„Mariánský sloup je náš,“ říká feministická performerka Darina Alster
Pro známou českou performerku Darinu Alster byly duchovní a náboženské motivy důležité vždycky. Vychází z tradice západního ezoterismu, inspirují ji i některé směry buddhismu, ale důležité je pro ni i křesťanství. Ve všech náboženských směrech ji inspirují prvky směřující k osvobození člověka, důraz na komunitu a vztah – nejen vztah mezi lidmi, ale i vztah člověka ke světu, který ho obklopuje.
V Hergot!u Darina Alster vysvětluje svoje pojetí umění performance jako vytváření situací, které přesahují vědomý záměr člověka a v mnohém se blíží náboženskému rituálu.
2. září se přitom v její režii na Staroměstském náměstí odehrála performance dost specifická: požehnání staronovému Mariánskému sloupu podle tradiční římskokatolické liturgie; ovšem s tím rozdílem, že obřad vedly ženy. Darina Alster zdůrazňuje, že pozvala jenom úzký okruh lidí a přijít směli jen ti z jejích přátel, kteří brali celou věc vážně z duchovního hlediska. Nepřímo tak vyvrací podezření, že by šlo o politickou provokaci nebo povrchní snahu přihřát si polívčičku na mediálně atraktivním kontroverzním tématu. Součástí performance bylo i vztyčení praporu nebinární Madony.
Darina Alster vysvětluje, že postavu Madony vnímá v souladu s křesťanskou tradicí jako někoho, kdo se zastává utlačovaných a diskriminovaných. Těmi jsou v dnešní době queer lidé, aktivisté a aktivistky za ženská práva, ale i lidé bojující za lepší vztah člověka k životnímu prostředí. Do sporu o Mariánský sloup na Staroměstském náměstí vnesla novou dynamiku: na jedné straně odmítá těsný vztah církve a politické moci, zároveň se hlásí k Panně Marii (a s ní i ke sloupu jako takovému) jako k ochranitelce a zastánkyni těch, kdo ochranu a zastání potřebují. Hranice mezi uměleckou performancí, náboženským rituálem nebo niternou modlitbou, ale z druhé strany i ideovou manifestací se tak v konkrétní situaci stírají.
Zajímá vás víc? Je podle Dariny Alster umění performance ze své podstaty duchovní? A v čem? A co si o Mariánském sloupu a aktuálních diskuzích kolem něj myslí římskokatolický kněz, teolog a historik Tomáš Petráček? Existuje způsob, jak umělecky, duchovně nebo jinak překlenout jasně narýsované reliéfy českých kulturních válek? Poslouchejte Hergot!
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.