Lákalo nás spojit chov ryb a pěstování zeleniny, říká majitel akvaponické farmy
Hydroponických farem a zpracovatelů zeleniny pěstované „na vodě“ už máme v Česku povícero, ale pomalu se objevují také pionýři akvaponie, tedy kombinace chovu zvířat – typicky ryb – a s nimi v symbióze pěstovaných rostlin, jako jsou bylinky, saláty, nebo i čili papričky. Spolu s majitelem rybí a zeleninové farmy Janem Duškem jsme probrali, proč se pustili do akvaponie právě v Čechách, v zemi se silnou rybníkářskou tradicí.
Příběh Rybí zahrady zní podobně jako u mnoha jiných start-upů. Po dlouholeté práci zcela mimo gastro obor došel k názoru, že je potřeba změnit životní styl i zaměření a spolu s dalším kolegou, Michalem Hráškem, se rozhodli založit akvaponickou farmu v místě, odkud sami pochází. „Akvaponie a hydroponie nás zajímaly a v jeden okamžik jsme nabyli dojmu, že už víme dost a jdeme do toho,“ říká Jan Dušek, jeden z majitelů Rybí zahrady.
Akvaponie je někdy prezentovaná jako jedna z metod ekologického zemědělství „budoucnosti“, o čemž se dá sice polemizovat, ale jednou z noha výhod je právě možnost chovat ryby i mimo rybníky (Rybí zahrada je v oblasti Brd, další akvaponická farma je blízko Brna) a nabídnout tak lokální čerstvou rybu i v místech, kde se jinak objevuje spíše mražená varianta z jiných zemí.
„Může stát vedle města, je to lokální produkt, může sloužit pro oblastní zásobování. Mohou tam růst zároveň různé druhy zeleniny, které v různých obdobích v rámci Čech nejsou k sehnání a musí se vozit přes půl světa. Chtěli jsme spojit jak chov ryb, tak pěstování zeleniny, a být schopní lokálně dodávat celoročně.“
Na rozdíl od hydroponie (například rajčat), kde kromě se kromě energie a vody dodává pečlivě namíchaný mix hnojiv, následně se čistí a znovu doplňuje z externích zdrojů přesně na míru konkrétním rostlinám, má akvaponie ještě jednu nedílnou součást – vodní živočichy, kteří se starají o hnojení.
„Jde o spojených chov ryb a rostlin, kdy ryby dodávají výživu pro zeleninu, ta roste na plovoucích vorech jako v hydroponii, kde se ale musí dodávat živný roztok. Nám ji dodávají ryby – ty krmíme, ony dodávají exkrementy, ty projdou přes nitrifikační filtr, dostanou potřebné látky do kořenového systému a zároveň ta zelenina nám vyčistí vodu pro ty ryby. Je to uzavřený chov, to znamená, že ta voda tady recirkuluje pořád dokola,“ vysvětluje základní principy Dušek.
V ideálním případě se dopouští se kolem deseti procent vody oproti běžným systémům, což je výhoda zvlášť v zemích s nedostatkem vody – hydroponické systémy se testují i například v Izraeli a různých afrických zemích. Dokud je teplo, část zeleniny se pěstuje ještě ve venkovním skleníkovém systému, kde ve spojení s Mendelovou univerzitou testují jednosměrný provoz, kdy sice voda neumí vrátit zpátky k rybám, ale poslouží jako kvalitní hnojivo.
Hydroponické farmy sice v menší míře chovají i kapry, jesetery nebo pstruhy, ale obecně se snaží přinášet na trh spíše ryby, které jsou u nás jinak k sehnání pouze v mražené podobě a vzhledem procesu zpracování i podmínkách chovu jsou pak méně oblíbené. „Je tu sumeček africký, nilský, sumeček žraločí, tilápie nilská, bručoun australský. Pak tu máme jesetera, pstruha duhového, lososovitého – což je stejná ryba, ale liší se druhem krmení a pak i masa a svaloviny.“
Jan Dušek má i přes nechvalnou pověst těchto ryb právě lokálně vychovaného, byť původně exotického sumečka nejradši. „Dost to řeším podle toho, jestli tam jsou, nebo nejsou kosti. V tom filetu u sumečkovitých není jediná kost – za mě je to to nejlepší maso, co může být.“
Jednou věcí je chuť, druhou celková udržitelnost. U akvaponie se šetří voda i hnojiva, protože vzhledem k životu ryb není možné přidávat zbytečné látky navíc – jedna nebo druhá strana by byla narušená a celý systém by se rozpadl. Pro svůj provoz či ohřev vody pro teplomilné ryby potřebuje poměrně dost energie, krmivo se musí brát speciální, na míru daným rybám. V závislosti na kvalitě použitého krmení může být maso nutričně výborně kvality, ale také průměrné – a stále jde na jedné straně o živočišný produkt, pro mnoho lidí zbytný. O tom, jestli půjde o udržitelné „zemědělství budoucnosti“, se nejspíš dozvíme i na základě rozvoje dalších farem.
Jaké druhy ryb se hodí na akvaponii? Jak fungují hydroponické a akvaponické systémy? A jaká byla hlavní motivace majitelů? Poslechněte si celý rozhovor.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
