Média jsou do válek zapuštěná. O konfliktech bez nich už nejde uvažovat, říká socioložka

„Všichni jsme potenciálně aktérem nějaké války,“ říká v podcastu Vlna výzkumnice Johana Kotišová, která působí na Amsterdamské univerzitě.

„Důsledkem stírání hranic je mimo jiné to, že některé armády se chovají tak, jako by novináři byli legitimní cíl. Po druhé světové válce došlo k přijetí Ženevských konvencí, které institucionálně chránily novináře. Ale kvůli současnému vývoji armády novináře přestávají vnímat jako civilisty, utočí na ně a do velké míry dochází i k beztrestnosti těchto útoků, protože prakticky jsou jen těžko postižitelné,“ dodává socioložka médií Kotišová.

Čtěte také

Cítím demokratickou úzkost a nejsem sama. Souběh krizí vyvolává strach o budoucnost

O podobě současných konfliktů, které se odehrávají po celém světě, podle Johany Kotišové nelze uvažovat bez toho, aniž bychom brali v potaz roli médií. „Musíme si uvědomit rychlou a pokračující mediatizaci válek. To znamená prostupování médií a války, zapuštění médií do procesu plánování, vedení i upomínání se na války. Mluvit o válce čím dál tím víc znamená věnovat pozornost médiím a o dnešních válkách nejde uvažovat bez toho, aniž bychom uvažovali o médiích,“ říká.

Média také hrají roli v tom, jaké informace nebo jaké konflikty se k publiku skutečně dostávají. „Došlo k nárůstu individuálních příběhů, k individualizaci války. Už se nemluví o tom, která armáda kde postoupila, ale hodně se mluví o dopadu na civilisty, hodně se zmiňují humanitární aspekty války. Ale o většině válek se nedozvídáme a média je ignorují,“ říká Johana Kotišová.

Kdo jsou to fixeři a jak důležití jsou v procesu vzniku zpráv z konfliktů? A jak vlastně vypadá konkrétní práce válečných reportérů a reportérek? Poslechněte si rozhovor v podcastu Vlna s Johanou Kotišovou.