Mámy o roku s covidem: Vedle bezpečnosti nezapomínejme na psychiku

V tomto díle Houpaček si Martina Poliaková povídala se socioložkou Michaelou a historičkou Terezou, mámami malých dětí batolecího a předškolního věku, o tom, co je téměř rok s covidem naučil a jaký měl vliv na každodenní program s dětmi. Zaznělo i pár tipů na to, jak děti zabavit bez kamarádů, kroužků, heren a příbuzných.

„Krize mě určitě naučila být kreativní, protože program pro rok a půl starou Adu je nyní zcela na mně nebo na partnerovi,“ popisuje omezené možnosti programu pro děti v covidové uzávěře Tereza.

Čtěte také

Filosofie dětem svědčí. Naučte se, jak ve svém dítěti probudit malého filosofa

„Dost dobře to nastavuje zrcadlo nárokům, které bych za normálních okolností na své dva syny, dvou- a šestiletého, kladla, kdybych měla tu možnost,“ přitakává Míša a dodává, že s covidem u ní téměř odpadly aktivity a zábava, kterou byla s dětmi zvyklá využívat každý den mimo domov, různé kroužky, dětské programy, návštěvy muzeí nebo heren.

„V zimě, na rozdíl od jarního nebo podzimního lockdownu, je také chození ven přímo úměrně omezené tomu, jak dlouho dospělý člověk vydrží venku bez nutnosti jít na toaletu,“ glosuje trpkou zkušenost se zavřením restaurací a pohostinství Michaela.

Jak se u Michaely a Terezy prohloubily obavy ohledně covidové nákazy a na druhou stranu splnila očekávání, o kterých mluvily v Houpačkách na přelomu loňského jara a léta? „Nechat děti se i trochu nudit bez nějaké řízené činnosti, to je docela náročné,“ přiznává Michaela.

Daří se Tereze si nastavit a udržovat denní řád? Našla Michaela nějaký nový a dobrý způsob, jak s dětmi v omezených podmínkách relaxovat a jak nahradit chybějící venkovní program a kontakty s příbuznými a kamarády? Poslechněte si v novém dílu magazínu Houpačky.