LGBTQ+ lidé jsou více ohroženi duševními potížemi

21. říjen 2022

Největší audioportál na českém internetu

Navzdory tomu, jak je společnost v řadě věcí otevřená, zde má stále značné rezervy (ilustrační foto) | Foto: Unsplash, Licence Unsplash

Menšinový stres, kterému čelí LGBTQ+ lidé ve společnosti je jednou z příčin jejich většího ohrožení duševními potížemi. Vedle něj je to i stigmatizace, která navzdory zdánlivě otevřenější společnosti stále trvá

Častější výskyt úzkostných a depresivních symptomů souvisí mj. s menšinovým stresem, kterému LGBTQ+ lidé musejí čelit. Situaci mohou paradoxně zhoršovat i vlastní diskuze o zrovnoprávnění s většinovou společností, jakkoliv jsou důležité, neboť z jinakosti dělají téma.

Za zdroje menšinového stresu a stigmatizace, kterému čelí lidé LGBTQ+, považuje výzkumník Národního ústavu duševního zdraví Michal Pitoňák mj. absenci legislativy, která by umožňovala jejich rovnoprávnost s většinovou společností, skutečnost, že jsou tito lidé vnímaní ve své jinakosti jako lidé s nižší hodnotou, ale i potřebu coming-outu, při němž se mají vymezit a zároveň obhájit vůči heteronormativní realitě současné společnosti.

Michal Pitoňák

„Je tu samozřejmě i celá řada dalších skupin, které čelí menšinovému stresu, ale LGBTQ+ lidé jsou specifičtí tím, že vyrůstají v prostředí rodiny, která nepočítá s tou jejich rozmanitostí a může být stejně heteronormativní jako většina společnosti. Lidé tak těmto stresorům mohou čelit a čelí i ze strany rodičů,“ vysvětluje Pitoňák. Téma LGBTQ+ lidí je podle něj i tématem politizovaným a navzdory tomu, jak je společnost v řadě věcí otevřená, zde má stále značné rezervy, což mj. ukázal nedávný incident před bratislavským klubem Tepľáreň.

Michal Pitoňák je také členem kolektivu autorů, kteří stojí za vyhledávačem péče pro LGBTQ+ komunitu.

Jaký dopad mají jednotlivá, ale davová setkání s xenofobií? Jak by bylo možné situaci ve společnosti změnit? A co může jedinec udělat proto, aby zmírnil vliv menšinového stresu, který působí „tak trochu navíc“? Poslechněte si rozhovor s Michalem Pitoňákem.

autor: Adéla Paulík Lichková

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

ze_světa_lesních_samot.jpg

Zmizelá osada

Koupit

Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.