Komiksové tábornice Záleskautky bojují s nadpřirozenem ve jménu přátelství

10. červenec 2018
Z komiksu Záleskautky

Pětice skautek z kabiny Roanoke bude mít na svá mladá léta v divoké přírodě zřejmě dost odlišné vzpomínky než Foglarovi Hoši od Bobří řeky. Spíš než s bobříky nebo Modrým životem se totiž musejí hrdinky komiksu Záleskautky potýkat se zpovykanými antickými božstvy, druhohorní flórou sídlící na dně magické latríny nebo rokenrolovými mořskými pannami (správně mořskými ženami). Kreslený seriál o dívkách a od ženských autorek je bezuzdná zábava pro čtenáře všech věků i pohlaví.

Záleskautky vznikly v roce 2014 jako pokusný projekt editorky Shannon Watters z amerického vydavatelství Boom! Studios. Watters chtěla vytvořit komiks, ve kterém budou převažovat ženské postavy, ale zároveň to nebude čtení zapadající do klasické škatulky „pro holky“. Spolu se scenáristkou Grace Ellis se rychle shodly na tom, že ideální prostředí pro takový příběh bude holčičí skautský tábor. Ideálně uprostřed lesů plných nejrůznějších nadpřirozených bytostí a míst, ze kterých by se dala vytřískat potenciálně nekonečná řada dobrodružství. Prvních osm sešitů zabírajících uzavřený příběh, kde hrdinky čelí sourozenecké rivalitě dvou dospívajících antických božstev, se u čtenářů i kritiky chytilo neobyčejně dobře, takže seriál vychází dodnes. V českém překladu zatím vyšly dva svazky, obsahující právě zmíněných osm zkušebních sešitů.

Záleskautky přináší zvláštní typ komiksu, který připomíná současnou komiksovou nebo animovanou tvorbu pro děti a mládež, jakou ve špičkové podobě nabízí třeba kanál Cartoon Network. V jedné epizodě se pětice hrdinek z kabiny Roanoke navzájem straší nadpřirozenými příběhy u nočního táboráku. Právě takovou atmosféru podivných historek, které si vyprávějí děti spíš pro pobavení než kvůli skutečnému děsu, má celý komiks. Málokterý bubák, na kterého hrdinky narazí, budí skutečný strach. Souboje s nimi připomínají spíš dětské hry než skutečné bitvy, kde jde opravdu o život.

zalesacky_2.png

Scenáristky komiksu (kromě Watters a Ellis také Noelle Stevenson) zároveň představují své hrdinky jako dívky na prahu puberty, které svou neobratnost ve spoustě fyzických i společenských dovedností mocně dohánějí nadšením a odhodláním dotáhnout všechno, co si vzaly do hlavy, do zdárného konce. Jo, April, Molly, Mal, Ripley a skautská vedoucí Jen se skálopevně drží hesla „Přátelství na max“, takže když se jedna z nich dostane do problémů (obvykle částečně vlastním přičiněním), ostatní jí přispěchají na pomoc. Do jejich nadpřirozených příhod se tvůrkyním daří nenásilně dostávat i dospělejší témata související se sexuální orientací, rozdíly ve společenských třídách a podobně. Skautský tábor je ale prezentovaný jako bezproblémová idyla, kde se všechny tyhle problémy většinou stírají a nejdůležitější jsou dobré vztahy v kolektivu.

Zaměření na dětské a dospívající publikum odpovídá i kresba. Kreslířky Brooke Allen nebo Carolyn Nowak se nesnaží o klasický realistický styl superhrdinských komiksů. Naopak, příběhy Záleskautek pojaly karikaturním, dynamickým stylem, který zdůrazňuje pohyb a emoce a má blízko k animaci a komiksům pro děti. Stejně jako tvorba zmiňované stanice Cartoon Network jsou ale Záleskautky natolik nápaditý a strhující komiks, že si při jejich čtení ani dospělí čtenáři nemusí připadat infantilně. Dokazují to i dvě prestižní komiksové Ceny Willa Eisnera, které seriál stihl nasbírat.

Více o skautských jamboree s monstry, přátelství na max a mořských ženách

Spustit audio
  • Literatura
  • Recenze