobsáhlejší a také nejvydařenější výlet do krajiny Lovecraftovy imaginace podnikl slavný komiksový scenárista Alan Moore a výtvarník Jacen Burrows. A to doslova. Jejich obsáhlý komiks Providence je pojatý jako procházka po přízračných místech z Lovecraftových povídek. Novinář a začínající spisovatel Robert Black se v něm v roce 1919 vydává po stopě tajuplného okultního spolku Stella Sapiente, jehož aktivity čtenářům Lovecraftových děl brzy začnou být velmi povědomé. Moore v komiksu vzdává hold velké části Lovecraftova díla, na které odkazuje tak často a tak zastřeně, že ti, kdo původní povídky neznají, se v síti odkazů rychle ztratí. Providence ale není jen pocta a rekapitulace tvorby hororového klasika. Moore spíš pátrá po kořenech Lovecraftovy mytologie a zaplétá do světa příběhu jungovskou psychoanalýzu, první světovou válku, dějiny amerického rasismu, homosexualitu a další reálie Spojených států dvacátého století. Na jednom místě mluví o mythosu Cthulhu jako o autenticky americké mytologii, ve které se odráží kolektivní nevědomí této mladé společnosti.

Z komiksu Providence

Providence také originálně pracuje s komiksovým médiem. Podobně jako u jiných Moorových komiksů, jako Strážci nebo Liga výjimečných, i tady je na konci každé kapitoly připojeno několik stránek prózy. Tentokrát jsou ale tyhle přídavky ještě mnohem důležitější než dříve. Za každou kapitolou je totiž několik stránek z deníku hlavního hrdiny Roberta Blacka. Většinou se v nich popisují stejné události, o jakých v předchozí kapitole čteme v komiksovém formátu. Jsou tu ale popsané z hrdinovy perspektivy a často dostávají jiné souvislosti nebo nám něco říkají o tom, jak je sám Black vnímá. Moore v téhle porovnávací hře využívá přednosti obou médií. V Blackových denících nám třeba ukazuje, jak se hlavní hrdina zoufale snaží racionalizovat si podivné události, které se kolem něj dějí, jak si mnoha děsivých náznaků ani nevšimne a vezme zavděk jakýmkoli jiným vysvětlením, než je hrozivá a neuchopitelná skutečnost.

Moorův velkorysý „road comics“ (jako alternativa road movie), do kterého scenárista vpletl i své starší komiksy Neonomicon a The Courtyard, se v mnoha motivech vlastně podobá skvělému snímku Johna Carpentera V chřtánu šílenství. Oba příběhy vypráví v zásadě o tom, jak se literatura stává realitou a že skutečným zdrojem apokalypsy i vykoupení jsou lidské mýty.

Tramvaj do stanice Touha z vnějšího vesmíru

Čtěte také

Malé české nakladatelství s lovecraftovským názvem Carcosa se pomalu, ale jistě profiluje jako vydavatel groteskní fantastické erotiky. Po dvojici knih klasika tzv. bizarro fiction Carltona Mellicka III sáhlo po textu hororového spisovatele Edwarda Leeho Tramvaj č. 1852, který je stylizován jako pornografický román napsaný na zakázku samotným Lovecraftem. Lee vychází z fragmentu Lovecraftovy povídky Cosi v měsíčním světle, kde se o tramvaji č. 1852 píše, ale na tomhle základě si staví vlastní příběh. Lovecraftovo alter ego jménem Morgan Phillips se v něm se svým přítelem Robertem Erwinem (narážka na Lovecraftova reálného známého, slavného spisovatele fantasy Roberta E. Howarda) vydá do luxusního nevěstince, kde prostitutky nejsou tím, čím se zdají být.

Lee nás zve na tramvajovou projížďku hodně groteskními erotickými fantaziemi, v nichž se budou komfortně cítit nejspíš jen milovníci mořských plodů a ufologické pornografie. Pro ostatní je to spíš živelně braková testovačka, kam až se spolu s autorem chceme po proudu různých pozemských i nepozemských tělních tekutin a tělesných orgánů nechat zavléci. Lovecraftovští puristé by proti Leeho pojetí autorova odkazu mohli mít řadu námitek (počínaje už tím, že Lovecraft by nejspíš nikdy na sepsání erotické povídky nekývl), ale pro ty, kteří berou mythos Cthulhu spíš jako hru (a zajímá je délka Lovecraftova přirození), to může být perverzně zábavná literární jednohubka.

Víc o shoggotech bloudících kolektivním nevědomím a sexuálních praktikách mimozemšťanů si poslechněte v novém díle Ektoplasmy.

Spustit audio

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?

Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka

jak_klara_obratila_na web.jpg

Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama

Koupit

Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.