Korzo Národní přivítalo Podhoubí. 17. listopad jako příležitost k diskuzi o ekonomice bez uhlíku

22. listopad 2022

Iniciativa Díky, že můžem, která stojí za oslavami 17. listopadu na Korzu Národní, vytvořila na Nové scéně Národního divadla prostor pro živé natáčení několika podcastů. Jedním z nich bylo i Podhoubí z produkce Radia Wave. Ondřej Šebestík se se třemi hosty bavil o tom, jaká je vize bezuhlíkové ekonomiky z dílny Evropské unie, proč je i relativně mainstreamově pojatý Green Deal v Česku těžké obhájit a jak by měla vypadat ekonomika po růstu.

Pozvání k natáčení přijal spoluzakladatel Fridays For Future Česko a student environmentálních studií a ekonomie na Masarykově univerzitě v Brně Petr Doubravský. Diskutovala i výzkumnice Institutu pro evropskou politiku EUROPEUM a projektová koordinátorka v Centru pro dopravu a energetiku Kateřina Davidová. Jako třetí přispěl Matyáš Křížkovský, redaktor webu Encyklopedie migrace a doktorand Ústavu politologie na Univerzitě Karlově.

Jakou roli vlastně hrála ekologie při drolení socialistického režimu a vzniku nové republiky? „Gorbačov rozděluje období před Černobylem a po Černobylu. Podle něj za rozpadem Sovětského svazu stojí do velké míry havárie v Černobylu. Režim na to musel nějak reagovat a vlastně v tom jsou i základy Strany zelených z devadesátých let. Mezi lety 1989–91 byla ekologie velmi silná, zdálo se že, to bude jeden ze základních pilířů transformace, což se nakonec nestalo,“ otevírá debatu Matyáš Křížkovský.

Podle Kateřiny Davidové od roku 1989 k dnešnímu dni klesly české emise skleníkových plynů z průmyslu asi o 60 % a většina z toho se stala do roku 1998. Pokud plníme klimatické závazky, tak hlavně díky téhle situaci z devadesátek. Naopak emise z dopravy vzrostly od roku 1990 o 70 % a stále rostou.

„Ekonomická transformace byla zpackaná. Mnoha lidem vzala naději, kterou v roce 89 měli. Jako společnost teď míň věříme tomu, že nějaká další transformace tu skutečně bude pro lidi a ne jen pro hrstku vyvolených,“ naráží Petr Doubravský na kuponovou privatizaci organizovanou v kruhu kolem Václava Klause, ze které vzešly současné oligarchické elity.

„Pokud chceme snižovat emise skleníkových plynů dostatečně rychle, tak se musíme rozloučit s rostoucí spotřebou materiálů a energií,“ myslí si Petr. V krizi není jen klima, ale i oceány a biodiverzita jako celek. Na planetě s omezenými zdroji není možné, ač zeleně, do nekonečna růst. Green Deal o sobě ale říká, že je to strategie pro růst. Je to obrana proti obavám, že by zelená opatření mohla vést ke snížení životní úrovně. Zatím není známo, že by tzv. decoupling fungoval na globální úrovni.

Jaká je specifická středoevropská pozice při zavádění environmentálních opatření? Proč je Green Deal poměrně měkkým nástrojem a přesto v Česku nemá příliš velkou podporu? Jak vypadá ekonomika po růstu? Poslechněte si celé Podhoubí z Korza Národní.

Spustit audio

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?

Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka

jak_klara_obratila_na web.jpg

Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama

Koupit

Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.