Menší spotřeba vody a nulová doprava, mladí ajťáci pěstují saláty na střeše nákupáku
Michael Kalista, Adam Přibyl a další spolužáci ze střední průmyslové školy na Smíchově se rozhodli, že nepromrhají mládí po klubech, a už během studia na vysoké škole rozjeli hydroponickou farmu na střeše OC Nový Smíchov. Tady pěstují různé druhy salátů, mátu, libeček, velkolistou bazalku a další druhy zeleniny a bylin. Farmu stavěli od března do května a svoje první výpěstky už prodávají do restaurací i na farmářských trzích.
„Jsme parta ajťáků ze smíchovské průmyslovky, kde při vysoké škole i učíme a začali jsme tam už při studiích dělat různé pokusy se zařízením pro internet věcí. V laboratoři chytrého domu jsme dali dohromady první hydroponii, vypěstovali první salát. A nechutnal vůbec marně,“ vrací se na začátek příběhu Pražského salátu Michael Kalista, když s ním točím rozhovor na pátečních trzích, kde ve stánku prodává spolu s kolegy své výpěstky.
Podle Michala jsou přírodní vědy a jejich aplikace v oborech IT provázány s těmi společenskými. A pěstovat zeleninu přímo ve městech, aby se nemusela přebujelou dopravou dovážet, je jeden z výsledků takových úvah.
„Obvykle to trvá několik dní, než sem zelenina dopluje. Že ta zelenina v supermarketu chuťově není taková, to není chyba hydroponie. Je to tím, že se to sklízí ještě nezralé. Takhle to odnikud nemusí putovat. Šetříme tím životní prostředí, navíc na vypěstování jednoho salátu hydroponicky spotřebujete asi o 80 % méně vody, než kdyby rostl v půdě,“ dodává výčet výhod městské hydroponie Kalista.
Jak funguje hydroponické pěstování zeleniny? Může být salát z roztoku stejně dobrý jako pěstovaný v zemině? Proč je dobré využívat střechy domů ve velkých městech? Poslechněte si celé Podhoubí.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
