Lance Armstrong byl psychopat i obětní beránek. Kál se napůl, dnes už ztratil relevanci

Armstrongovo přiznání bylo pro mnohé šokem, vždyť jeho příběh byl až pohádkovou story člověka, který překonal rakovinu a vrátil se ještě silnější. Americký cyklista vyhrál sedm Tour de France v řadě, o čemž se nikomu předtím ani poté ani nesnilo. Jenže tak snadné to skutečně nebylo.

Kdo totiž sport sledoval pozorněji, věděl dobře o pochybnostech, které se pojily již s prvním Armstrongovým triumfem v roce 1999. Věděl také o jeho chování, které by někdo mohl nazvat až šikanou, směrem k některým dalším cyklistům a novinářům, kteří si dovolili jeho příběh zpochybňovat.

„Jeho chování k ostatním lidem by si možná zasloužilo psychologickou analýzu,“ říká Vojta Jírovec, který vzpomíná i na jeho „mafiánské“ gesto „zavřených úst“ vůči svým nepřátelům. Jestliže se sluší připomenout jeho charitativní akce, díky nimž se mnoha pacientům trpícím rakovinou dostalo pomoci, je nutné také dodat, že Armstrong léta ničil životy svých odpůrců.

Po do značné míry vynuceném přiznání v pořadu Oprah Winfrey (v té době už Armstrong oficiálně o své triumfy přišel) se musel vypořádat s několika žalobami a sám uvádí, že během jediného dne finančně ztratil 75 milionů dolarů. Trpěl nejen on, ale i světová cyklistika, která dostala nálepku „sypačského (dopingového) sportu“.

„Jeho stín se nad tím sportem stále vznáší, i když on sám už do něj nepatří, není nějak zvlášť vlivnou postavou. Je to škoda, protože cyklistika se, troufám si říct, od jeho dob výrazně posunula, byť dopingové případy i dnes existují,“ vysvětluje Vojta, který zároveň dodává, že Armstrong do značné míry slízl vinu za celou svou generaci.

Čemu se bývalý sportovec z Texasu věnuje dnes? Může vůbec sám sportovat? Jak se dívá na současný peloton a ke kterému svému někdejšímu soupeři má nejblíže? Poslechněte si novou Tribunu.