Kvér o queer v umění, architektuře a Hradci Králové
Ladislav Zikmund-Lender je mladý historik umění a architektury, památkář a kurátor. Pochází z Hradce Králové a věnuje mu i podstatnou část své badatelské práce. V rozhovoru byla řeč nejen o hradecké architektuře, ale i o genderu v umění a příbuzných tématech.
Historiků umění typu Ladislava v českém prostředí nenajdete mnoho. Jak o sobě píše – snaží se vidět svět jinak, přiměřeně kriticky a možná trochu šejdrem. „Na konferenci Homosexualita v české vědě v roce 2009 se Milena Bartlová pokusila o překlad slova queer a přišla s hezkým slovem – šejdrem. To vyjadřuje podstatu vidění věcí mimo škatulky, kategorie, trošku napříč, jinak, proti proudu.“
Ladislav Zikmund-Lender se ve své práci soustavně věnuje oblasti queer v umění, publikoval jedny z prvních odborných textů o gay a lesbických studiích v dějinách umění u nás. Jeho motivací bylo především ukázat, že o dějinách umění a jednotlivých umělcích lze přemýšlet i jiným způsobem, než bylo donedávna zvykem. „Homosexualita nebo sexualita nevytváří téma. A hlavně není zárukou kvality. To je základní úskalí, se kterým se historik umění v této souvislosti setká.“
V historii se Ladislav vrací k různým obdobím, zaměřuje se ale na postavu spisovatele Jiřího Karáska ze Lvovic. „Jeho sbírka měla ambici vytvořit kromě jiného panslovanskou galerii, ale obsahovala i malý kabinet, který byl určen pro Karáskovy homosexuální přátele, kteří k němu chodili do bytu. Tam si mohli půjčit literaturu a také tam mohli vidět sbírku homoerotických obrazů a grafik, které Karásek sbíral.“
Podstatná část Ladislavových textů a odborného záběru směřuje k Hradci Králové a tamní architektuře. Čím byli pro budoucí tvář Hradce zásadní Jan Kotěra a Josef Gočár a jací další architekti jsou s Hradcem spojeni? A daří se tomuto východočeskému městu být baštou kvalitní architektury i dnes? Poslechněte si celý rozhovor.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
