Mám kocovinu, aniž bych cokoliv pil. Šimon žije s chronickým únavovým syndromem

„Mám kocovinu, aniž bych cokoliv pil. Vzbudím se, hlava jak střep, sotva chodím, lezu,“ říká Šimon. „Mám velké štěstí, že mám skvělou partnerku, která si na můj režim a životní tempo už zvykla,“ dodává. Onemocnění logicky komplikuje i vztahový život, řada vztahů se po diagnóze rozpadne. I o této stránce života se Šimon s Petrem rozpovídali v nové epizodě Bojs.

„Já mám kliku, že mám partnerku, která tu pro mě je a která mi pomáhá,“ říká Šimon. Nadační fond Neúnavní pomáhá pacientům, kteří jsou kvůli nemoci často osamělí. Každý týden například pořádá videocally, během kterých pacienti sdílejí své zkušenosti a zážitky. „Těch zážitků moc není, skoro žádné. Na nic nemám sílu, z domu se dostanu sotva jednou týdně a každá sebemenší aktivita vyžaduje dlouhý odpočinek,“ dodává Šimon.

„Odmítání té nemoci a víra, že to nic vážného není, se objevuje často. Pacientům se snažíme pomáhat, a hlavně vysvětlovat, že to klíčové, co mají dělat, je odpočívat,“ říká zakladatel Nadačního fondu Neúnavní Petr Homolka. Se Šimonem se zná od dětství, spolu sportovali i plánovali podnikání. Nakonec se kvůli Šimonově nemoci opět pracovně setkali a založili nadaci, která pomáhá pacientům s ME/CFS. Těch je v Česku podle posledních dat až 80 tisíc.

Jak se vyrovnat s nemocí? Jak se vzdát ambicí, které kvůli nemoci nejde naplnit? A je tady naděje na vyléčení a návrat do plnohodnotného života? Poslechněte si Bojs se zakladateli Nadačního fondu Neúnavní Šimonem Procházkou a Petrem Homolkou.