Královský post-žánr. Dobrodružná linie narýsovaná od Public Image Ltd. až k Preoccupations

5. duben 2018

Repetitivní a chytlavé basové linky doplňují temné beaty, synťákové experimenty a texty plné beznaděje. Kanadští Preoccupations vypustili svou desku s úsečným názvem New Material, kde převyprávějí klišé žánru a rozmělňují se kdesi v temnotě, zatímco následují cestu vytyčenou už před 40 lety.

Zvuk dubové basy, punkové kytary a pohrávání si se syntezátory nebo klávesami. Post-punkový revival, který rozdmýchaly kapely, jako byli Franz Ferdinand nebo třeba Interpol, už má svůj vrchol dávno za sebou. Zatímco se nad The Hives a víceméně všemi skupinami typu Kaiser Chiefs, které to v rámci zmiňované vlny dotáhly až do mainstreamu (čest výjimkám), už dávno zavřela voda, ve světě okrajových žánrů post-punkové inspirace přetrvaly a žijí si vlastním životem. Zde leží kořeny Preoccupations, kapely dříve známé jako Viet Cong. Rozhodně sem čtveřice vytvořená na troskách psychedelického indie rocku Women patří víc než do zaprášené síně rockové slávy.

Post-punk na konci 70. let v čele s prvními nahrávkami Public Image Ltd. (jejichž debut letos slaví 40 let od vydání), The Fall nebo Television reagoval na jasně definované problémy vyjadřující tehdejší společenskou situaci a na budující se neoliberalismus především ve Velké Británii. Silná inspirace jamajskými rytmy u Public Image Ltd. a čisté překládání černošské muziky, jako předváděli ve svém zvuku Talking Heads, byly svým způsobem jasnými vyústěními – punk byl tehdy příliš těsný, vyčpělý a na jeho vzkříšení teprve mělo dojít. Drogy jako inspirační zdroj, urgence hrát a posouvat hranice možného, nebýt svazován škatulkami, to byly motivace zakladatelů žánru.

V nultých letech, tedy době, kdy mainstream objevuje a znovu vytěžuje toto anglické dědictví, se ho chápe i hardcore-punková subkultura a vykládá si jeho odkaz po svém. Portlandští pankáči a crusteři pomalu stahují nábojové pásky a ve svých kolekcích desek oprašují Joy Division nebo New Order. Label Sacred Bones se začíná věnovat mimo jiné objevování a znovuvydávání starého goth rocku. Ten je s post-punkem logicky spjat. DIY scéna se začíná potápět do temnějších, introvertních hlubin, aniž by sklouzávala do ublíženectví a bezpředmětného fňukání. Kapely jako Estranged, kteří jsou nejlepším příkladem z těchto podzemních vod, vsadily na chytlavé basové linky a texty plné temnoty a odcizení. V jejich světě už nezuří válka s nespravedlivým systémem, ale boj s nimi samotnými. Preoccupations je proto v kontextu post-punkového revivalu nutno spíš vnímat jako další bod na této linii, kde vedle sebe stojí další Portlanďané Arctic Flowers, Ought nebo zázrační Australané Total Control. Nikdy totiž nebudou přístupnou kapelou, která svou fúzí s temnotou a melancholií oslovuje masy.

Provokativní název Viet Cong v roce 2015 vyměnili a pokračovali v klidu dál, na novince New Material slyšíme vykrádačky New Order a jejich předchůdců Joy Division. Temná melancholie Curtisových textů se odráží i v niterném hledání a neurózách zpěváka Preoccupations Matta Flegela.

Deska týdne: Hřbitovem ambicí. Preoccupations na novince obrábějí post-punkovou nostalgii

Preoccupations

Nedá se říct, že by New Material od kanadské kapely Preoccupations byla zrovna jarní deska. Depresivní post-punk vás spíš posadí do zapadlého koutu místnosti daleko od lidí, než že by zval na procházku do parku. Preoccupations pokračují ve vyšlapané cestě, svůj „trendy“ zvuk výrazně neobohacují, jenom dělají přístupnější hity pro úzkostné melancholiky.

Fascinující je rozhodně to, jaké ohlasy přináší New Material mezi fanoušky. Deska je mnohými označována jako jejich nejpřístupnější – nebyly ale spíš takové jejich první nahrávky z období nekorektního názvu Viet Cong? Jak jejich S/T deska nebo kazeta pro nepozorného posluchače byly už od začátku chytlavé a zapamatovatelné – ať už šlo o rychlé post-punkové hymny koketující s psychedeličtějšími a táhlejšími songy, které pomalu avizovaly, kam se kapela bude dále posouvat. To už na New Material dotahují víc a víc k dokonalosti. V kombinaci s romantickými hity, jako je dreampopový kolovrátek Disarray, vytváří jisté a docela zábavné napětí. Na druhou stranu – skalní fanoušci přirovnávají album k randění s bývalým partnerem.

Preoccupations jdou s New Material krásně ve stopách undergroundové scény a po mainstreamu nepokukují. Nejsou tu, aby potěšili staromilského fanouška. V tomhle se drží nesmlouvavé (post)punkové nitě s důsledností a tvrdohlavostí, na které jediné ve výsledku záleží.