Kondor andský uletí až 160 km bez mávnutí křídly

14. červenec 2020

Studie odhalila efektivní způsob letu největšího ptáka třídy letců. Kondor Andský má rozpětí křídel 3 metry a váží až 15 kg, což z něj zároveň činí i nejtěžšího ptáka v této třídě. Aniž by mával křídly, vydrží ve vzduchu plachtit i několik hodin. Vědci nyní poprvé připevnili na osm kondorů v Patagonii záznamová zařízení, aby odhalili jejich rytmus mávání křídly během více než 250 hodin letu.

Ptáci strávili jen asi jedno procento času letu máváním křídly, a to většinou při vzletu. Jeden ze zkoumaných ptáků letěl více než pět hodin, překonal vzdálenost okolo 160 km, a ani jednou nemávl křídly. „Kondoři jsou perfektní letci, i tak nás ale výsledek zkoumání překvapil,“ konstatuje profesorka Emily Shepard, spoluautorka studie a bioložka na univerzitě Swansea ve Walesu. „Zjištění, že téměř nikdy nemávají křídly a jen plachtí, je dechberoucí,“ říká David Lentink ze Stanfordské univerzity, který se ale výzkumu neúčastnil.

Pro ptáky není obloha prázdnou plochou, ale krajinou plnou neviditelných prvků, jako jsou větrné poryvy, proudy stoupajícího teplého vzduchu nebo vzdušné proudění tlačené vzhůru zemskými objekty, například horami. Díky tomu, že se kondoři naučili využívat vzdušné proudy ve svůj prospěch, mohou cestovat na velké vzdálenosti a zároveň minimalizovat mávání křídly.

Proč je dokonalý způsob plachtění nezbytný pro životní styl kondora andského, vysvětlil další spoluautor studie Sergio Lambertucci, biolog z univerzity v Argentině. Kondor se živí mršinami, proto musí denně kroužit dvě hodiny ve vysokých horách a hledat potravu. Při několikahodinovém hledání potravy dokonale využívají stoupající poryvy teplého vzduchu k usnadnění letu, doplňuje Lambertucci.

Záznamová zařízení připevněná na kondory byla naprogramována tak, aby se po týdnu uvolnila a odpadla. Jejich získání ale nebylo snadné. Někdy spadla do hnízd na obrovských útesech uprostřed pohoří And. Potřebovali jsme tři dny, abychom se tam dostali, popisuje Lambertucci.

Spustit audio
  • Obyvatele kanadského města pobuřují místní svišti – zneucťují hřbitov a okusují kosti mrtvých

    15. září 2020
    svišť

    Obyvatelé kanadského městečka Notre Dame des Neiges, kteří jsou zvyklí chodit na meditativní procházky po místním hřbitově, jsou zděšeni. Opakovaně nachází vyhrabané hluboké jámy, ze kterých trčí lidské ostatky. V nich vzdělanější procházkáři poznali například klíční a pažní kost. Na vině jsou místní svišti, kteří si své tvrdé a neustále rostoucí zuby brousí o všechno, co jim přijde do cesty.

    Kolem hřbitova se teď povalují úlomky rakví a lidské kosti. Zoologům to přijde logické: „Hřbitov je pro tyhle tvory dokonalé prostředí k životu,“ vysvětlil kanadskému tisku biolog David Rodrigue a upozornil, že záliba svišťů v hrabání je nezkrotná.

    Zaměstnanci hřbitova se podle britského deníku The Guardian nechali slyšet, že kosti nachází v okolí hřbitova celkem pravidelně. „Když nějaké kosti najdeme, vracíme je do země na stejném místě, kde ležely. Problém je, že díry od svišťů každý den přibývají,“ říká zaměstnanec hřbitovů.

    Nic víc ostatně dělat nemůžou – quebecké zákony zakazují odchyt nebo usmrcování těchto zvířat, i když způsobují škody na majetku. Jediná varianta je podle biologů nechat sviští kolonii vyhladovět, což se v praxi ale těžko podaří. Momentálně prý žije pod hřbitovem asi tisíc jedinců.

  • Od Grónska se odtrhla část ledovce velká jako půlka Brna

    15. září 2020
    Tající ledovec

    Odtržení ledovce o rozloze 113 kilometrů čtverečních je podle vědců důkazem klimatických změn, které se v oblasti dějí. „Vypadá to na postupný rozpad největšího existujícího arktického ledovce,“ řekl zpravodajské agentuře AP profesor Jason Box z Dánské a grónské národní geologické služby, která stav ledovců pravidelně monitoruje.

