Lítám jako raketa. Islandský hip hop našel lokální odpověď na světové trendy

30. říjen 2017

Island v myslích většiny západní populace vyvolá obrazy gejzírů, elfů, sopek, nezávislé hudby nebo třeba národní pochoutky – kvašeného žraloka. Poslední dekádu by ale spousta místních popsala jako dobu boomu hip hopu a rapu. V rámci islandského týdne vám přinášíme přehled toho nejzajímavějšího z tamější scény.

„Každý den po škole jedu na skejtu do města, do školy si ho beru každej den, drandím po Laugavegur každej den, jedu za babičkou, dát si dort,“ rapuje v tracku Græða Peninginn teprve devítiletý Góði Úlfurinn. Pravděpodobně nejmladší islandský rapper je v současné době menší virální senzací – po zájmu místních médií a rozhovorech se dočkal sdílení tracku jedním ze svých největších vzorů Gíslim Pálmim. Góði Úlfurinn je kromě své roztomilosti a naivity zajímavý tím, že vyrůstá z čím dál tím silnější reykjavické hiphopové scény.

Historie islandského hip hopu sahá do osmdesátých let. Současný boom ale nestaví na lokálních předchůdcích. Inspirační zdroje dnešních rapperů a producentů leží především v globalizovaném fenoménu soundcloudových rapperů a specifické mutaci cloud rapu a trapu. Vše je ale okořeněno větší nebo menší porcí islandské hudební tradice. Zde je přehled těch nejzajímavějších projektů.

Gísli Pálmi

Jeden z prvních tracků Gísliho Pálmiho Set Mig Í Gang z roku 2011 do jisté míry odstartoval celou vlnu současných islandských rapperů. Jeho následný eponymní debut z roku 2015 byl proto jednou z nejočekávanějších lokálních hudebních událostí dekády. Pálmi se na první dlouhohrající nahrávce vyrovnal s úspěchem předchozích singlů a pověstí bouřliváka více než zdatně. Jeho crew Glacier Mafia se už dávno nesoustředí jen na hudbu, členové pořádají večírky, vlastní tetovací salony nebo se věnují grafickému designu. Jejich narůstající úspěch do jisté míry kopíruje Pálmiho texty, ve kterých většinou řeší tradiční rapová témata jako peníze, úspěch, večírky a vyrovnávání si účtů.

Pálmi přesto působí jako silně polarizační postava. Počty „líbí se mi“ a „nelíbí se mi“ u jeho videí bývají vyrovnané (občas dokonce převažují negativní reakce), což jde zčásti na vrub jeho konfrontačnímu stylu a projektovanému sebevědomí, další důvod jeho kontroverzní pověsti je i nekompromisní způsob, s jakým se před šesti lety odstřihl od hip hopu minulosti. Část rapových fanoušků mu nikdy neodpustí, že odvrhl oldschoolový zvuk a vydal se ve stopách Gucci Maneho, 2 Chainze a dalších. Tento krok může z dnešního pohledu vypadat banálně a vypočítavě, na začátku dekády ale nebyl trapový sound zdaleka tak populární jako dnes. I přes trochu legrační vyznění části Pálmiho produkce a videoklipů je jedno jisté – bez jeho vizionářství by dnes Island nedisponoval tak silnou rapovou scénou.

Úlfur Úlfur

Rapové duo Úlfur Úlfur (Vlk Vlk) založili Arnar Freyr a Helgi Sæmundur jako boční projekt už existující rockové kapely Bróðir Svartúlfs. Jejich debutové album z roku 2011 přišlo ve chvíli, kdy Island už začínal pociťovat dopady nové trapové vlny. Hitovka Á meðan ég er ungur, kombinující populární synthpop, zpívané refrény a technicky vyspělý rap, etablovala duo jako jedny z nejtalentovanějších zástupců mladé islandské krve. Úlfur Úlfur potvrdili cit pro silný hit i na dalších dvou albech Tvær plánetur (Dvě planety) a Hefnið okkar (Naše pomsta). Jejich nejúspěšnější tracky ukazují, že jsou v kontaktu se současnými trendy, zároveň se ale nesnaží jen bezhlavě kopírovat zaoceánský zvuk. Jejich schopnost zůstat lokální dokazuje i oddanost fanoušků, kteří po desítkách a stovkách cestují na každý koncert kapely.

