Mitski se vrací na scénu suverénnější než kdy předtím. Její popovější tvář sklízí zasloužené ovace

21. únor 2022

Ani přerušená kariéra, ani covidové šílenství nezrušilo kouzlo, kterým americká indie písničkářka Mitski očarovala své posluchače i hudební profesionály na svých posledních dvou albech. Naopak: letošní kolekce Laurel Hell ji představuje v ještě suverénnější podobě než kdy předtím.

V roce 2016 Mitski Miyawaki zabodovala svou čtvrtou deskou Puberty 2, aby vzedmutou vlnu potvrdila neméně podařenou kolekcí Be The Cowboy. To už místo v malých klubech koncertovala v halách a počty přehrání jejích videí a streamování šly do milionů. Zdálo se, že průnik mezi nezávislou první ligu byl dokonán. Místo toho se ale schylovalo k velkému neštěstí.

Mitski se dostala pod obrovský tlak hudebního průmyslu, neustále koncertovala a musela snášet zájem médií. Následná šokující informace, kterou vykřikla v září 2019 v newyorském Central Parku, že posluchači právě vyslechli její poslední koncert, byla celkem logickým vyústěním situace. Mitski se stáhla ze sociálních sítí a odstěhovala se z New Yorku do Nashvillu. Jenže už po skončení zmíněného koncertu byli členové kapely svědky toho, jak autorka litovala svého rozhodnutí.

Asi nejlépe rozpolcenost celé situace znázorňuje klip k prvnímu singlu Working For The Knife z nové desky Laurel Hell. Na začátku sledujeme sebejistou Mitski v kovbojském, což je odkaz k poslední desce. Tvrdá maska ale postupem času padá a zpěvačka je čím dál víc zmítána vnitřními i vnějšími tlaky. Nakonec, sama v prázdném koncertním sále, uteče do tmy a vrátí se plazící se po zemi. „Cítila jsem čím dál více svou obnaženou duši,“ vzpomínala Mitski během rozhovoru pro Crack Magazine.

„Hudební průmysl je mašina na peníze a já jsem v ní produkt, který se kupuje a prodává. Dokonce i lidé v mém týmu, které mám moc ráda a bez nichž si nedokážu své fungování představit, žijí z peněz, které jim svou hudbou vydělám,“ přiblížila zpěvačka pohnutky, které ji na čas vyhnaly z kola ven.

Už v roce 2020, tedy necelý rok po teatrálním odchodu ze scény, začalo nové album Mitski Laurel Hell, postavené na materiálu vzniklém převážně v roce 2018, získávat svou podobu. Zatímco na předchozích deskách Mitski bojovala se světem, často skrytá za různé masky a škrabošky, tentokrát ke stejným, primárně vztahovým problémům přistupuje mnohem příměji, otevřeněji.

A podobně přímočará je i hudba, na které se znovu výrazným způsobem podílel dlouholetý spolupracovník a producent Patrick Hyland. Původně rockový základ hudby Mitski je definitivně minulostí, inspirace 80. léty přináší na Laurel Hell písně jednoduché, přiznaně popové, které mají často pouhé dvě a půl minuty.

Suverénní návrat na scénu podpořený popově chytlavým materiálem Laurel Hell strhl okolo zpěvačky masivní mediální humbuk. Mitski se objevila na obálkách řady prestižních časopisů, počty rozhovorů jdou do desítek. Autorka navíc chystá více než dvouměsíční světové turné, které zasáhne 18. května i Prahu a je ve většině míst, podobně jako v pražském Divadle Archa, beznadějně vyprodané.

Nekoleduje si Mitski znovu o brzké vyhoření? Věřím tomu, že Američanka se z minulých turbulentních let poučila a daří se jí teď lépe vyvažovat soukromé potřeby s pracovními povinnostmi. Výborná šestá řadová deska dala každopádně autorce druhou šanci vstoupit hlavním vchodem do indie popové první ligy. Je teď už pouze na ní, jak s opakovanou šancí naloží.

Co se stalo, když se Mitski potkala s Taylor Swift? Jaký vliv to mělo na její kariéru? Co má Mitski společného s Českou republikou? Poslechněte si recenzi Pavla Zelinky na album Laurel Hell.

Mitski – Laurel Hell (Dead Oceans, 2022)

autor: Pavel Zelinka
Spustit audio

Související