    Vědci a ekologové upozorňují, že letošní i loňské léto bylo v Arktidě velice teplé a že teploty v oblasti stoupají rychleji než ve zbytku světa. Na základě měření ze satelitu dánská služba uvádí, že plocha největšího grónského ledovce Nioghalvfjerdsfjorden o rozloze 80 krát 20 kilometrů se v posledních dvou letech zmenšuje o 50 kilometrů čtverečních ročně. A jak upozorňuje vědecký magazín ScienceAlert, i letos se dá čekat, že grónské ledovce znovu víc ledu ztratí, než kolik v podobě sněhu dokážou akumulovat.

    „Podobné tempo tání by bylo před třiceti lety označeno za extrémní, dnes jsme na tu rychlost zvyklí,“ dodala pro AP klimatoložka Ruth Mottramová. Tání ledovců podle vědců přispívá ke zvyšování hladin světových oceánů, které ohrožuje přímořské oblasti. Podle studie vydané v srpnu v odborném časopise Nature Climate Change od roku 1992 do roku 2017 přišly už Grónsko a Antarktida dohromady o 6,4 bilionu tun ledu, čímž se hladina oceánů zvedla o skoro 1,8 centimetru.

  • Víno z exkrementů i pivo nacpané do veverky. To vše najdete ve švédském Muzeu nechutného jídla

    14. září 2020
    Láhev skotského piva s 55% objemem alkoholu je nacpaná dovnitř vypreparované veverky. Právě ona je jednou z „hvězd“ švédského Muzea nechutného jídla

    Navzdory tomu, že vystavují potraviny, ze kterých se mnohým zvedá žaludek, zaznamenávali v malmöském muzeu až do propuknutí pandemie růst návštěvnosti. Dokonce pořádali vývozní výstavy v Nantes, Berlíně nebo Los Angeles. Teď se snaží znovu „nakopnout vrtuli“ expozicí bizarních alkoholických nápojů.

    Středobodem celé výstavy je džbán plný nažloutlé, poloprůhledné tekutiny. Podle vyjádření ředitele muzea Andrease Ahrense, který exotický drink sám vyráběl, výsledný produkt už tak hrozně nesmrdí. Zato při výrobě, to je jiná… Mluvíme tu totiž o vínu z lidských exkrementů. „Jedná se o tradiční korejskou medicínu. Nikdo to už teď nepije. Jde o nápoj, který se dříve užíval při léčbě zlomenin kostí nebo pohmožděnin,“ vysvětluje Ahrens.

    Aby se staly objektem na výstavě, nemusí alkoholické nápoje nutně jenom smrdět. Takové skotské pivo s 55% objemem alkoholu by nominaci možná získalo i tak, ale nezapomenutelným se stává až způsobem balení: láhev je totiž nacpaná dovnitř vypreparované veverky.

    Najdeme zde ale také třeba islandské pivo, mezi jehož hlavní ingredience patří velrybí varlata, nebo legendární „pruno“, víno vyráběné americkými vězni, které kvasí v toaletní míse.

    Reakce návštěvníku se prý různí, od náběhů k dávení až po pobavené úsměvy. Marie-Louise Syrjalainen popsala své pocity pro agenturu AFP jako „velmi vzrušující“, s dovětkem, že šlo ale o něco „velmi, velmi, velmi nechutného“.

    Podle Andrease Ahrense jde do jisté míry o odraz kulturních návyků: „Je to stejné u všech objektů na ústřední výstavě. Jsou tam věci, které lidé v místě původu pijí rádi, ale někomu z jiné části světa mohou přijít nechutné.“ Zprávu přinesl web The Local.

  • Papoušci v sociálním distancu, nakrknutá želva nebo pějící sysel – jsou tu finalisti fotografické soutěže Comedy Wildlife

    14. září 2020
    Jeden ze soutěžních snímků – „naštvaná“ želva Marka Fitzpatricka. Snímek byl pořízen v Austrálii

    Svět zná finalisty fotografické soutěže legračních snímků zvířat žijících v divočině Comedy Wildlife Photography Awards pro rok 2020. Hlasovat pro meditujícího tuleně, naštvanou želvu, mávajícího medvěda a další čtyři desítky snímků může každý.

    Fotky vznikly po celém světě – v Keni, Indii, Japonsku nebo Maďarsku. Autoři je většinou ještě doplnili popiskem, který vysvětluje vzniklou situaci nebo odhaduje, co zachycený tvor zrovna asi může dělat.

    „Tihle makakové mi ukázali rozhodně víc, než jsem čekala,“ komentuje svoji soutěžní fotografii autorka Megan Lorenz„Byli jsme překvapení, že i tuleni praktikují jógu,“ přidává se k ní Sue Hollis, která svou fotku pořídila na Galapágách.

    Který snímek vzbudí největší pobavení nebo sympatie veřejnosti, se dozvíme 22. října.

