Krátké anglické trávníky jsou sterilní jako beton, říká Petr Stýblo z Českého svazu ochránců přírody
Nejen na zahradách, ale i ve volné přírodě nám před očima vymírají ptáci, savci, ryby i hmyz. Z české krajiny se ztrácí desítky živočišných druhů. „Například mřenky, které bývaly v každém pražském potoce, dnes už téměř nenajdete,“ říká Petr Stýblo, koordinátor projektu Živá zahrada z Českého svazu ochránců přírody, podle kterého na tom z hlediska biodiverzity naše zemědělská půda nikdy nebyla hůř než dnes.
„Zemědělci doslova plýtvají chemickými prostředky v obrovském množství. Například místo tradičního orání je pro ně jednodušší postříkat půdu herbicidem,“ vysvětluje Stýblo. „Tak sice zničí všechen plevel, ale společně s ním také spoustu dalších organismů,“ dodává s tím, že výsledkem je pak mimo jiné úbytek žížal. Podobná situace je podle něj i v českých řekách, které na tom sice co do množství ryb nejsou tak špatně, ale problémem je, že většina z nich jsou v Česku nepůvodní druhy, jako kapři, sumci nebo pstruzi duhoví. „Typické české ryby jsou třeba ježdíci, kterých bylo obrovské množství, a dnes už je téměř nevidíte. Nebo hořavky, slunky, střevle či mřenky.“
Prolomit vlny: Naši krajinu máme rádi, ale kvůli lyžování ji klidně zničíme
V Česku máme 2 100 hektarů sjezdovek, z nichž se téměř 1 500 hektarů zasněžuje technickým sněhem. Na to je potřeba několik miliard litrů povrchové vody. Banalita, říkají vlekaři. Naopak, tvrdí vědci. Značná část sjezdovek u nás totiž leží v chráněných krajinných oblastech, kde to negativně ovlivňuje vodní režim.
Velkým problémem je také vzrůstající sucho. „To letošní například v Českém krasu, kde žiji, zamávalo s potokem u mě na zahradě, kde se vždycky rozmnožovali mloci. Vloni vyschnul v půlce dubna a dodneška neteče, což se nikdy předtím nestalo.“ Někteří chataři zase prý v průběhu srpna ztratili vodu ve studních, takže se museli odstěhovat zpět do Prahy. „Velkým problémem je také pomalá legislativa. O suchu se začalo mluvit už před mnoha lety, protože se vědělo, že přijde, ale české zákony na to dosud nijak nezareagovaly. A sucho už tu je, působí obrovské škody a naši politici se stále dohadují, komu z lobbistů vyhovět, aby byla přijata aspoň nějaká opatření.“
Podobná je podle Stýbla situace například s takzvanou protierozní vyhláškou, která by měla mimo jiné zabraňovat úbytku vody z krajiny. „Vyhláška je už léta schválená a ‚zaparkovaná‘ na ministerstvu životního prostředí.“
Kolik let už funguje projekt Živá zahrada a jak jsou na tom s pestrostí fauny české zahrady? Proč na nich v letošním roce výrazně ubylo kosů? Je zákon na ochranu přírody a krajiny z roku 1992 dostačující jejímu aktuálnímu stavu? Poslechněte si celý rozhovor!
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