Reykjavíkurdætur

Islandská scéna se ale pouze neutápí v macho white trash hedonismu testosteronových traplordů. Patnáctičlenný ženský kolektiv Reykjavíkurdætur (Dcery Rejkavíku) ve svých textech řeší každodenní problémy islandské ženy, feminismus, sexismus, sexuálně motivované násilí nebo třeba body shaming. Tracky se zároveň nebojí experimentálnější produkce a nabízí pozoruhodnou alternativu k tak trochu komerčnímu zvuku předchozích jmenovaných. I Reykjavíkurdætur se potýkají s rozporuplným přijetím – v zahraničí jsou ceněné za svůj nekompromisní přístup a inovativní produkci, doma čelí nezájmu mainstreamových médií a sexisticky motivované kritice části rapové scény.

Lord Pusswhip

Kromě silné trapové generace Island disponuje i undergroundovými mutacemi rádiového hiphopového zvuku. Třiadvacetiletý producent s ironickým pseudonymem Lord Pusswhip na scénu vletěl asi před čtyřmi lety s psychedelickým mixem cloudrapu, hypnagogických samplů a estetiky chopped’n’screwed. Pár měsíců po vydání prvních tracků začal produkovat pro taková jména alternativního rapu, jako je třeba Antwon. Jeho živé koncerty ironizují rapovou macho kuturu, ohání se na nich atrapami zbraní, falešnými bankovkami, přičemž je obklopený davem tanečníků a tanečnic. V posledních pár letech začal Lord Pusswhip do svých beatů i rapovat, jeho flow i videa vychází z fascinace VHS estetikou a white trash poetikou lidí na okraji společnosti.

Emmsjé Gauti

Emmsjé Gauti je bývalý člen rapových kolektivů 32c a Skábræður a častý spolupracovník Gísliho Pálmiho nebo Úlfur Úlfur. Gauti se pravidelně objevuje na špici islandských žebříčků a vyhrává tamní hudební ceny. Stejně jako výše jmenovaní se nebojí velkých popových refrénů a vlezlých háčků, jeho zvuk je asi to nejlepší, co nabízí současný islandský trap. Gautiho tracky stojí na precizní produkci, melodické flow a v ničem si nezadá s úspěšnými hity zpoza Atlantického oceánu. Jestli Gísli Pálmi stál za počátkem boomu trapu na Islandu, Emmsjé Gauti je ten, kdo v současné době táhne scénu dopředu. Jeho vliv je poznat jak z dvoj- až trojnásobných počtů zhlédnutí videí oproti jeho protějškům, zároveň bývá uváděn jako inspirační zdroj pro generaci mladých MCs.

 

XXX Rottweiller Hundar

PSH Islandu, skupina XXX Rottweiller Hundar, sice datem vzniku předchází současnou rapovou vlnu o takřka dvě dekády, dodnes ale zůstávají jedním z nejvlivnějších kolektivů na scéně. Jejich kariéru, ozdobenou nespočtem hudebních ocenění, nastartoval úspěch v roce 2000, kdy se po vyhrané lokální hudební soutěži dostali do populárního televizního pořadu. Mezník to nebyl ale pouze pro samotnou kapelu – hip hop se tehdy poprvé v historii dostal do hledáčku mainstreamových islandských médií, čímž XXX Rottweiler Hundar otevřeli cestu dalším generacím hudebníků.

Nedávný návrat XXX Rottweiller Hundar s trackem Kim Jong Un naznačuje, že kolektiv pokračuje ve snaze držet prst na tepu doby, naznačené skvělým singlem z roku 2016 Negla. Na rozdíl od českých představitelů staré rapové generace se ale XXX Rottweiller Hundar daří znít současně a zároveň se nevzdávat pro ně tak typických zpěvů připomínajících islandskou lidovou tradici. Je tedy možné, že do pohybů na čele islandských žebříčků budou ještě nějaký ten rok mluvit.

Do textu se nevešli, ale za zmínku stojí:
GKR
Geisha Cartel
Sturla Atlas
Dadykewl
Kött Grá Pje
Aron Can
$igmund

autor: Jonáš Kucharský
Spustit audio

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?

Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka

jak_klara_obratila_na web.jpg

Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama

Koupit

Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.