Letní knižní tipy v Hergot!u: Krakonoš, sex a Robespierre

24. červenec 2016
03672785.png

Léto je období, kdy si u vody nebo ve vlaku, co nikde nestaví, mnohdy udělají čas na knížku i ti z nás, kteří přes rok zase tolik nečtou. Rozhodli jsme se proto s Hergot!em vlézt do zelí Liberatuře – i když to s Biblí děláme skoro každý týden – a pozvali jsme si recenzenta a autora literatury faktu Jana Lukavce, který nám představil něco ze svého výběru zajímavých nových knih z oblasti náboženství a nadpřirozena.

První knížka, do které jsme se s Janem Lukavcem podívali, je nová vztahová příručka Jeronýma Klimeše s názvem Křesťanství, vztahy a sex. Svérázné dílo svérázného autora se snaží nabídnout kompromisní východisko mezi tvrdou – a podle Klimeše nerealistickou – morální naukou římskokatolické církve a žitou praxí dnešního člověka. Klimeš kritizuje obojí. Zvláštním způsobem přitom kombinuje katolickou víru a evoluční teorii (respektive skoro až sociální darwinismus). Občas zabíhá do detailů, které působí i komicky, například když strategicky radí lidem, kteří se dopouští manželské nevěry. Z hlediska současné psychologie je trochu nepochopitelný Klimešův pohled na homosexualitu. Přestože je vstřícnější než nauka římskokatolické církve, je založen na představě, že homosexualita je defekt srovnatelný s chybějící rukou. Renomovaný psycholog tak překračuje hranice vědeckého konsensu, respektive se vrací o sto let zpět.

Pokud vám letní čtení o vztazích a sexu přijde příliš povrchní, doporučujeme o poznání tlustší publikaci historika Michaela Burleigha Pozemské mocnosti. Autor se věnuje dějinám 19. století s důrazem na tzv. pseudonáboženské ideologie. Doba sekularizačních tlaků byla totiž zároveň spojena se vznikem ideologií, které se nijak neštítily náboženské terminologie a symboliky. Komunistický Kristus zašlapává hada egoismu, k nejrůznějším situacím patří kvazináboženské rituály. Lukavec podotýká, že autor podle všeho vychází z pozic věřícího křesťana a jeho hodnocení dějin, u kterého si můžeme vzpomenout i na Tomáše Halíka a jeho rozkrývání náboženských rozměrů fotbalu, tak není bez konkrétního zaujetí.

03672792.jpeg

Třetí a poslední knížka, která se spíš než k vodě hodí do hlubokého lesa, se jmenuje Stíny mezi stromy a jejím autorem je Jan Pohunek. Navazuje na práci etnologa Petra Janečka, který se proslavil sběrem současného městského folkloru. Pohunek se ve své knize věnuje soudobým pověstem z jiného než městského prostředí a vydáváme se s ním do hor, lesů, opuštěných lomů a trampských osad. Autor si mimo jiné všímá fenoménu, o kterém hovoří jako o „krakonošovském vývoji popisu démonické bytosti“. Jde podle něj o vývoj zlých nebo ambivalentních postav spjatých s konkrétní geografickou oblastí směrem k vlídným a ochranitelským duchům, kteří jsou postupně zajímaví i mimo konkrétní region svého původu. I Krakonoš, podle kterého Pohunek tento jev pojmenoval, začínal v 16. století jako trickster neváhající zabít člověka.

Zajímá vás víc? Vrhněte se s námi do knihovny a pusťte si celý pořad!