Kratší přesčasy, nezávislá veřejnoprávní média, svobodná justice. Za co se bojuje v Maďarsku?

21. prosinec 2018
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Demonstrace v Maďarsku

V Maďarsku ani po několika dnech neutichají demonstrace proti vládě Viktora Orbána. Lidé různého politického smýšlení protestují z několika důvodů. Tím hlavním je novela zákoníku práce, která umožňuje, aby zaměstnanci odpracovali až 400 přesčasových hodin místo dosavadního limitu 250. „Otrocký zákon“, jak se v Maďarsku novele přezdívá, už podepsal i prezident.

Jedním z důvodů, který se v souvislosti s navýšením přesčasů zmiňuje, je fakt, že se Maďarsko stává automobilovou velmocí. „Je tam mnoho automobilek a ty potřebují lidi. A kde brát lidi, když je velmi nízká nezaměstnanost. Změna zákoníku se interpretuje tak, že je to další nástroj, jak vytvořit uměle pracovní sílu tím, že lidé, kteří už pracují, budou pracovat ještě více,“ říká politolog Vratislava Havlík z brněnské Masarykovy univerzity, který se zaměřuje na maďarský politický systém.

Strana Fidesz se snaží změnit i justici. Chce vytvořit soustavu správních soudů, které mají řešit případy, jichž se účastní stát. Nové soudy mají být vyňaty ze současného systému soudnictví a hlavní slovo při jmenování klíčových soudců připadne vládě.

Demonstrace u budovy maďarské veřejnoprávní televize

Veřejnoprávní (státní) média

V neposlední řadě lidé protestují i za nezávislá veřejnoprávní média, zejména televizi. „I když mluvíme o veřejnoprávní televizi, je to televize, kterou bychom z našeho pohledu nazvali jako státní. Má ji naprosto pod kontrolou současná vláda Viktora Orbána. Protesty pokračují už od minulé středy. Demonstranti se sem k televizi rozhodli přijít z toho důvodu, že se od začátku protestů ve vysílání maďarské veřejnoprávní televize žádné zmínky o protestech neobjevily,“ hlásí přímo z Budapešti zahraniční zpravodajka Českého rozhlasu Pavlína Nečásková.

Nejsou to jen veřejnoprávní média, která o protestech buď vůbec neinformují, nebo která je bagatelizují. V zemi totiž nedávno vznikl dominantní pravicový mediální konglomerát, který vytvořili majitelé většiny provládních televizí, rozhlasových stanic, časopisů i regionálních periodik. Na tato média má podle Vratislava Havlíka vliv vláda. „Ta jim pak rovnoměrně zadává inzerci, ze které tato média žijí. Protivládní média jsou v Maďarsku v jasné menšině.“

Policisté před sídlem maďarské státní televize a rozhlasu MTVA

Neadekvátní zásahy policie

Současných demonstrací se účastní a pomáhá je organizovat i Slovenka Miriam Kanioková. Ta studuje na Středoevropské univerzitě v Budapešti. Vlna odporu se mezi studenty této školy zvedla poté, co se kvůli politickým důvodům rozhodlo o odstěhování univerzity z maďarské metropole do Vídně. „Zformoval se tady studentský blok, který chodí na odborářské nebo protivládní protesty. Studentská koalice pracující lidi podporuje.“

Protestů se v Budapešti účastní desetitisíce lidí. Demonstrovalo se ale i v dalších maďarských městech. Podle Miriam Kaniokové zasahuje policie proti demonstrantům příliš silně. „To, co já jsem skutečně viděla přímo před parlamentem, bych vyhodnotila jako neadekvátní zásahy za strany policie.“

Demonstrace u budovy maďarské veřejnoprávní televize

Za všechno může Soros

Středoevropskou univerzitu, na které studuje Miriam, založil v roce 1991 americký miliardář maďarského původu George Soros. A není tajemstvím, že právě tohoto muže Viktor Orbán považuje za svého úhlavního nepřítele.

„Maďarská společnost je tradičně velmi rozdělena na konzervativce a liberály. Nemohou si navzájem přijít na jméno. A Soros je ztělesněním levicového liberalismu. Orbánovi slouží celkem solidně jako symbol. Označuje ho za muže, který někde v pozadí tahá za nitky, který chce do Maďarska přitáhnout migranty a tak dále. A na Maďary to funguje,“ doplňuje Havlík.

Proč se při demonstracích spojili socialisté s nacionalistickým Jobbikem? Jak ovlivní život v Maďarsku změny v justici? Poslechněte si celý příspěvek.

autor: Filip Titlbach
Spustit audio