  • V Moskvě začalo trienále současného moderního umění, můžete navštívit virtuální prohlídku

    14. září 2020
    Z archivu  Garage Triennial of Russian Contemporary Art

    Do 17. ledna 2021 potrvá v moskevském muzeu současného umění Garage už druhé trienále zaměřené na ruskou aktuální moderní tvorbu. Přehlídka představuje více než šest desítek umělců a uměleckých děl. Letošní ročník má název Krásná noc pro všechny lidi, a to podle názvu knihy, kterou napsal ruský matematik a filozof Roman Michajlov ve smyšleném kódovaném jazyce.

    Kurátoři trienále řekli kulturnímu serveru The Calvert Journal, že se letos nechali inspirovat knihou britského sociologa Johna Lawa After Method. Publikace, která vyšla v roce 2004, tvrdí, že v dnešním rozděleném a multikulturním světě je třeba škatulkovité modely klasifikace nahradit metodami, které jdou napříč sociálními třídami i politickým cítěním.

    Tato propojenost se na výstavě projevuje tak, že umělci, kteří na trienále vystavovali minule, vybrali ty, kteří se účastní letos. Podmínka byla, aby spolu nominovaný i nominant nějak spolupracovali a že jejich vztah (přátelé, kolegové, sourozenci, milenci atd.) bude výslovně uveden v katalogu.

    Trienále je dostupné v komentované videoprohlídce. Mezi jeho hlavní lákadla patří sochy Asji Marakuliny, instalace sovětského autobusu Jurije Vasiljeva a zářivé barevné obrazy Ziny Isupovy.

  • Hospody v Severním Yorkshiru zakazují vstup lidem mladším 25 let, prý šíří koronavirus

    14. září 2020
    Pub

    Zákazníci, kterým je míň než 25 let, včetně dětí v doprovodu rodičů, nesmějí vstupovat do některých restaurací v anglickém hrabství Severní Yorkshire. Majitelka podniku Oddfellow Arms, který má letos za sebou nucené čtyřměsíční uzavření, Maggie Holmesová zákaz zavedla poté, co se mezi mladými lidmi rozšířil covid-19 v blízké vesnici Sherbern-in-Elmet.

    Holmesová deníku The Independent řekla, že se po oznámení zákazu stala terčem urážek a rozhořčení. Trvá ale na svém. „Pečlivě jsme to promysleli a naším zájmem je ochrana zákazníků i zaměstnanců. Chceme bezpečné prostředí, ne podnik, který neustále balancuje na hraně uzavření,“ uvedla majitelka na facebookovém profilu restaurace, který ale později kvůli smršti nadávek smazala.

    Podle deníku The Independent je britská vláda obviňována z toho, že si z mladé generace udělala obětního beránka. Po ukončení karantény politici mladé lidi motivovali, aby se vrátili do práce, do obchodů a do restaurací a znovu rozproudili ekonomiku. Jenže začátkem tohoto týdne oznámil britský hlavní lékař Chris Whitty, že počty nakažených rapidně rostou u lidí ve věku 17–29 let, což je zapříčiněno prý tím, že se mladí lidé socializují.

    „Nezpochybňuji, že virus k nám může přinést kdokoli v jakémkoli věku,“ říká Holmesová. Odkazuje se ale na hospodu v sousedním Sheffieldu. Její majitel zakázal vstup dětem a mladým lidem do 25 let už letos v červenci.

     

  • Nejstarší krajta na světě nakladla vejce, v blízkosti samce přitom nebyla už víc než 15 let

    11. září 2020
    Krajta královská

    Odborníci v zoologické zahradě v Saint Louis se momentálně snaží přijít na to, jak 62letá krajta královská mohla snést sedm vajec. V blízkosti samce svého druhu nebyla už dvě dekády.

    Krajta, která nemá jméno, jen číselné označení 361003, je podle britského deníku Guardian navíc zřejmě nejstarší na světě – zoologické zahradě ji její majitel daroval v roce 1961. Podle tabulek by se krajta královská měla v zajetí dožít zhruba třiceti let.

    Vejce záhadné krajty 361003 se teď nacházejí v inkubátoru a mláďata by se měla vylíhnout příští měsíc. Podle herpetologa Marka Wannera se krajty královské někdy dovedou množit nepohlavně a dokážou si i uložit spermie „na potom“. Jak k oplodnění došlo, se ukáže z genetického odběru vajec. Podle ošetřovatelů nakladla krajta 361003 poslední vejce v roce 1990 potom, co se v průběhu čištění terária octla v kbelíku se samcem.

    Podívejte se také na Šnorchlující babičky objevily v Nové Kaledonii velkou populaci jedovatých mořských hadů.

