Komplex: Amen Dunes ukazuje, že písně o smrti můžou být i příjemné
Povelikonoční a řádně vyfouknutý Komplex nás tentokrát zastihl bez hosta, o to víc jsme ale probrali témat. Kromě rázného odsouzení Metalliky a dýchavičného humoru Ivana Mládka jsme pohovořili o nové desce post-punkových Preoccupations, pustili si ukázku z debutu znojemských Kinkies a zabrousili i do melancholické dílny, ve které kutá svoje tracky The Weeknd.
Po novinkovém úvodu jsme se v Komplexu pořádně ponořili do aktuální desky kanadských post-punkerů Preoccupations nazvané New Material, kterou tento týden řešíme i v rubrice Deska týdne, a vznesli jsme zásadní otázky: Jak zní opravdový post-punk? A jak se stalo, že se kdysi dobrodružný a inovativní žánr změnil v pohodlnou zvukovou chýši, do které si chodíme odpočinout? A samozřejmě věčná otázka: Jak je to s autenticitou v hudbě? Nakonec jsme došli k tomu, že Preoccupations, podobně jako Interpol, můžou být vstupní branou do bohatého světa původního post-punku. A to je určitě dobře.
Deska týdne: Hřbitovem ambicí. Preoccupations na novince obrábějí post-punkovou nostalgii
Nedá se říct, že by New Material od kanadské kapely Preoccupations byla zrovna jarní deska. Depresivní post-punk vás spíš posadí do zapadlého koutu místnosti daleko od lidí, než že by zval na procházku do parku. Preoccupations pokračují ve vyšlapané cestě, svůj „trendy“ zvuk výrazně neobohacují, jenom dělají přístupnější hity pro úzkostné melancholiky.
V experimentálním okénku Miloše Hrocha jsme se vrátili k nedávno zesnulé autorce průlomových sci-fi románů Ursule K. Le Guin. Ta už se bohužel nedožila reedice společného alba se skladatelem Toddem Bartonem, které původně vyšlo v roce 1985 jako doprovod knihy Always Coming Home. Ursula K. Le Guin napsala svůj utopický román o lidu Kesh v době reaganovské Ameriky a album její vizi doprovází mluveným slovem a vykloubenou folkovou atmosférou.
Hlavní probírané album ale přišlo úplně odjinud – americký indierockový písničkář Damon McMahon odhodil svoje folkové pokusy a na osobních zážitcích a vzpomínkách vystavěl ryze popovou a zároveň intimní nahrávku. Pod pseudonymem Amen Dunes shromáždil na desce Freedom halucinační výpovědi o vlastním dětství a o smrti své matky. Na rozdíl od jiných písničkářů tematizujících smrt, jako je Mark Kozelek, Sufjan Stevens nebo Phil Elverum, ale zvolil Amen Dunes popovou formu. I přes ne příliš originální zvuk je každá skladba na albu svým způsobem uhrančivá – jako by se pod povrchem vždycky dělo něco zvláštního a nepatřičného.
Proč mají Boards of Canada blíž k folku než k devadesátkovému technu? A kdo vlastní nejmečivější vokál na scéně? Poslechněte si celý Komplex.
Playlist:
Kinkies – Who Loves Me? (Burn All Bras, 2018)
The Weeknd – Call Out My Name (My Dear Melancholy, UMG Recordings 2018)
Preoccupations – Disarray (New Material, Jagjaguwar 2018)
Preoccupations – Solace (New Material, Jagjaguwar 2018)
Ursula K. Le Guin & Todd Barton – A Teaching Poem – Heron Dance (Music and Poetry of the Kesh, Freedom To Spend 2018)
Amen Dunes – Blue Rose (Freedom, Sacred Bones 2018)
Amen Dunes – Dracula (Freedom, Sacred Bones 2018)
Boards of Canada – Roygbiv (Music Has The Right To Children, Warp 1998)
