Vždyť jsi úplně normální! Co všechno brání včasné diagnostice autismu?
Obdržení oficiální diagnózy představuje pro spoustu lidí s poruchou autistického spektra zásadní životní milník. Mnozí v ní nacházejí úlevu i cestu k lepšímu pochopení sebe sama. Jenže cesta k ní bývá složitá, plná čekání, nepochopení i odmítnutí.
„Já jsem to věděla. Ale potvrzení z vnějšku bylo hodně zlomové, protože svět mě do té doby v podstatě gaslightoval,“ říká třiadvacetiletá studentka sociologie Ludmila. Přestože o možnosti, že by mohla být na spektru, začala přemýšlet už jako náctiletá, odborníci její domněnky dlouho nebrali vážně. „Hodněkrát jsem si vyslechla ne, než jsem slyšela ano. Odborníci jsou překvapení z toho, jak dobře umím komunikovat, že mám naučených spoustu rituálů, můžu se dívat do očí, mám poměrně dobrou kariéru, vlastně funguji v tom světě, jako kdybych byla v uvozovkách normální,“ dodává.
S podobným nepochopením od blízkých se setkala i 26letá doktorandka Markéta. I do jejího života se propisovaly hluboce zakořeněné mýty, které ve společnosti stále přetrvávají. „Když jsem to řekla mámě, její reakce byla: ‚Prosím tě, moje kamarádka pracuje s autistickými dětmi a ty se tak vůbec nechováš. Vždyť jsi úplně normální, nemá smysl se tím zabývat‘,“ vzpomíná Markéta.
Diagnostická kritéria byla původně vyvinuta především na základě projevů pozorovaných u chlapců a mužů. Projevy autismu u dívek a žen se tak často přehlížejí. „Ta diagnóza přichází u dívek asi o 7 až 11 let později než u chlapců. Dívky bývají méně nápadné. Více se snaží zapadnout, schovat se, zamaskovat ty svoje obtíže,“ vysvětluje psycholožka Kateřina Thorová.
Poslechněte si závěrečnou epizodu podcastové série Spektrum.
Spektrum je šestidílná podcastová série, která přináší příběhy mladých lidí s diagnózou autismu – těch, kteří se vymykají stereotypním představám. Jak prožívají emoce? S jakými výzvami se potýkají ve škole, v práci nebo ve vztazích? Zkušenosti lidí na spektru doplňují komentáře odbornictva z Národního ústavu pro autismus. Tématem provází novinářka a redaktorka Radia Wave Sarah Abulkasim. Série startuje 27. března a nové epizody vycházejí každý čtvrtek. Poslouchej na webu Radia Wave, v aplikaci můjRozhlas a dalších podcastových aplikacích.
Slovník základních pojmů:
PAS (porucha autistického spektra) – neurovývojová porucha, která ovlivňuje vnímání světa, komunikaci a sociální interakce. Nejde o „nemoc“, ale o neurodivergenci. Spektrum je široké – někteří lidé s PAS mluví, jiní ne, někteří potřebují hodně podpory, jiní méně.
Neurodiverzita – koncept, který uznává, že lidský mozek funguje různými způsoby a že žádná varianta není „chybná“. Zahrnuje například autismus, ADHD, dyslexii, ale i neurotypické jedince.
Neurodivergentní – označení pro lidi, jejichž mozek funguje jinak než ten „běžný“ (neurotypický). Patří sem lidé s PAS, ADHD nebo jinými neurologickými odlišnostmi.
Neurotypický – označení pro lidi, jejichž mozek funguje tak, jak to společnost považuje za „standardní“. Jinými slovy není neurodivergentní.
Mohlo by vás zajímat
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.
František Novotný, moderátor
Setkání s Karlem Čapkem
Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.