  • Pařížské Musée d’Orsay nevpustilo do expozice mladou ženu, protože měla hluboký výstřih

    11. září 2020
    Žena, kterou odmítali vpusit do pařížského muzea, protože měla hluboký výstřih

    Prestižní pařížské muzeum, jehož sbírky obsahují i některé z nejslavnějších aktů světa, bylo obviněno z diskriminace a sexismu poté, co odmítlo dovnitř vpustit studentku s hlubokým výstřihem.

    Mladá žena, která se představila jako Jeanne, v otevřeném dopise na Twitteru popsala, že když ji u pokladny zpozorovala jedna z příslušnic ochranky, se slovy „Ach ne, to není možné, tohle nepůjde“ jí společně s dalšími kolegy civěla do výstřihu a nevpustila ji dovnitř. „Ptala jsem se, co se děje, ale nikdo neodpověděl,“ cituje Jeanne britský deník Guardian. „Zírali mi na prsa a já jsem vůbec nechápala, co se děje. Pak řekli, ať se uklidním a že pravidla jsou pravidla, ale nedozvěděla jsem se, jaké pravidlo jsem porušila,“ napsala.

    Žena tvrdí, že aniž by zaměstnanci u vstupu formulovali, v čem je problém, ukázali jen na její dekolt a řekli „to“. Žena si nakonec přes šaty oblékla sako, což původně odmítala, a byla vpuštěna dovnitř. Když Jeannin tweet s fotkou šatů a otevřeným dopisem, kde píše o sexismu a diskriminaci, sdílelo skoro 25 tisíc lidí, muzeum odpovědělo, že o incidentu ví a hluboce ho lituje. Podle Guardianu pak zástupkyně Musée d’Orsay studentce ještě telefonovala s omluvou.

    Musée d’Orsay, které se pyšní spoustou aktů včetně Původu světa od Gustava Courbeta nebo Grand nu od Augusta Renoira, bylo za svou „obezřetnost hodnou viktoriánské Anglie“ kritizováno už dřív. V roce 2016 upozornil deník Guardian na to, že když se lucemburská umělkyně Deborah de Robertis postavila nahá vedle Manetova aktu Olympia, zavolalo na ni muzeum policii a strávila dva dny v policejní cele.

    Podívejte se také na Muzeum v Nizozemsku zavedlo horkou linku specializující se na zázraky.

  • Nový senzor, který bude snímat vesmír, se testuje na fotkách květáku. Jde o největší snímek na světě

    10. září 2020
    Přelomová fotografie květáku

    Fotografie květáku typu romanesco je největším snímkem, který byl kdy pořízen na jeden záběr – tvoří ho 3,2 miliardy pixelů. Je tak velký, že k jeho zobrazení v plné velikosti by bylo potřeba 378 televizních obrazovek 4K.

    Ohnisková rovina, pomocí které byl květák vyfocen, funguje ve fotoaparátu jako senzor, zachycuje světlo a mění jej na elektrické signály. Zatím byla použita k zachycení zeleniny, spolu s dalšími testovanými subjekty, nakonec ale bude sloužit k nahlédnutí do vesmíru a vytvoření největšího astronomického filmu všech dob. Pomůže odhalit záhady, jako je temná hmota a temná energie.

    Senzory, které pořizovaly snímky, budou integrovány do největšího digitálního fotoaparátu, jaký byl kdy vyroben, a ten se nainstaluje do středu observatoře Vera C. Rubin v Chile. Zde vzniknou panoramatické snímky celé jižní oblohy. Během několika nocí bude vždy dokončeno podrobné panorama celé oblohy, tento cyklus bude opakován po dobu 10 let.

    V rámci průzkumu Legacy Survey of Space and Time (LSST) budou záběry následně v observatoři propojeny a stanou se katalogem více galaxií, než je lidí na planetě Zemi, zaznamenají také pohyby různých astrofyzikálních objektů při jejich cestě vesmírem. Kosmologové díky těmto podrobným informacím porozumí astrofyzikálním objektům lépe než kdy předtím, to vše pomocí stejné technologie, která pořídila fotografii květáku.

    Zelenina byla zachycena za účelem otestování ohniskové roviny, sestavené v lednu. Vědci uvedli, že jde o obrovský milník, protože senzor se stane „schopným a citlivým okem“ observatoře. „Je to jeden z našich největších úspěchů. Dokončení ohniskové roviny tohoto fotoaparátu a jeho úspěšné testy jsou vítězstvím celého týmu. Naše observatoř se díky tomu bude moct zabývat astronomickou vědou nové generace,“ řekl Steven Kahn, ředitel observatoře.

    K pokusné fotografii byl květák romanesco vybrán pro jemné detaily povrchové struktury. Veškeré zkušební záběry jsou k nahlédnutí na webových stránkách laboratoře Stanfordovy univerzity (SLAC), která senzor sestavila.