Méně ega a více spolupráce. Alicja Knastová chce Národní galerii řídit jinak

Jedním z úspěšných projektů, o kterých se v souvislosti s působením Knastové v Polsku mluví, byla výstava věnovaná slezskému hip hopu. „Když jedete po Horním Slezsku vlakem, rychle si všimnete, že se tu něco děje. V Katovicích je spousta kvalitního graffiti a street artu. Ve Varšavě nebo v Krakově je to jiné. V 90. letech se ve Slezsku stala z hip hopu opravdu velká věc. Pro lidi to byl způsob, jak se nezbláznit a cítit sounáležitost s komunitou,“ vysvětluje Knastová.

Její nápad, aby se slezskému hip hopu věnovala velká výstava, se setkal s nadšenými ohlasy ve Slezském muzeu i mezi veřejností. „Ve chvíli, kdy jsem to téma vyslovila nahlas, přestalo mi patřit. Protože lidé se s ním začali identifikovat a přispívat k němu. Ten projekt nebyl můj, byl místních dělníků, umělců, lidí, kteří slezský hip hop žili.“

Alicja Knastová

Alicja Knastová je vystudovaná muzikoložka. Působila mimo jiné jako kurátorka v Muzeu Fryderyka Chopina ve Varšavě nebo Muzea dějin polských Židů. Posledních šest let vedla Slezské muzeum v Katovicích, kde se jí podařilo zvednout návštěvnost z 20 tisíc na víc než 240 tisíc návštěvníků ročně. Byla stipendistkou Metropolitního muzea umění v New Yorku, nyní dodělává doktorát na katedře umění, designu a architektury Londýnské metropolitní univerzity. Je držitelkou Řádu polární hvězdy 1. třídy, jejž dostala od švédského krále, nebo essenské Red Dot Award. Alicja Knastová se v letošním roce s úspěchem zúčastnila konkurzu na pozici generálního ředitele/ředitelky české Národní galerie. Ve finále byli spolu s ní ředitel ostravské galerie Plato Marek Pokorný a bývalý generální ředitel NG Jiří Fajt. Do funkce generální ředitelky NG, kterou bude zastávat od 1. ledna 2021, ji jmenoval ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD).

Jako ředitelka Slezského muzea v Katovicích dosáhla Alicja Knastová úctyhodného růstu návštěvnosti z 20 na víc než 240 tisíc návštěvníků ročně „Propojovali jsme se s dalšími institucemi v okolí, s parky, orchestry a dalšími. Pořádali jsme mnoho eventů a často jsme spolupracovali s dalšími festivaly ve městě. Například s festivalem New Music nebo Off Festivalem. To nám přivádělo úplně nové publikum,“ popisuje Alicja Knastová. Na témata, která rezonují s místními komunitami, a na spolupráci s různými partnery z oblasti kultury, společnosti a byznysu se chce zaměřit i v Praze.

V Rozhovoru Knastová přiznává, že do jejího uvažování o programu NG aktuálně silně vstupuje vývoj pandemie Covid-19. „Jak všichni víme, výzvy, které jsou teď před námi, nebudou až tak kulturní, ale spíš byznysové a praktické. Když půjde dolů ekonomika, ovlivní to také muzea a kulturní sektor. Dotkne se to každého, financování veřejného sektoru i osobních rozpočtů lidí,“ říká Alicja Knastová. „Vždy když je nějaká krizová situace, objeví se nějaké zajímavé kreativní řešení. A přesně to se právě teď děje.“ Jaké odpovědi na pandemii mají podle Knastové pro velké kulturní instituce smysl? Poslechněte si v Rozhovoru.

Poslechněte si, proč Alicja Knastová věří v týmovou práci a jaká je podle ní dobrá strategie vedení velkých kulturních institucí. V čem vidí silné a slabé stránky Národní galerie a jak uvažuje o programu a fungování NG v době nejistoty a protipandemických opatření?